Pogrom

Technology

12 hours ago

Author

Oběti, většinou židovské děti po pogromu v Jekatěrinoslavu (dnes Dnipro) v roce 1905

Jako pogromy (z ruského „gromiť“, громить ve významu „pustošit, drtit“) byly v původním významu označovány rasové nepokoje zaměřené proti židům. V přeneseném významu může pojem označovat obecně krvavé masové pronásledování, vraždění skupiny obyvatel jiného náboženského přesvědčení nebo příslušníků jiné etnické skupiny a také se dá nazývat tzv. +more náhony (nadběhnutí více pogromských přívrženců proti židům).

Pogromy ve středověké Evropě

Židé se stali obětními beránky v polovině 14. století, kdy Evropu ničily epidemie plicního moru zvaného „černá smrt“, které zahubily velké procento populace. +more Papež Klement VI. násilí odsoudil, ale přesto docházelo k pogromům po celé Evropě a bylo zničeno na 510 židovských komunit. Císař Karel IV. toleroval protižidovské pogromy v německých říšských městech, například roku 1349 udělil Norimberku povolení srovnat židovskou čtvrť se zemí a pro případný pogrom předem vyhlásil amnestii, ale v samotné Koruně české Židy z ekonomických důvodů chránil.

K nejhoršímu pogromu v českých zemích došlo o Velikonocích roku 1389, kdy pod (údajnou) záminkou, že židovským chlapcem byl znesvěcen kříž nesený křesťany v průvodu, došlo k vydrancování pražského ghetta a k vyvraždění téměř celé židovské komunity v Praze. Událost vešla ve známost jako Krvavé Velikonoce.

Během Chmelnického povstání na Ukrajině proti polsko-litevské nadvládě v letech 1648-1654 zahynuly desetitisíce polských Židů.

Pogromy v Rusku

Pogromy ve Lvově v červenci 1941 spáchané ukrajinskými nacionalisty ve spolupráci s Němci Pogromy se staly běžným jevem během masové vlny protižidovských bouří, které se přehnaly západními oblastmi Ruského impéria v roce 1881 poté, co byli židé nespravedlivě obviněni ze zavraždění cara +more_Nikolajevič'>Alexandra II. Bezprostředně po propuknutí pogromů byly ve 166 městech zničeny tisíce židovských domů, celé rodiny byly uvrženy do krajní bídy, docházelo ke znásilňování žen, mnoho mužů, žen i dětí bylo zabito nebo zraněno. K nejhoršímu pogromu došlo 26. dubna 1881 v Kyjevě, k dalším velkým pogromům došlo ve Varšavě a v Oděse.

Nový car Alexandr III. +more z nepokojů obvinil židy a vydal k jejich omezení soubor tvrdých nařízení. Pogromy pokračovaly za mlčenlivé nečinnosti úřadů až do roku 1884. Další, ještě krvavější vlna pogromů, která za sebou nechala přibližně 2000 mrtvých a mnoho zraněných Židů, propukla v letech 1903-1906. Během ruské občanské války (1917-1922) došlo na různých místech Ruska a Ukrajiny k 887 pogromům s počtem židovských obětí mezi 70-250 000. Přibližně 40 % z nich měli na svědomí ozbrojenci bojovníka za Ukrajinskou národní republiku Simona Petljury, 25 % Zelená armáda a různé nacionalistické a anarchistické bandy, 17 % bělogvardějci (zvláště oddíly Antona Děnikina) a 8,5 % Rudá armáda.

Od počátku do poloviny 20. století docházelo k pogromům také v Polsku, Argentině a v celém arabském světě. +more Krajně ničivé pogromy se objevily během druhé světové války, kdy došlo i k rumunskému pogromu v Iaşi, kde bylo zabito 14 000 židů, a k pogromu v Jedwabnem v Polsku s 380 - 1600 oběťmi. Poslední zaznamenaný velký pogrom v Evropě byl poválečný pogrom v Kielcích v Polsku, ke kterému došlo 4. července 1946. Při pogromu na Slovensku 24. září 1945 byly desítky Židů těžce zraněny, v současnosti v Topoľčanech nežije ani jeden obyvatel židovského původu.