Poezie kabinetního stylu

Technology

12 hours ago

Author

Poezie kabinetního stylu je literární proud, který se objevil v české literatuře na přelomu 19. a 20. století. Tento styl se zaměřuje na intimní a soukromé projevy jednotlivce, na malé a osobní události v životě. Důležitým rysem poezie kabinetního stylu je způsob vyjádření, který je zaměřen na detaily a pocitovou vnímavost. Autoři používají konkrétní a jemné obrazy, často se inspirují malířstvím a hudebními motivy. Mezi představitele tohoto literárního směru patří například Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, František Halas či Rainer Maria Rilke. Poezie kabinetního stylu významně ovlivnila další vývoj české poezie a dala vzniknout dalším literárním směrům, jako je poetismus a surrealismus.

Poezie kabinetního stylu či kabinetní poezie byl směr čínské poezie kvetoucí v čínské říši Ming v první polovině 15. století.

Historie

Od počátku 15. století, za vlády císaře Jung-leho (1402-1424), se v mingské Číně stala poezie, podobně jako drama, doménou autorů z úřednických kabinetů, vzdělaných úředníků hlavního města. +more Současníky byla obdivována především tvorba učenců z akademie Chan-lin, a z nich zejména velkých sekretářů. Jejich básně připomínaly sungskou poezii, byly prosté, až monotónní, často repetitivní, a postrádaly lyrickou obraznost a živost tvorby předešlé básnické generace kolem Kao Čchiho. V básních kabinetního stylu jejich autoři velebili konfuciánské hodnoty a panovníka, oslavovali rozkvět státu umožněný (jejich) ctnostnou a řádnou vládou.

Současníci nejvíce vyzdvihovali poezii nejvlivnějších politiků své doby - „tří Jangů“, Jang Š’-čchiho, Jang Žunga a Jang Pchua. Z nich si největšího uznání vydobyl Jang Š’-čchi, s charakteristicky vážnou poezií a častým motivem jara, spojovaným s úspěchy vlády. +more Nejlepší díla „tři Jangové“ napsali po smrti císaře Jung-leho, za politického uvolnění během desetiletí panování jeho syna a vnuka Chung-siho a Süan-teho. K předním autorům kabinetní poezie patřili také Wang Č’, Ťin Jou-c’, Sie Ťin a Ceng Čchi. Nejvýznamnější básník následující generace byl patrně Jü Čchien.

S kabinetní poezií souviselo oživení žánru popisných básní fu. V nich s obdobnými výrazovými prostředky a uměleckými cíli básníci jako Li Š’-mien, Čchen Ťing-cung a Jang Žung oslavovali nádheru metropolí (především Pekingu) a velikost císařského dvora.