Požehování textilií

Požehování textilií je odstraňování volných konců vláken na přízi nebo na plošných textiliích za pomocí plamene, tažením přes rozžhavený válec nebo sálavým žárem infrazářičů.

Požehování příze

Požehování (častěji nazývané opalování) jednotlivých nití je (v přepočtu na váhu materiálu) podstatně nákladnější než ožehování plošné textilie. Opalování tkalcovských nebo pletařských přízí se proto provádí jen u exkluzivních výrobků, běžné je však opalování příze z bavlny nebo syntetických stříží k použití na ruční práce a na šicí nitě.

Na opalovacích strojích prochází jednotlivé nitě hořáky (nebo přes žhavé těleso) za současného převíjení z jedné cívky na druhou. Jen zcela výjimečně se opalují jednoduché příze (vedením přes horké těleso z keramického materiálu). +more Obvyklé je opalování skaných přízí plamenem plynových hořáků při pohybu niti až 1500 m/min.

Požehování plošných textilií

Požehování bavlněné tkaniny

K požehování přichází v úvahu nejčastěji tkaniny a pleteniny z bavlny a viskózy, požehují se však i textilie z vlny a syntetických vláken.

Požehování je nejčastěji zařazeno jako první operace v předúpravě textilií (před bělením, barvením atd. ). +more U tkanin určených k potiskování je předchozí požehování nezbytné. Podle některých systémů zušlechťování se však požehování provádí až po barvení (vliv na barevný odstín).

Obvykle se požehuje na strojích s plynovými plamenovým hořáky, které dosahují teploty až 1300° C. K intenzivnímu požehování se hořáky nastavují kolmo k textilii na vzdálenost 5-6 mm při rychlosti pohybu zboží 60-200 m/min. +more, pro lehčí nebo choulostivější tkaniny se volí tangenciální směr plamene a vzdálenost 6-10 mm.

Pro požehování vlasových tkanin se používají válcové stroje vyhřívané na 700-800 °C s pracovní rychlostí 50-60 m/min.

Požehováním se dá do určité míry snížit náchylnost textilie ke žmolkování. Za tím účelem se obzvlášť textilie ze staplových polyesterových přízí požehují navlhčené a při snížené rychlosti průchodu materiálu.

Stroje jsou vybaveny kartáčovacím zařízením, odsáváním a dusičem jisker. Teplota požehované textilie je permanentně měřena a podle ní se automaticky reguluje intenzita opalování.

Vedle univerzálních zařízení se vyrábí také požehovací stroje konstruované jen pro určitý druh textilií, např. na pleteniny, koberce nebo netkané textilie.

Reference

Literatura

Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, * Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. +more völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992,.

Kategorie:Speciální úpravy textilií