Potápka (subkultura)

Typické oblečení potápky, zazou, Swing - boys Potápka byl příslušník nekonformní tzv. swingové mládeže, která se v době druhé světové války hlásila k americké kultuře a ke svobodnému životnímu stylu. Tím se vymykala propagované národně socialistické výchově. Výstřední tanečníci swingu se v Protektorátu Čechy a Morava nazývali „potápky“ či „gejblíci“, jejich ženské protějšky „bedly“ nebo „kristýnky“. V době druhé světové války se v Protektorátu utvářela - a to především v Praze - jedna z prvních českých subkultur. Zatímco francouzští swingaři se nazývali „zazous“, hamburským vyznavačům swingu se říkalo „Swings“ a vídeňským „Schlurfs“, pro pražské stoupence této americké hudby se vžil český název „potápky“, odvozený pravděpodobně od jedné taneční figury. Potápky a pozdější páskové byli jednou ze skupin revoltující mládeže. Jejich oblečení a mluva byly vzdorem mladé generace. V období politických diktatur se svým příklonem k britské, potažmo americké kultuře vymezovali k nacistické protektorátní správě a posléze vůči komunistické moci.

Utváření první české městské subkultury

Městská mládež holdovala za Protektorátu nejnovějšímu trendu přicházejícímu z USA - swingu. Swing se stal ve čtyřicátých letech nejen z jazzu vycházejícím hudebním stylem, ale i stylem tanečním. +more V Čechách tento taneční styl dostal přezdívku „holanďan“. Čeští fanoušci swingu na počátku roku 1940 tvořili jakýsi počátek první české městské subkultury. Vyznačovali se typickým oděvem, vlastním slangem a také zvláštním držením těla. Pocházeli z různých sociálních vrstev (nejenom z tzv. zlaté mládeže, jak tvrdil protektorátní tisk), ale také se nestranili práce v mládežnických organizacích. Pojem „potápka“ byl autorem článku v časopise Zteč odvozován od taneční figury, typické pro jazzové tanečníky. V Praze se potápky k zábavě nejčastěji scházeli na Václavském náměstí, kterému říkali Trafouš, Trafo, Traf či Trafalgar, což byla odvozenina od londýnského Trafalgar Square. Někdy si proto také říkali „trafíci“. Jindy se označovali jako „svingaři“, protože jejich generaci spojoval swing.

Jazz byl projevem modernismu, emancipace a demokratizace a stal se u určité mladé generace za první republiky, ale i Výmarské republiky, zrovna tak v době Třetí říše či protektorátu projevem nového životního stylu. Nešlo jen o módu, mládež hlavně z intelektuální vrstvy obyvatelstva doslova propadla novému avantgardnímu způsobu života. +more Je jasné, že hudba spojující Evropu se „spontánností afrického kontinentu“ se nelíbila jak kuratornímu představenstvu za protektorátu, ale nebyla přijatelná právě z rasových důvodů ani ve Třetí říši - kde byla odmítána jako tzv. Entartete Kunst, ve kterém se neprojevovaly inspirační proudy spojené „s nevyschlými zřídly oné síly, z nichž rostly arijské národy i jejich duchovní práce,“ ale naopak „zvrácený“ vkus Židů a především „méněcenných“ černochů.

Nový hudební směr byl také podle národního socialismu projevem „kulturbolševismu“. Odmítání jazzu se projevovalo samozřejmě i mimo nacistické oblasti. +more V každém případě byl z hlediska NS ideologie životním stylem zvráceným a odsuzovaným. Určitá skupina protektorátní mládeže jazz milovala a dokonce si při tanci navozovala jakýsi pocit svobody. Amatérské big-bandy i subkultury „potápek“ nabízely únik z každodenního protektorátního života formou jednak generačního protestu, ale i jakéhosi protinacistického postoje.

Oblečení a účes potápek

Extravagantní oblečení potápek v době zglajchšaltovaného protektorátu přímo šokovalo. Potápky nosili úzké kalhoty sahající nad kotníky - „šťaldy“, z kterých musely vykukovat nápadné vzorované ponožky, dlouhé sako po kolena - často kostkované, boty tzv. +more „maďarky“ - těžké kožené polobotky na 3-5 centimetrů vysokých podrážkách, nazývaných pro jejich žlutobílou barvu „sádla“, tkaničku od bot místo kravaty a někdy celý outfit doplňoval úzký knírek ala Clark Gable, klobouk či čepici, vpředu vysokou, vzadu velmi nízkou, zvanou taylorovka, borzalino nebo tatra, model 25 (idolem mnoha potápek byl totiž americký herec Robert Taylor), účes zpevněný brilantinou a podtáčený kulmou - „taylorovskou kštici“ zejména na krku dlouhou (havel‘ také ‚havrda‘) a potápnice si vlasy vyčesávaly do gordického uzlu. Vzor oblékání hledala mládež u mladých lidí v Americe (tzv. zooties či zootsuiters) a Francii (tzv. zazou).

