Protikrál
Author
Albert FloresProtikrál (též vzdorokrál, latinsky Contrarex) byl protikandidát legálně panujícího krále, v důsledku nástupnických sporů nebo politické opozice.
Protikrálové se častěji vyskytují ve volených monarchiích. V dědičných monarchiích se protikrál často objevil po vymření vládnoucí dynastie, když se o trůn ucházelo několik kandidátů, přičemž obvykle jsou tito uchazeči označeni jako pretendent. +more Někteří protikrálové uspěli ve své snaze a stali se legálními králi, například Konrád III. nebo Fridrich II. Štaufský, u jiných je jejich postavení dodnes předmětem diskusí (Jindřich II. Bavorský).
Protikrálové se nejčastěji vyskytli ve Svaté říši římské, kde tento jev úzce souvisel s vzdoropapeži, když císařové často jmenovali vzdoropapeže a naopak papežové korunovali protikrále. Protikrálové se však vyskytli i v Polsku, Uhrách, Francii a Anglii.
Čeští protikrálové
Matyáš Korvín (1469-1490), proti Jiřímu z Poděbrad a Vladislavu Jagellonským *Karel Albrecht Bavorský (1741-1743), proti Marii Terezii
Protikrálové Svaté říše římské
Arnulf Bavorský *Rudolf Švábský *Heřman Lucemburský *Alfons X. +more Kastilský *Fridrich I. Habsburský *Jindřich Raspe *Vilém II. Holandský.