Pražský poledník
Author
Albert FloresPražský poledník - bronzová deska
Pražský poledník (14°25'17“ východní délky) prochází Staroměstským náměstím v Praze. Historicky byl definován stínem Mariánského sloupu v pravé poledne.
Měření času
Staroměstský orloj na daném náměstí sloužil k určování času již od 15. století. +more Seřizoval se podle slunečních hodin na věži. Od roku 1652 sloužil tento poledník ze sloupu k určování poledne na Starém Městě. Pro Nové Město tehdy sloužil k určování času Novoměstský orloj.
Roku 1784 dochází ke spojení měst pražských a vzniká Praha. Do té doby tedy nešlo o „pražský poledník“; tak se nazývá až od 20. století.
Od 18. +more století byl pražský čas (Tempus Pragense) určován v Klementinu na Astronomické věži za pomoci poledních štěrbinových slunečních hodin. Časový rozdíl mezi Klementinem a Staroměstským náměstím činí asi 1 sekundu, což pro běžný život bylo možno zanedbat. Od roku 1842 bylo pražské poledne oznamováno máváním praporu z věže Klementina, které bylo navíc v období od roku 1891 do roku 1925/1926 doprovázeno střelbou z děla a fanfáry číslo XIX.
Deska v dlažbě
Dříve dlažba na náměstí nebyla stabilní a „když měla být na náměstí nějaká sláva, dlažba se prostě vytrhala a celá plocha se vysypala pískem“. V 19. +more století je polední stín vyznačen dlažbou. Od roku 1912 se v Praze používá středoevropský čas a nikoli již sluneční čas, takže vyznačení poledne přestává mít smysl. Při stržení sloupu se z polední čáry u slunečních hodin stává pouze poledník. Při předláždění náměstí roku 1987 byl poledník „nově vyznačen“ v dlažbě 10 metrů dlouhou linkou a bronzovou deskou s českým a latinským nápisem: :POLEDNÍK, PODLE NĚHOŽ BYL V MINULOSTI ŘÍZEN PRAŽSKÝ ČAS :.
Fotogalerie
Prazsky polednik 02. JPG|Pražský poledník - pohled k jihu Praha, Letná, socha oblázku II. +morejpg|Průběh Pražského poledníku označuje i socha v Letenských sadech Praha Mariánský sloup gnomon 20220114 135029. jpg|Mariánský sloup jako gnómon (čas 13:50 SEČ, posunutí stínu vůči poledníku vyznačenému v dlažbě).