Slang a vyjadřování potápek

Potápkovská mluva byla specifickým slangem, který měl mimo jiné zálibu v používání různých anglických slov, nebo slov z angličtiny vycházejících. Vedle toho měli potápky i řadu specifických a ryze vlastních výrazů, vzniklých různým zkracováním standardních českých výrazů. +more Místo „mě to nebaví“ říkali „mě to neba“. Svým děvčatům říkali potápky „Bedla“ nebo „Kristýnka“.

Rozpor s nacistickou ideologií a averze ze strany obyvatelstva

„Potápky“ nacisty neohrožovali nějakým protiněmeckým postojem nebo snad odbojem. Šlo o hnutí zcela nepolitické. +more Kultura potápek ale nabízela alternativu - potápky chtěli „bláznit“, být nad věcí a pozorovat okolí s náležitým nadhledem a o budování nového NS řádu nejevili zájem. Bylo tedy jasné, že propaganda Kuratoria - protektorátní mládežnické organizace k výchově mládeže - se snažila o zesměšnění celé subkultury. Některé tvrdší zásahy se např. snažily potápkám stříhat „nevkusné havly“.

Časopis Zteč zase informoval své čtenáře o tom, že „potápka“:

Na výstřednost potápek a bedel reagovaly nejen nacistické orgány, ale i česká společnost. V protektorátních novinách se tak proti potápkám objevovaly informace o smýšlení a odsuzování českého obyvatelstva. +more Opereta Járy Beneše Potápka z roku 1940 tento styl života zesměšňovala a parodovala bez zásahu či iniciativy předních představitelů Protektorátu. Ale i tak se v Protektorátu proti potápkám nezasahovalo tak ostře jako v jiných zemích. Protektorát měl být ukázkou klidného zázemí a nějaké masové zatýkání nebylo ze strany Třetí říše žádoucí. V některých tvrdších případech hrozilo za nošení dlouhých vlasů či výstředního obleku zatčení a uvěznění. Například ve dnech 17. až 24. června 1944 se konalo se souhlasem okupačních orgánů v pražské Lucerně „I. defilé amatérských tanečních jazzových orchestrů“ - v době, kdy v celé Třetí říši platil zákaz tance. Během vystoupení se sice netančilo, ale plakáty vyzývaly vyloženě k návštěvě hudby taneční.

Související články

Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě - organizovaná mládež v Protektorátu * Pásek (subkultura) - subkultura po druhé světové válce vymezující se proti totalitní vládě komunistů * Swingjugend

