Prozatímní ústava

Technology

12 hours ago

Author

Prozatímní ústava byla přijata v roce 1969 jako dočasná Ústava Československé socialistické republiky. Tato ústava se stala výsledkem Reformního procesu během Pražského jara. Jejím cílem bylo přinést určité politické a právní reformy do totalitního politického systému. Prozatímní ústava měla za úkol decentralizovat moc ve prospěch jednotlivých socialistických republik a umožnit větší míru demokracie. Byla založena na principu "lidového demokratismu", který zdůrazňuje, že výkon moci vychází od obyčejných lidí a pro ně. Ústava také posilovala práva jednotlivce a zaváděla prvky politické pluralitní a ekonomické liberace. Nicméně Prozatímní ústava trvala pouze krátce. Na konci roku 1969 se moci chopila normalizační vláda, která začala provádět opačné změny a omezovat svobody občanů. Prozatímní ústava byla definitivně zrušena a nahrazena novou Ústavou Československé socialistické republiky v roce 1971. I přesto, že Prozatímní ústava nezískala příliš času na své provedení, měla významný vliv na budoucí vývoj českého právního systému a politického myšlení. Přinesla důležité ideové principy a ukázala, že i v režimu komunistického totalitarismu je možné hledat demokratické reformní procesy.

Prozatímní ústava, přijatá jako zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě 13. listopadu 1918 Národním výborem československým, byla první československou ústavou. Jednalo se o prozatímní, revoluční text navazující na tzv. recepční zákon z 28. října 1918. Měla pouze 21 paragrafů rozdělených do 4 oddílů a výslovně neupravovala formu státu, byť stanovila, že rozsudky se vyhlašují "jménem republiky" a taktéž hovořila o "prezidentovi republiky". Na jejím základě vznikly nejvyšší státní orgány. Neměla vlastní ustanovení o občanských právech, kde odkazovala na základní zákon státní o obecných právech občanů státních, tj. na zákon č. 142/ 1867) ř.z., který byl součástí prosincové ústavy. .

Byla celkem dvakrát novelizována, v březnu 1919 byl zvýšen počet členů Národního shromáždění na 270, a to navýšením počtů slovenských zástupců, výraznější novelizace proběhla v květnu 1919, kdy došlo k omezení kompetencí parlamentu a posílení výkonných orgánů (vlády a prezidenta)

Politický systém

1. Revoluční národní shromáždění vykonávající moc zákonodárnou, kontrolující činnost vlády a prezidenta. +more Ustavilo se z Národního výboru kooptací poslanců politickými stranami. Pro kooptaci se použily výsledky voleb do Říšské rady z roku 1911. Národní shromáždění volilo prezidenta i vládu. Vládu mohlo přímo odvolat. Poslanců bylo 256. tento počet byl rozšířen první novelou této Ústavy na 270 hlavně ve prospěch zástupců Slovenska.

2. Prezidenta republiky jako hlavu státu volenou Národním shromážděním. +more Prezident neměl obsáhlé pravomoci. (Pravomoci prezidenta byly rozšířeny druhou novelou této Ústavy z roku 1919).

3. Vláda republiky byla volena Národním shromážděním (novela zavedla jmenování prezidentem). Byla odpovědna Národnímu shromáždění a příslušela jí moc výkonná.

Prozatímní ústava ustanovila jednotu moci výkonné a zákonodárné (po vzoru Švýcarska). To se změnilo druhou novelou této Ústavy, čímž došlo k přeměně na parlamentní republiku.

Odkazy

Související články

Ústavní vývoj v Česku * Ústavní listina Československé republiky

Externí odkazy

[url=http://ftp. aspi. +morecz/opispdf/1918/006-1918. pdf]Původní znění prozatímní ústavy ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého[/url] * [url=http://www. psp. cz/docs/texts/constitution_1918. html]Prozatímní ústava na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky[/url].

Kategorie:Ústavní vývoj v Česku Kategorie:Ústavní zákony Československa Kategorie:Ústavy Československa