Prozatímní ústava

Technology

12 hours ago

Author

Prozatímní ústava byla přijata v roce 1969 jako dočasná Ústava Československé socialistické republiky. Tato ústava se stala výsledkem Reformního procesu během Pražského jara. Jejím cílem bylo přinést určité politické a právní reformy do totalitního politického systému. Prozatímní ústava měla za úkol decentralizovat moc ve prospěch jednotlivých socialistických republik a umožnit větší míru demokracie. Byla založena na principu "lidového demokratismu", který zdůrazňuje, že výkon moci vychází od obyčejných lidí a pro ně. Ústava také posilovala práva jednotlivce a zaváděla prvky politické pluralitní a ekonomické liberace. Nicméně Prozatímní ústava trvala pouze krátce. Na konci roku 1969 se moci chopila normalizační vláda, která začala provádět opačné změny a omezovat svobody občanů. Prozatímní ústava byla definitivně zrušena a nahrazena novou Ústavou Československé socialistické republiky v roce 1971. I přesto, že Prozatímní ústava nezískala příliš času na své provedení, měla významný vliv na budoucí vývoj českého právního systému a politického myšlení. Přinesla důležité ideové principy a ukázala, že i v režimu komunistického totalitarismu je možné hledat demokratické reformní procesy.

Prozatímní ústava, přijatá jako zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě 13. listopadu 1918 Národním výborem československým, byla první československou ústavou. Jednalo se o prozatímní, revoluční text navazující na recepční zákon z 28. října 1918. Měla pouze 21 paragrafů rozdělených do 4 oddílů a výslovně neupravovala formu státu, byť stanovila, že rozsudky se vyhlašují jménem republiky a taktéž hovořila o prezidentovi republiky. Na jejím základě vznikly nejvyšší státní orgány. Neměla vlastní ustanovení o občanských právech, kde odkazovala na základní zákon státní o obecných právech občanů státních, tj. na zákon č. 142/1867) ř. z., který byl součástí prosincové ústavy.

Byla celkem dvakrát novelizována, v březnu 1919 byl zvýšen počet členů Národního shromáždění na 270, a to navýšením počtů slovenských zástupců, výraznější novelizace proběhla v květnu 1919, kdy došlo k omezení kompetencí parlamentu a posílení výkonných orgánů (vlády a prezidenta).

Politický systém

1. Revoluční národní shromáždění vykonávající moc zákonodárnou, kontrolující činnost vlády a prezidenta. +more Ustavilo se z Národního výboru kooptací poslanců politickými stranami. Pro kooptaci se použily výsledky voleb do Říšské rady z roku 1911. Národní shromáždění volilo prezidenta i vládu. Vládu mohlo přímo odvolat. Poslanců bylo původně 256, v březnu 1919 byl tento počet rozšířen první novelou Ústavy na 270 hlavně ve prospěch zástupců Slovenska.

2. Prezident republiky jako hlava státu volený Národním shromážděním. +more Prezident neměl obsáhlé pravomoci. (Pravomoci prezidenta byly rozšířeny druhou novelou této Ústavy z roku 1919. ).

3. Vláda republiky byla volena Národním shromážděním (novela zavedla jmenování prezidentem). Byla odpovědna Národnímu shromáždění a příslušela jí moc výkonná.

Prozatímní ústava ustanovila jednotu moci výkonné a zákonodárné (po vzoru Švýcarska). To se změnilo druhou novelou této Ústavy, čímž došlo k přeměně na parlamentní republiku.

Odkazy

Externí odkazy

[url=http://ftp. aspi. +morecz/opispdf/1918/006-1918. pdf]Původní znění prozatímní ústavy ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého[/url] * [url=http://www. psp. cz/docs/texts/constitution_1918. html]Prozatímní ústava na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky[/url].

Kategorie:Ústavní vývoj v Česku Kategorie:Ústavy Československa Kategorie:Zrušené ústavní zákony Československa Kategorie:Vzniklo 1918 Kategorie:Zaniklo 1920