Reference a poznámky

Literatura

JABOUD: Trafouš, páskové, Vyšehradští jezdci a jiné vzpomínky. Dětství a mládí v Praze padesátých let. +more Praha 2011. * NEZDAŘIL, Petr Mgr. : Propaganda a mládež za protektorátu: Kuratorium a strategie působení na mládež prostřednictvím časopisů, Filozofická fakulta Ústav hospodářských a sociálních dějin, Rigorózní práce, Praha 2010 * BARBER-KERSOVAN, Alenka - UHLMANN, Gordon (Hrsg): Getanzte Freiheit. Swingkultur zwischen NS-Diktatur und Gegenwart. Dölling und Galitz Verlag, Hamburg - München 2002 * BERENDT, Joachim-Ernst: Das Jazzbuch. Von New Orleans bis ins 21. Jahrhundert. Fischer Taschenbuch Verlag, Frankfurt am Main 2007 * BEYER, Wolfgang - LADURNER, Monica: Im Swing gegen den Gleichschritt. Die Jugend, der Jazz und die Nazis. Residenz Verlag, St. Pölten - Salzburg 2011 * BREYVOGEL, Wilfried (Hg. ): Piraten, Swings und Junge Garde. Jugendwiderstand im Nationalsozialismus. Dietz-Taschenbuch, Bonn 1991 * CLOSEL, du Amaury: Erstickte Stimmen. „Entartete Musik“ im Dritten Reich. Böhlau Verlag, Wien - Köln - Weimar 2010 * DORŮŽKA, Lubomír - POLEDŇÁK, Ivan: Československý jazz. Minulost a přítomnost. Editio Supraphon, Praha - Bratislava 1963 * EICHSTEDT, Astrid - POLSTER, Bernd: Wie die Wilden. Tänze auf der Höhe ihrer Zeit. Rotbuch Verlag, Berlin 1985 * GERBEL, Christian - MEJSTRIK, Alexander - SIEDER, Reinhard: Die „Schlurfs“. Verweigerung und Opposition von Wiener Arbeitjugendlichen im Dritten Reich. In: TÁLOS, Emmerich - HANISCH, Ernst - NEUGEBAUER, Wolfgang - SIEDER, Reinhard (Hg. ): NS-Herrschaft in Österreich. Ein Handbuch, öbv & hpt Verlags, Wien 2000, s. 523-548 * KATER, Michael H. : Gewagtes Spiel. Jazz im Nationalsozialismus. Kiepenheuer & Witsch, Köln 1995 * KOTEK, Josef (ed. ): Kronika české synkopy. Půlstoletí českého jazzu a moderní populární hudby v obrazech a svědectví současníků. Díl 1. (1903-1938). Supraphon, Praha 1975 * KOTEK, Josef - HOŘEC, Jaromír (eds. ): Kronika české synkopy. Půlstoletí českého jazzu a moderní populární hudby v obrazech a svědectví současníků. Díl 2. , 1939-1961. Editio Supraphon, Praha 1990 * KOURA, Petr: Hákový kříž kontra potápky a bedly - tažení nacistů proti protektorátním vyznavačům swingu. In: BUDIL, Ivo T. - ZÍKOVÁ, Tereza (eds. ): Totalitarismus 2 - Zkušenost Střední a Východní Evropy. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2006, s. 67-74 * KOURA, Petr: „Tančení bylo jejich hlavní zaměstnání“. Swingová mládež v protektorátu Čechy a Morava a její „hořkej svět“. In: Ve víru tance. Sborník z mezioborové konference konané ve dnech 15. - 16. listopadu 2011 ve Východočeském muzeu v Pardubicích. Východočeské muzeum, Pardubice 2012, s. 98-102 * KRÁTKÝ, Radovan: Pásek. Studie na živočichozpytném podkladě. Vědeckými poznatky přispěl Kamil Daneš, Jaroslav Dietl, František Janura, Zdeněk Jirotka, Pavel Kohout a Václav Lacina. Mladá fronta, Praha 1954 * KURZ, Jan: „Swinging Democracy“. Jugendprotest im 3. Reich. Lit Verlag, Münster 1995 * POSPÍŠIL, Filip - BLAŽEK, Petr: „Vraťte nám vlasy. První máničky, vlasatci a hippies v komunistickém Československu. Studie a edice dokumentů. Academia, Praha 2010 * ŠKVORECKÝ, Josef: Red Music. In: ŠKVORECKÝ, Josef: Dvě legendy. Nakladatelství Primus, Praha 1990 * TANTNER, Anton: Swing und jugedliche Jazz-Subkulturen. In: ZeitRaum. Zeitschrift für historische Vielfalt. Jg 2, Nr. 2, 1995, s. 40-57.

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ct24/exkluzivne-na-ct24/textove-prepisy-na-ct24/112025-potapky-paskove-chuligani/]Potápky, páskové, chuligáni[/url] - textový přepis * Koura Petr, Swingová mládež a okupační moc v protektorátu Čechy a Morava [url=https://web. archive. org/web/20140903071728/http://www. iluminace. cz/JOOMLA2/images/stories/projekty/projekt_1_08_2. pdf]disertační práce 2008[/url] * Móda v ulicích protektorátu, Burianová Miroslava [url=http://books. google. at/books. id=W8mJAgAAQBAJ&pg=PA202&lpg=PA202&dq=pot%C3%A1pky+za+protektor%C3%A1tu&source=bl&ots=02vvifBjlG&sig=uIN2cST9qE1zPvTir_uPgvCaVsM&hl=de&sa=X&ei=uf0BVJvPIYSI7AaRhYHwBg&ved=0CEsQ6AEwBA#v=onepage&q=pot%C3%A1pky%20za%20protektor%C3%A1tu&f=false]str. 202[/url] * Swing ve stínu hákového kříže [url=http://www. cdk. cz/rp/clanky/245/swing-ve-stinu-hakoveho-krize/]Vít Hloušek[/url] * Die Swing-Jugend [http://www. return2style. de/swheinis. htm#verse].

Kategorie:Životní styl Kategorie:Subkultury Kategorie:Protektorát Čechy a Morava