Přejmenovávání geografických objektů na ruském Dálném východě v roce 1972
Author
Albert FloresV roce 1972 došlo k masivnímu přejmenování geografických objektů na ruském Dálném východě z jmen původem čínských nebo tunguzských na jména vycházející z ruštiny. Bezprostředním důvodem byla kulminace čínsko-sovětského rozchodu v podobě čínsko-sovětských konfliktů v létech předcházejících.
Do té doby byla řada jmen „neruských“, protože ruští geografové, kteří koncem 19. a začátkem 20. +more století zakreslovali ruský Dálný východ do map (Vladimir Klavdijevič Arseňjev, Michail Ivanovič Veňukov, Nikolaj Michajlovič Prževalskij) respektovali jména řek, hor i lidských sídel, jak jim je sdělili místní obyvatelé. V té době ještě ani nepřevažovalo ruské osídlení oblasti, naopak někde žili především Číňané (historická oblast Vnější Mandžusko patřila dříve Číně), jinde žily malé tunguzské kmeny (Nanajci, Udegejci, Oročové, …). A i nově zakládané ruské osady nezřídka odvozovaly svá jména od domorodých označení řek nebo hor.
Přejmenovaná města
Dalněgorsk z jména Teťuche * Dalněrečensk z jména Iman * Partizansk z jména Sučan ( podle jména řeky) * Kabarga z názvu obce Kaul (též sopka Kaul), zde se odehrála 1. +more srpna 1918 bitva mezi rudými bolševiky a bělogvardějci, do které se významně zapojili i čs. legionáři (např. 7. pluku (Tatranci) 9. roty.