Potočnice lékařská

Potočnice lékařská (Nasturtium officinale), starší název řeřicha potoční, někdy také řeřišnice bílá je rostlina z čeledi brukvovitých.

Latinský název dle Varrona i dle Isidora Sevillského prý vychází z obratu nasum torquere, což znamená „zkroutit nos“ - pravděpodobně však jde o lidovou etymologii. Řekové ji nazývali κάρδαμον (kardamom) a u Xenofonta se o ní píše jako o převažující stravě pro Kýrovy vojáky předtím, než se vydávají do bitvy. +more Potočnici jako zeleninu si údajně oblíbil i Napoleon Bonaparte a na jeho popud začala být pěstována a šlechtěna. Cíleně pěstována začala být opravdu ve Francii, a to v okolí města Chantilly. V ČR je chráněna (jako rostlina silně ohrožená, neboli C2).

Vzhled

Jedná se o vytrvalou bylinu, dorůstající 30 až 90 centimetrů. * Lodyha je hranatě rýhovaná, lysá a dutá, často kořenící. +more * Čtyřčetné květy jsou bílé se žlutými prašníky (na rozdíl od podobné řeřišnice hořké). * Kvete v hroznovitém květenství od května do konce srpna. * Plody jsou šešulky obsahující ve dvou řadách jedno semeno. * Listy jsou lesklé, masité, lichozpeřené, sytě zelené, a to většinou i přes zimu.

Rozmnožování

Generativní Je to rostlina cizosprašná (allogamní), hmyzosnubná (entogamická), diploidní. * Vegetativní Někdy se rozmnožuje též pomocí kořenících lodyh a listů.

Rozšíření

Ve volné přírodě roste u pramenů, v příkopech nebo v potocích. Potrpí si na chladnou čirou tekoucí vodu, má ráda vodu bohatou na vápník. +more Roste od nížin až po horské polohy, téměř v celé Evropě, kromě severu (nejseverněji nalezena v Dánsku). Původně je to euroasijský druh mírného pásu, dnes je rozšířena do všech kontinentů vyjma Austrálii a Antarktidu. V České republice roste roztroušeně, na Slovensku je však již hojnější.

Použití

Dříve využívána jako náhražka hořčice (semena). Zelené listy se přidávají do salátů (mají pálivou chuť podobnou ředkvičkám nebo slabšímu wasabi). +more Nať je používána jako koření (údajně dodává lehce pikantní chuť). Léčivé účinky potočnice jsou známy už od starověku.

Zdravotní rizika spojená s konzumací

Listy a stonky mohou být během růstu kontaminovány metacerkáriemi motolice jaterní, proto je potočnice lékařská považována za jeden z častých zdrojů infekce člověka. Například ve Francii bylo zaznamenáno během jedné studie 23 případů fasciolózy lidí z konzumace doma pěstované potočnice, 8 onemocnění z volně rostoucí a 2 případy z komerčně pěstované rostliny. +more V preventivních opatřeních fasciolózy člověka se uvádí zákaz konzumace potočnice v endemických oblastech výskytu fasciolózy.

Obsažené látky

Potočnice v čerstvém stavu obsahuje vitamin C, vitamin E, vitamin D a provitamin A. Obsahuje hořčičnou silici glykonasturtin a také důležité stavební kameny, kterými jsou pro tělo železo a draslík. +more Dále také jód nebo síru.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v potočnici lékařské.

Odkazy

Reference

Související články

Křen selský * Wasabi

Externí odkazy

Kategorie:Brukvovité Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Koření Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra Arabského poloostrova Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy