Pražská asanace

Plán pražské asanace Španělské synagogy Pražská asanace je vžité označení radikální ozdravující přestavby centrálních čtvrtí Prahy na přelomu 19. a 20. století. Týkala se zejména Josefova, bývalého židovského ghetta, a dále oblastí v západní části Nového Města poblíž Vltavy. V rámci asanace byla provedena demolice významného počtu domů v jejím historickém centru. Svým rozsahem a intenzitou patřila k nejrozsáhlejším asanacím v Evropě na přelomu 19. a 20. století. Systematická likvidace řady historických staveb vyvolala reakce veřejnosti a nové podněty v oblasti památkové péče.

Asanované území

Jindřich Eckert: Josefov Asanace zahrnovala především Josefov (bývalé židovské ghetto) a sousední oblasti Starého Města. +more Hranici asanačního pásma vymezovaly čáry vedené „. od Vltavy Platnéřskou ulicí, Linhartským nám. , za radnicí čp. 13 a 21-I. , rovnou čarou rynkem, Dlouhou třídou, Rámovou a Haštalskou ulicí přes č-p. 761 a 764-I. Eliščinou třídou k mostu…“.

Předmětem asanace byla též povltavská oblast Horního Nového Města, při kostele sv. Vojtěcha (Vojtěšská čtvrť), na Zderaze, významně se změnilo Podskalí s Výtoní. +more Na Malé Straně byly v rámci asance prováděny průrazy u Malostranského náměstí, blokem domů U Klíčů v Karmelitské, v Mostecké a Letenské ulici.

Asanační obvod měl celkovou rozlohu zhruba 380 000 m² a nacházelo se v něm přes 600 domů.

Důvody

Židovské ghetto před asanací Bezprostředním podnětem velké pražské asanace byly právě nevyhovující hygienické podmínky této pražské čtvrti. +more Zastánci asanace argumentovali především závadností studniční pitné vody, neexistencí kanalizace a přelidněností Páté čtvrti jako potenciálními zdroji nákazy nebo epidemie. K těmto zdravotním argumentům však přistupovaly i argumenty další: úzké a křivolaké středověké uličky nejen Josefova, ale i Starého Města v blízkosti Staroměstského náměstí, Nového Města a Malé Strany. Historické centrum Prahy neodpovídalo představě české politické reprezentace o velkoměstě na počátku 20. století.

Pražské ghetto bylo hustě zastavěno kvůli diskriminačním zákonům, které nedovolovaly Židům sídlit mimo jeho hranice. Ghetto bylo zrušeno roku 1850 a pod jménem Josefov připojeno k Praze jako jeho pátá čtvrť. +more Majetnější Židé se stěhovali do modernějších částí města a z Josefova se stala chudinská čtvrť nevalné pověsti, vnímaná jako centrum pražského „polosvěta“ prostitutek, kriminálních živlů a jiných pochybných existencí. K zanedbanému stavu čtvrti přispěly i historicky dané složité majetkové poměry, které bránily investicím do rekonstrukcí domů bývalého ghetta.

Průběh

Jan Koula: Návrh průkopu Letnou S prvními přípravami na asanaci se začalo v roce 1882. +more Přesto trvalo ještě několik let, než byly asanační zákony schváleny. Prvotní asanační plán z roku 1887 navrhoval nejen zbourání židovského ghetta, ale také rozsáhlé demolice na celém Starém Městě a části Nového Města. Tak velké stavební úpravy by však byly finančně natolik nákladné, že od nich radní upustili. Konečný asanační plán, schválený v roce 1893, tedy počítal pouze s židovským ghettem zasahujícím do menší části Starého a Nového města. Mezitím byly přijaty vyvlastňovací zákony (11. února 1893). Částečné demolice začaly již roku 1895, masivní bourání pak probíhalo od konce roku 1896, kdy se z domů museli vystěhovat nájemníci. Celá akce měla skončit v roce 1903. V roce 1903 však byl asanační zákon prodloužen o deset let, poté se každých deset let prodlužovalo až do roku 1943. Největší asanační zásahy však proběhly do roku 1914. Asanace silně postihla rovněž Podskalí.

Iniciativy k záchraně a dokumentaci asanovaných částí Prahy

kostel sv. +more Karla Boromejského.

Odpůrci asanace

Úměrně postupující asanaci a její viditelnosti pro obyvatele narůstaly různé formy nesouhlasu a protestu. V druhé polovině 90. +more let byla proti asanaci Starého Města a Malé Strany a postupům městské rady svolávána veřejná protestní shromáždění. Na obranu památek se angažovali významní umělci, zejména spisovatel Vilém Mrštík s Manifestem českému lidu (1896) a se svým proslulým manifestem Bestia triumphans v roce 1897. Argumenty proti způsobu provádění asanace byly formulovány na manifestační a protestní schůzi pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Na tomto shromáždění vystoupili ještě architekt Bohumil Štěrba s řečí O stavebním vývoji a programu veleobce Pražské a s výkladem O novém stavebním řádu JUDr. Luboš Jeřábek. Proti živelné asanaci se vyslovovali i mladší významní architekti. Například Osvald Polívka na schůzi zastupitelstva kritizoval radikální demolice památek v centru Prahy. Vilém Mrštík jej ve svém manifestu Bestia triumphans za to oceňuje a Polívkovo stanovisko doslovně cituje:". Na místech rozhodujících nenalézá ideální snažení o zachování starobylého rázu Prahy vždy patřičného ohlasu, ba ani porozumění. - Nicméně " pravil dále "musí se učinit vše možné, aby Praha byla zachráněna před zhyzděním svých nádherných krás, aby se nečinilo násilí jejímu panoramu. " Kostel sv. Václava na Zderaze Podobně jako Osvald Polívka se angažovali pro záchranu a dokumentaci významných památek v asanačním území i novorenesanční architekti a stavitelé Antonín Wiehl a Jan Zeyer. Wiehl inicioval vznik Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy a byl i náměstkem jejího předsedy v prvních dvou letech její práce Členem této komise byl později i Zeyer.

Na protestní a petiční akce osobností kolem Viléma Mrštíka také přímo navazoval vznik klubu Za starou Prahu v roce 1900.

Odborné komise

Fr. +more Fridrich: Uhelný trh Na nátlak veřejnosti byla v roce 1896 zřízena jako poradní orgán pražského magistrátu pro otázky spojené s realizací asanace Umělecká komise. Jejím úkolem bylo též dokumentovat umělecké památky určené k demolici a případně organizovat záchranu některých uměleckých prvků demolovaných staveb. Komise se roku 1898 sama rozpustila, protože městská rada nerespektovala její názory. Kromě toho pracovala Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy zřízená usnesením prezidia Městské rady ze dne 13. 6. 1893. Jejím posláním se mělo stát zajištění soupisu stavebních, uměleckých a historických památek v Praze. Členy byli konzervátoři památkové péče v Praze, zástupci vědeckých a uměleckých ústavů a odborníci. Iniciátorem vzniku komise byl městský radní Vladimír Per, který zpracoval návrh a předložil jej radě. Komise měla následně jako odborný poradní orgán rady dohlížet na ochranu inventarizovaných památek.

Dokumentace

Komise organizovala mimo jiné dokumentaci památek v asanačním pásmu. Její člen a významný fotograf Jindřich Eckert pořídil v letech 1894-1898 40 nových snímků a Městskému muzeu zapůjčil 500 fotografií z předchozích dvaceti let své tvorby. +more Spolek výtvarných umělců Mánes inicioval pořízení akvarelových maleb vybraných partií města určených k asanaci. Malíř Václav Jansa pak namaloval 150 barevných akvarelů dokumentujících zanikající části Prahy, které se staly součástí sbírek Městského muzea. Ghetto bylo mimo jiné zachyceno na četných fotografiích a olejomalbách Jana Minaříka.

Záchrana některých památek

Zejména architekti v odborných komisích se zasazovali o záchranu některých památek a redukci asanačního pásma. Antonín Wiehl a jeho kolega Zeyer se osobně podíleli na úspěchu této komise v případě záchrany kostela svatého Václava na Zderaze, kde se bouraly domy pro dnešní Resslovu ulici. +more Kostel se podařilo z demoličního plánu vyjmout a byla navržena jeho oprava. Zeyer 28. března 1898 formuloval návrh Městské radě na zachování kostela.

Odborné diskuse a polemiky

+morepng|vlevo|náhled|Projekt_Jana_Zeyera_na_obnovu_Anežský_klášter'>Anežského klášteraArchitekt Zeyer též veřejně polemizoval i s dalšími necitlivými zásahy prováděnými v rámci asanace, jak ilustruje jeho odpověď vývodům Dra. A. Steina, daná v týdenní schůzi Spolku architektů a inženýrů v království Českém, konané dne 25. ledna 1901. Tato jeho ostrá polemika s názory magistrátního sekretáře dr. Augustina Steina, představeného asanační kanceláře, jež připravila podrobný plán realizace asanačních prací, byla též publikována. Zeyer se též angažoval pro obnovu kláštera Bl. Anežky Přemyslovny a spolu s dalším členem Komise Ferdinanda Josefa Lehnera v roce 1896 publikoval projekt jeho rekonstrukce v informační publikaci Klášter bl. Anežky Přemyslovny a obnova jeho a působil v Jednotě pro obnovu kláštera Bl. Anežky v Praze.

Přes všechno úsilí veřejnosti a odborníků došlo od 90. let k mnoha necitlivým zásahům do historické zástavby, původní plán byl porušován ve prospěch soukromých zájmů a mnoho cenných budov bylo zničeno.

Zaniklá Praha v literatuře

Asanace vyvolala všeobecný zájem o historické památky a genius loci starého židovského ghetta a uliček kolem Anežského kláštera. V prostředí zaniklého ghetta se odehrává děj románu Golem, nejznámějšího díla Gustava Meyrinka z roku 1915. +more Prostředím asanovaných částí Prahy se zčásti inspiroval spisovatel Jaroslav Foglar při psaní svých příběhů o tajemných Stínadlech, Řásnovce a o klubu Rychlé šípy.

Tomuto tématu se ve svém díle široce věnoval spisovatel a novinář František R. +more Kraus, který v Josefově vyrůstal v době dokončované asanace a strávil zde většinu svého života.

Galerie domů a ulic zbouraných v rámci asanace

Akvarely Václava Jansy zachycující zbořené domy

Soubor:Vaclav Jansa - cp. 1220, Helmovy mlyny. +moreJPG|Václav Jansa - čp. 1220, Helmovy mlýny čp. 1220, jedna z budov Helmových mlýnů - zbořena 1928 Soubor:Vaclav Jansa - Dlouha trida, U zlateho stromu. JPG|Václav Jansa - Dlouhá třída, U zlateho stromu. Nádvoří domu U zlatého stromu Soubor:Vaclav Jansa - kaple Boziho hrobu na Zderaze. JPG|Václav Jansa - kaple Božího hrobu na Zderaze (po pravé straně barokní kostel sv. Petra a Pavla, zbořen 1905) File:Vaclav Jansa - Resslova, U Salku. JPG|Václav Jansa - Resslova ulice, U Šálků File:Vaclav Jansa - Na Zderaze od severu. JPG|Václav Jansa - Na Zderaze od severu Soubor:Vaclav Jansa - kaple sv Ludmily od Celetne. JPG|Václav Jansa - kaple sv. Ludmily u Týnského chrámu od Celetné (zbořena 1886). Vpravo dům U Hřebene (torzo, zbořeno 1882 - uvolnění prostoru koňce) Soubor:Vaclav Jansa - Karmelitska u stare ujezdske brany. JPG|Václav Jansa - Karmelitská u staré újezdské brány (domy vpravo byly zbořeny) Soubor:Vaclav Jansa - Karmelitska. JPG|Václav Jansa - Karmelitská před uskutečněním průlomu U Klíčků Soubor:Vaclav Jansa - Maiselova. JPG|Václav Jansa - Maiselova ulice od severu, po demolici roku 1896 je zhruba v těchto místech Pařížská ulice.

Fotografie Jindřicha Eckerta zachycující zbořené domy

Soubor:Eckert16. jpg|Zrušený kostel sv. +more Martina ve zdi využitý pro obytné a obchodní prostory; nebyl zbořen a kolem r. 1905 byl regotizován. Soubor:Eckert03. jpg|Tři z pěti domů severní strany Staroměstského náměstí čp. 931-933, které byly zbořeny v roce 1899 Soubor:Eckert04. jpg|Budova tzv. Kolkovny, v jádru však středověkého paláce, čp. 922 v Dlouhé třídě, byla zbořena v roce 1904. Soubor:Eckert05. jpg|Dům U Modré štiky čp. 180 zužující Karlovu ulici byl zbořen v r. 1903. Soubor:Eckert06. jpg|Čtyři domy v Rytířské ulici čp. 405-408 uvolnily r. 1894 místo novostavbě Staroměstské tržnice. Dům čp. 406 nese domovní znamení U zlaté hvězdy, dnes v Muzeu hl. m. Prahy. Soubor:Eckert19. jpg|Josefov byl proslulý svými vetešnickými krámky, kde bylo k dostání vše, na co člověk pomyslel.

Odkazy

Reference

Literatura

Dvorský, Miloš: [url=http://nakladatelstvi-nzb. abchistory. +morecz/_0003-milos-dvorsky--mytus-zvany-stinadla. htm]Mýtus zvaný Stínadla[/url]. Druhé, rozšířené vydání. Praha, 2011. * Štech, Wirth, Vojtíšek: Zmizelá Praha (I. ), Staré a Nové město s Podskalím,.

Související články

Asanace * Josefov * Podskalí * Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy * Bestia triumphans

Externí odkazy

[url=http://stary-web. zastarouprahu. +morecz/pragensia/asanace/rozc. htm]Pražská asanace[/url] (Klub Za starou Prahu) * [url=http://www. npu. cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/edicni-cinnost-npu/odborne-clanky/odborne-clanky-2006/prazska-asanace/]Bečková[/url] * [url=http://www. archiweb. cz/architects. php. type=arch&place=cr&action=show&id=800]Antonín Wiehl na ArchiWebu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20141220101358/http://www. npu. cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/chytil-karel/]Karel Chytil v Biografickém slovníku památkářů NPÚ[/url] * [url=http://www. muzeumprahy. cz/bretislav-jelinek]Břetislav Jelínek na webu Městského muzea v Praze[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20141220081250/http://www. npu. cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/wirth-zdenek/]Wirth Zdeněk v Biografickém slovníku památkářů NPÚ[/url].

Kategorie:Dějiny Prahy 19. +more století Kategorie:Dějiny Prahy 20. století Kategorie:Židé v Praze.