Cesko.wiki Personifikace
Author
Albert FloresPersonifikace je literární a výtvarný postup, který spočívá v přisuzování lidských vlastností neživým věcem, abstraktním jevům, zvířatům či božstvím. Tento postup se používá ve všech uměleckých disciplínách, včetně literatury, výtvarného umění, filmu, hudby a divadla. V literatuře se personifikace nejčastěji vyskytuje ve formě metafory, kdy jsou neživé objekty nebo abstraktní jevy přirovnávány k lidským vlastnostem a činnostem. Například "Vítr si hrál s listím" nebo "Luna se usmívala na nás". Ve výtvarném umění je personifikace často zobrazena pomocí obrazové symboliky, která představuje neživé objekty nebo abstraktní jevy ve formě lidských postav. Například na obrazech zobrazujících Spravedlnost je často zobrazena ženská postava s měřítkem a mečem. Personifikace je také často používána v reklamě a politických kampaních, kde se pomocí personifikace snaží oslovit a zaujmout cílovou skupinu. V české literatuře se personifikace vyskytuje například ve dlech Jana Nerudy "Písně kosmické" nebo v básních Karla Hynka Máchy. Personifikace je důležitým nástrojem tvorby a pomáhá vytvářet emocionální spojení mezi čtenářem nebo divákem a daným uměleckým dílem.
Personifikace (zosobnění, z latiny persona, osoba) je termín více významů.
.jpg)
Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal). +more Personifikace je druhem metafory.
Na stole světlo
boxuje s noční můrou.
A po dvoře chodí vítr
jako chlap.
(Konstantin Biebel, Věrný hlas)
Personifikace v alegorii
Metaforu a personifikaci často používá alegorie. Ve výtvarném umění je postup personifikace opačný než v literatuře. +more Obecné jevy, vlastnosti a předměty jsou vyjádřeny živou bytostí, nejčastěji ženou nebo mužem s atributy. V renesančním a barokním umění bylo časté takové zpodobování lidských vlastností, věd, řemesel, přírodních jevů nebo geografických celků.
Personifikace jako zosobnění
Pojem personifikace je také vykládán jako zosobnění, tj. zvolení určité osoby, jevu, instituce jako typického či velmi výrazného představitele či symbol něčeho. +more Například nacismus je pro někoho zosobněním zla - představuje pro něho zlo v čiré podobě či je nutně zlem. Takové užití personifikace - jako antropomorfismu - může vycházet ze zcela subjektivních měřítek, tzn. že náhled sdílejí jednotlivci či skupina lidí, nebo může být obecně přijímanou personifikací.
Zosobnění může symbolizovat. Příkladem obecně rozšířené personifikace tohoto typu je zobrazování spravedlnosti jakožto ženy se zavázanýma očima a mečem v jedné a váhami v druhé ruce (i když zde mohou být spory o to, proč má oči zavázané), strýčka Sama coby Americké armády atp.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Stylistické prostředky Kategorie:Myšlení Kategorie:Epistemologie