Jeremy Bentham

Život

Narodil se v bohaté a konzervativní rodině advokáta a jako zázračné dítě se už v dětství naučil latinsky a francouzsky. Ve dvanácti byl zapsán na Queen's College v Oxfordu, kde získal roku 1763 titul bakaláře a v roce 1766, jako osmnáctiletý, titul magistra. +more Působil jako advokát, ale protivila se mu spletitost britského Common law a rozhodl se věnovat jeho reformě. Pod vlivem Thomase Hobbese, Davida Huma a francouzského osvícence Helvétia uznával jako jediný základ práva i státu jejich užitečnost. V letech 1785-1788 procestoval Evropu od Francie až po Rusko a setkal se s řadou významných lidí, například s d'Alembertem, s Jean-Baptiste Sayem a dalšími. Příznivě přijal Francouzskou revoluci a 1792 byl jmenován čestným občanem Francie. K náboženství zastával celý život přinejmenším skeptické, spíše nepřátelské stanovisko. Benthamova mumie v University College London.

Když po smrti otce 1792 zdědil jeho jmění a stal se tak nezávislým, usadil se ve Westminsteru jako zámožný gentleman a čtyřicet let se věnoval psaní o reformách práva a společnosti. Byl velmi pracovitý, denně napsal 10 až 20 stran textu; jen malá část z nich však vyšla za jeho života; řada spisů vyšla nejprve ve Francii, velká část teprve v současné době. +more Roku 1823 spoluzaložil Westminster Review, vlivný časopis "filosofických radikálů". Mezi jeho žáky patřil John Stuart Mill, syn Benthamova přítele, spisovatele a filosofa Jamese Milla. Bentham zemřel jako starý mládenec a do vysokého věku prý slzel, kdykoli se mu připomněly jeho marné námluvy. V poslední vůli Bentham stanovil, že se jeho mrtvola má vypreparovat a vystavit v University College London, kterou pomáhal založit a kde je dodnes vystavena, ovšem s voskovou hlavou, protože její mumifikace se nepodařila.

Reforma společnosti

Benthamův návrh věznice (Panopticon, 1791) Bentham byl zastánce asociační teorie myšlení, liberalismu a volného obchodu a první myslitel, který se vyslovil pro volební právo (vzdělaných) žen. +more Východiskem jeho reforem byla představa, že cílem společnosti je rozmnožovat lidské štěstí a odstraňovat nebo aspoň omezovat každé utrpení. Už roku 1768 narazil při četbě na Hutchesonův princip „největšího štěstí pro největší počet“ a rozvinul jej do systému, jímž se podle něho mají řídit lidské společnosti i jejich zákonodárství; tento systém nazval utilitarismus.

Proto také chtěl, aby se některé činy, které podle jeho názoru nikomu neškodí, netrestaly (včetně homosexuality), zastával osvobození otroků i kolonií, právo na rozvod a odluku církve od státu. Naopak vůči zločincům zastával tvrdé stanovisko, připouštěl i tělesné tresty a pro odsouzené navrhl do kruhu uspořádané vězení (Panoptikon), kde může dozorce sledovat úplně všechno; podobné uspořádání navrhoval i pro továrny.

Utilitaristická etika

Benthamova racionalistická etika je založena na třech sloupech: prozíravosti (prudence), poctivosti (probity) a dobročinnosti (beneficience). Protože cílem každého jednání je zvětšovat štěstí a omezovat strasti, a protože míru štěstí lze podle něho dokonce změřit, lze na základě jeho „počtu obšťastnění“ (felicific calculus) kvalitu každého jednání přesně a objektivně určit. +more Rozhodující je trvání, intenzita, blízkost a jistota pocitu blaha, počet osob, které je zakusí, a vyhlídka na to, že z něho vzniknou další. Protože jde o minimalizaci utrpení, zaslouží si podle Benthama ochranu všichni, kdo mohou trpět, a tedy nejen lidé, ale i zvířata.

Ekonomie

Defence of usury, 1788 Bentham se počítá mezi zakladatele ekonomického liberalismu a proti svému příteli Adamu Smithovi skutečně hájil „lichvu“, tj. +more volné úrokové sazby, na druhé straně však zastával myšlenku státem zaručené minimální mzdy pro každého, povinného zdravotního pojištění a státní podpory růstu hospodářství i populace. Moderní ekonomičtí liberálové (Ludwig von Mises, Friedrich von Hayek aj. ) jej proto kritizovali a pokládali naopak za nebezpečného odpůrce principů liberálního hospodářství.

Lidská práva

Jako právník a člověk přesvědčený o nezbytnosti práva byl Bentham sice příznivcem Francouzské revoluce, ale velmi ostrým kritikem představy přirozených lidských práv, proti nimž napsal plamenný pamflet. Právo bylo podle něho - podobně jako pro jeho současníka Hegela - možné jen v organizovaném státu, který není založen na žádné společenské smlouvě, nýbrž legitimuje se pouze svojí prospěšností a užitkem. +more Představa, že by člověk mohl mít nějaká práva „od narození“, že by se „rodil svobodný“, jak tvrdily listiny lidských práv, byla podle Benthama „anarchistickým klamem“ a „nebezpečným nesmyslem“. Pamflet ovšem vyšel poprvé až 1816 ve Francii za obnoveného království.

