Pero

náhled

Pero je rohovitý derivát pokožky ptáků, ale také některých tzv. opeřených dinosaurů. +more Pokrývá ptačí tělo a pomáhá udržet teplotu. Peří chrání také před zraněním a u většiny druhů ptáků pomáhá peří k létání a dává tělu aerodynamický tvar.

Peří je obarvené pigmenty nebo se jeví jako barevné vlivem fyzikálně optických jevů. Na těle neroste rovnoměrně, ale v pruzích. +more Některá místa na těle ptáka jsou holá a jsou peřím pouze překrytá. Podrobnosti hledejte v samostatném článku peří.

Stavba pera

náhled Pero vyrůstá z kůže v místě, zvaném pernice. +more Každé pero má dutou osu (stvol) a po jeho stranách vyrůstá prapor, který je tvořen větvemi s paprsky a háčky. Část stvolu, která vyrůstá z kůže se nazývá brk, horní část stvolu nesoucí prapor je osten. Pero je vyživováno cévami, které prostupují do dutiny pera.

Typy per

vlasové - žádný nebo malý prapor na špičce * vibris - v koutcích zobáku, nosních otvorů a očí * krycí nebo obrysové - kryje hlavu, krk, tělo a nohy * letka - dlouhé pero na křídlech s nesouměrným praporem * rejdovací nebo rýdovací - pero na ocasu, vyrůstají vějířovitě, obvykle jsou prodloužena a nesymetrická * prachové - zajišťuje tepelnou izolaci (netvoří prapor)

Vznik pera

Pero vzniklo přeměnou původní plazí šupiny, doklad ve formě fosilií ale chybí. Známo je ale asi 40 rodů dinosaurů, kteří byli opeření. +more Není pochyb o tom, že teropodní dinosauři byli předky ptáků a tento znak od nich současní ptáci odvozují. Pera mohla vzniknout před 250 miliony let. Embryologie v posledních letech teprve začíná objevovat mechanismus, vedoucí ke vzniku obrysových per, umožňujících aktivní let.

Využití člověkem

čelenkou z ptačích per Lidé používají ptačí peří k mnoha různým účelům.

V minulosti se seříznutý ptačí brk používal ke psaní (viz pero (psací náčiní)), barevná pera zdobila různé pokrývky hlavy. Prachovým peřím se plní polštáře a peřiny.

Pro americké Indiány je čelenka z peří důležitým kulturním a náboženským objektem.

Podle řecké báje se Ikaros pokusil uniknout z ostrova Kréta na umělých křídlech, vyrobených z ptačího peří spojeného voskem.

Odkazy

Reference

Literatura

Gergely Osváth, Orsolya Vincze, Dragomir-Cosmin David, László Jácint Nagy, Ádám Z Lendvai, Robert L. Nudds & Péter L. +more Pap (2020). [url=://doi. org/10. 1093/biolinnean/blaa108 * Péter L. Pap, Gergely Osváth, Timea Daubner, Andreas Nord & Orsolya Vincze (2020). [url=https://onlinelibrary. wiley. com/doi/10. 1111/evo. 14075]url=https://academic. oup. com/biolinnean/article-abstract/doi/10. 1093/biolinnean/blaa108/5877023]Morphological characterization of flight feather shafts in four bird species with different flight styles. [/url] Biological Journal of the Linnean Society, blaa108. doi:[/url]Down feather morphology reflects adaptation to habitat and thermal conditions across the avian phylogeny. [/url] Evolution. doi: https://doi. org/10. 1111/evo. 14075.

Související články

Peří * Anatomie ptáků * Opeření dinosauři

Externí odkazy

Kategorie:Ptáci Kategorie:Peří