První sionistický kongres
Author
Albert FloresPrvní sionistický kongres byl historicky významnou událostí v rámci sionistického hnutí, které si klade za cíl obnovu a osídlení židovského státu v Palestině. Konal se v roce 1897 ve švýcarském Basileji a přijala ho židovská veřejnost z různých zemí světa. Na kongresu byla přijata Basilejská programová deklarace, která stanovila základní principy a cíle sionistického hnutí. Kromě toho byla na kongresu založena Sionistická organizace, která se stala centrálním institucionálním orgánem hnutí. Na konferenci se rovněž diskutovalo o otázkách židovské osidlovací činnosti v Palestině, financování a politických strategiích. První sionistický kongres představoval první organizovaný pokus o exteritoriální sjednocení židovského lidu a významně ovlivnil další vývoj židovského nacionalismu a sionismu.
švýcarské Basileji v roce 1897. První sionistický kongres (: הקונגרס הציוני הראשון) je označení historicky prvního mezinárodního kongresu dnešní Světové sionistické organizace.
Průběh
Kongres se konal ve dnech 29. až 31. +more srpna 1897 ve švýcarské Basileji. Jednalo se o první a ustavující kongres Sionistická organizace (v roce 1960 přejmenované na Světovou sionistickou organizaci). Kongres svolal a řídil zakladatel moderního sionismu Theodor Herzl. Hlavním přínosem kongresu byla formulace sionistické platformy, známé jako Basilejský program, vytvoření Sionistické organizace a přijetí Hatikvy za její hymnu (v té době již byla hymnou Chovevej Cijon a později se stala hymnou Státu Izrael).
Původ
Koncertní hala v Basileji, kde se kongres konal První sionistický kongres byl svolán Theodorem Herzlem jako symbolický parlament, jenž měl dohodnout implementaci sionistických cílů. +more Kongres se měl původně konat v německém Mnichově, avšak kvůli protestu místních ortodoxních a reformních komunit se Herzl nakonec rozhodl uspořádat kongres v Basileji. V Basileji se konal v koncertní hale městského kasína.
Important
Kongres
Portréty delegátů kongresu Herzl byl předsedou kongresu, jehož se zúčastnilo 204 delegátů ze sedmdesáti zemí. +more Celkem 69 z nich byli delegátí různých sionistických uskupení a zbývající účastníci byli individuálně pozvaní. Kongresu se zúčastnilo také deset nežidovských osob, které však neměly hlasovací právo. Mezi účastníky bylo i sedmnáct žen, z nichž některé dorazily na kongres samy, jiné jako doprovod delegátů. Přesto, že se ženy kongresu účastnily, neměly hlasovací právo. To získaly až následující rok na druhém sionistickém kongresu. Slavnostního zahájení se zúčastnili korespondenti hlavních evropských listů.
Po slavnostním zahájení, na které dorazili delegáti ve společenských šatech, fraku s bílou kravatou, se kongres přesunul k řešení své agendy. Hlavními body agendy bylo představení Herzlova plánu na založení Sionistické organizace a přijetí deklarace sionistických cílů, známé jako Basilejský program.
Herzl byl na kongresu zvolen prezidentem Sionistické organizace. Max Nordau a Moses Gaster byli zvoleni jeho viceprezidenti. +more Dále byly zvoleny orgány organizace; „řízení bylo v rukou Velké pracovní komise, která volila vlastní vedení, Užší akční komisi. “.
Basilejský program
Basilejský program V druhý den jednání (30. +more srpna) verze předložená kongresu výborem pod předsednictvím Maxe Nordaua uváděla: „Sionismus usiluje o zřízení domoviny pro židovský lid v Palestině na základě mezinárodního práva. “ To bylo jasným vyjádřením Herzlova politického sionismu, který byl v kontrastu s osadnicko-orientovanými aktivitami volněji organizovaného hnutí Chovevej Cijon. K uspokojení většiny delegátů, z nichž nejprominentnějším byl Leo Mockin (usiloval o začlenění fráze „mezinárodní právo“), byl nakonec přijat Herzlův kompromisní návrh.
Politický program, který se stal známý jako Basilejský program, položil základní cíle sionismu. Byl přijat za následujících podmínek, které uvádí Krupp (1999):
Závěr kongresu
Vlajka prvního sionistického kongresu, jež byla vyvěšena nad vchodem do městského kasína První sionistický kongres si získal uznání pro dosažení následujících bodů: * formulace sionistické platformy (výše uvedený Basilejský program) * založení Sionistické organizace * přijetí Hatikvy coby její hymny * absorpce většiny někdejších společenství Chovevej Cijon * navržení zřízení lidové banky * zvolení Herzla prezidentem Sionistické organizace a Maxe Nordaua jedním ze tří viceprezidentů
Dne 1. září si Herzl do svého deníku poznamenal:
Následující roky
Následné kongresy založily různé instituce pro podporu Basilejského programu, mezi něž patří například banka Jewish Colonial Trust, která byla finančním nástrojem politického sionismu. Její vytvoření bylo navrženo první sionistickým kongresem v roce 1897; první konkrétní kroky k založení této instituce byly podniknuty na druhém sionistickém kongresu v německém Kolíně nad Rýnem v květnu 1898. +more Na pátém sionistickém kongrese byl založen Židovský národní fond za účelem výkupu pozemků v zemi izraelské a pozdější Sionistická komise byla založena společně s řadou dílčích institucí pro výzkum a zlepšení sociální a ekonomické situace Židů v zemi izraelské.
Sionistické kongresy se konaly v letech 1897 až 1901 každoročně a poté v letech 1903 až 1913 a 1921 až 1939, s výjimkou válečných let, každé dva roky. V roce 1942 se konala mimořádná sionistická konference známá jako Biltmorská konference, na níž byl oznámen zásadní odklon od tradiční sionistické politiky s jejím požadavkem, že „Palestina bude ustavena jako židovské společenství. +more“ To se stalo oficiálním sionistickým postojem a ultimativním cílem hnutí. Od druhé světové války se kongresy konaly každé čtyři roky a po vzniku Izraele se kongresy pořádají v Jeruzalémě.
Odkazy
Reference
Související články
Mezinárodní sionistický kongres * Světová sionistická organizace * Sionismus
Externí odkazy
Kategorie:Sionismus Kategorie:Basilej Kategorie:Setkání Kategorie:Události roku 1897