Benthamův vliv

Prostřednictvím svých vlivných přátel a Westminster Revue měl Bentham nesmírný vliv na politické a právní myšlení a dodnes patrně zůstává nejvlivnějším teoretikem práva. Jeho myšlenky převzali a šířili lidé jako John Stuart Mill, Herbert Spencer, John Austin a mnoho dalších. +more Utilitarismus je i dnes významný směr zejména v anglosaském světě. Do češtiny nebyl přeložen.

Citáty

Největší štěstí největšího počtu je základ morálky i zákonodárství. * Příroda určila lidstvu dva suverénní pány, utrpení a štěstí. +more Jen oni stanoví, co máme dělat a určují, co budeme dělat. * Lidské bytosti jsou motivovány pouze touhou získat blaho a vyhnout se utrpení. * Právníci jsou jediní, u koho se neznalost zákonů netrestá. * (Na téma práv zvířat) Otázkou není, zda dokáží myslet, ani zda dokáží mluvit, ale zda jsou schopna trpět.

Dílo

Jeremy Bentham napsal několik desítek spisů, z nichž uvádíme alespoň následující: * A Fragment on Government [Fragment o vládě], vydáno r. 1776 * Defence of Usury [Obrana lichvářství], vydáno r. +more 1787 * An Introduction to the Principles of Morals and Legislation [Úvod do principů mravnosti a zákonodárství], vydáno r. 1789 (hlavní dílo) * Traité de législation civile et pénale [Pojednání o civilním a trestním zákonodárství], vydáno francouzsky r. 1802 * Theorie des peines et des recompenses [Teorie trestů a odměn], vydáno francouzsky r. 1811 * Deontology, or the science of morality [Deontologie neboli věda o mravnosti], vydáno posmrtně r. 1834.

Čtyři spisy zařadila katolická církev na Index zakázaných knih: „Traité de législation civile et pénale" (vydáno r. 1802, na Indexu od r. +more 1819), „Three tracts relative to spanish and portuguese affairs" (vydáno r. 1821, na Indexu od r. 1826), „Traité des preuves judiciaires" (vydáno r. 1824, na Indexu od r. 1828) a „Deontology, or the science of morality" (vydáno r. 1834, na Indexu od r. 1835).

Odkazy

Reference

Literatura

JOHNSON, Oliver A. Jeremy Bentham. +more In: McGREAL, Ian Philip, ed. Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů. Překlad Martin Pokorný. Praha: Prostor, 1997, s. 369-372. . * Bentham, Jeremy. In: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 3. díl. V Praze: J. Otto, 1890, s. 768-769. * Bentham, Jeremy. In: BioLib. cz [online]. ©1999-2019 [cit. 17. 2. 2019]. Dostupné z: https://www. biolib. cz/cz/glossaryterm/id4685/.

Související články

Liberalismus * Osvícenství * Utilitarismus

Externí odkazy

: * [url=http://oll. libertyfund. +moreorg/index. php. option=com_staticxt&staticfile=show. php. person=172&Itemid=99999999]]Online Library of Liberty - Jeremy Bentham, texty. * Jeremy Bentham, [url=http://www. ditext. com/bentham/bentham. html]"Critique of the Doctrine of Inalienable, Natural Rights,"[/url[/url] in Anarchical Fallacies, vol. 2 of Bowring (ed. ), Works, 1843. * [url=http://www. utilitarianphilosophy. com/]International Website for Utilitarian Philosophy[/url] * [url=http://socserv. mcmaster. ca/econ/ugcm/3ll3/bentham/]]Bentham Index, bibliografie * [url=http://utilitarian. net/bentham[/url]] Kolekce linků a textů o Benthamovi. * [url=https://web. archive. org/web/20071212022700/http://www. epistemelinks. com/Main/Philosophers. aspx. PhilCode=Bent[/url]]Jeremy Bentham, categorized links * [url=http://jeromekahn123. tripod. com/utilitarianismtheethicaltheoryforalltimes/id4. html[/url]]Jeremy Bentham's Life and Impact * [url=http://www. newadvent. org/cathen/02482b. htm[/url]]Heslo Benthamism v Catholic Encyclopedia * [url=http://www. iep. utm. edu/b/bentham. htm[/url]]Heslo Bentham a bibliografie v Internet encyclopedia of philosophy * [url=https://web. archive. org/web/20071201062904/http://www. sethpayne. com/pdf/bentham. pdf[/url]]Utilitarianism as Secondary Ethic. Přehled utilitarismu včetně jeho kritik. * [url=http://www. econlib. org/library/Bentham/bnthPML18. html[/url]]J. Bentham, Introduction to the Principles of Morals and Legislation.

[[Kategorie:Narození 15. února[/url]] Kategorie:Narození 1748 Kategorie:Narození v Londýně +more_června'>Kategorie:Úmrtí 6. června Kategorie:Úmrtí 1832 Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Angličtí filozofové Kategorie:Filozofové 18. století Kategorie:Filozofové 19. století Kategorie:Angličtí právníci Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity Kategorie:Čestní občané Francie Kategorie:Muži Kategorie:Aktivisté za lidská práva.