Přírodní zahrada

Pohled na zahradu, kde opora pro věšení prádla (k sušení prádla) slouží k zavěšení budky a současně jako potrava a úkryt hmyz Přírodní zahrada v Dyssekilde u Torup, Dánsko

Přírodní zahrada je lidmi užívaná a upravená plocha sloužící především jako dekorace. Svým vzhledem se pokouší přiblížit přírodnímu a přirozenému vzhledu přírodního stanoviště před zásahem člověka. +more Tvoří ji jeden, nebo více zahradních úprav, jejichž výsadby a terénní úpravy odpovídají biotopům, které jsou v přírodě přirozené. V místních podmínkách může napodobovat původní biotop, nebo uměle vytváří nové nepůvodní, ale jinde se přirozeně vyskytující společenstvo. Významným rozdílem skutečných přírodních zahrad oproti jiným zahradním úpravám je nízká pracnost údržby. V ekologicky zaměřených komunitách přírodní zahrady slouží dalším účelům, jako je například recyklace odpadu.

Cílem úmyslné tvorby takové zahrady, nebo parku s podobnými úpravami je zpravidla vytvořit prostředí které odpovídá filosofii majitele. Vedlejším účinkem je možné zlepšení stavu přírody v místě. +more Někdy může přírodní zahrada sloužit i k výukovým účelům. Napodobováním přirozeného přírodního prostředí (biotopu) může poskytovat možnost zachování společenstev původních rostlinných druhů, vývinu a rozmnožování volně žijících živočichů. Některé přírodní zahrady plní účel nejen dekorační, ale i rekreační.

Úpravy zahradní architektury v zahradě, mohou být prováděny podle zásad sadovnické tvorby.

Další významy pojmu

Přírodní zahrada kolem obytné budovy, Dyssekilde, Torup, Dánsko

Divoká zahrada

Přírodní zahrady mohou být také podle přímého překladu z angličtiny nazývány divoké zahrady , toto označení se ovšem používá spíše jako poetický ozvláštňující přídech pro přírodní zahradu .

Záměna s pojmem organické zemědělství

Mezi záhony organicky pěstované zeleniny není místo na přírodu. +more Pod pojmem přírodní zahrady jsou mnohými lidmi vnímány zahrady založené na tzv. organickém zemědělství. Zpravidla pojem přírodní zahrada asociuje představu udržované zahrady ve stylu venkovské zahrady, v kterém jsou důsledně recyklovány odpady a nejsou používány průmyslově vyráběné agrochemikálie. Přírodní zahrady pravděpodobně filosofií navazují na takové formy tzv. venkovské zahrady, které odmítají průmyslová hnojiva a pesticidy - organické zemědělství, ale architektonicky prokazatelně vycházejí spíše ze stylu anglického přírodního parku. S ohledem na zvýšený zájem o ekologii je záměna pojmu organické zemědělství a přírodní zahrada častá. Také ekologické organizace propagující organické zemědělství a další k přírodě vstřícnější formy hospodaření uvádí pod pojmem přírodní zahrada zahrádkářské postupy blízké organickému zemědělství.

Organické zemědělství je k přírodě téměř stejně nepřátelské jako klasické. +more (Santa Cruz) Je možné se setkat s názorem, že zájem o přírodní zahrady a organické zemědělství mají spíše vysokoškoláci (s teoretickými znalostmi). K pojmu přírodní zahrady a organickému zemědělství naopak konzervativněji přistupují zahrádkáři (majitelé půdy s určitými zkušenostmi, informace bez rozlišení vzdělání).

Nepoužívání agrochemikálií je v přírodní zahradě vhodné, je však asi jedinou styčnou plochou organického zemědělství a přírodních zahrad. Zemědělství má na přírodu a biodiverzitu zpravidla negativní vliv (podle intenzity) a nijak nerozvíjí šance na přežití ohrožených, nebo místně ohrožených druhů. +more Naopak biodiverzitu (až na výjimky) logicky omezuje.

Filosofie

Zapojení stavby do celku přírodní zahrady. +more Dyssekilde, Torup, Dánsko Přírodní zahrady jsou často založeny na vědomém respektu k přírodě, snaze o snížení poškozování životního prostředí a zdravém životním stylu.

Krása je vnímána lidmi jako žádoucí podoba, s kterou se ztotožňují podle nějakého vzoru, který je šablonou. Šablona dává předmětu nebo seskupení a vlastnostem předmětů poměrně přesné hranice, vymezené často přísnou logikou. +more Přírodní zahrada je zahradní úprava, který si za svůj vzor bere skutečná přírodní stanoviště. Přírodní zahrada v Natural History Museum v Londýně (Velká Británie) .

Historie

Počátky

Počátek vývoje přírodních zahrad lze najít v devatenáctém století. První podobné zahrady byly dílem irského zahradníka Williama Robinsona (1838-1935). +more Sadovnické úpravy s divokými rostlinami byly podpořeny širším zájmem o divoké, přirozeně se vyskytující formy rostlin (skalničky). Ty byly v zahradách ve stylu venkovské zahrady, nebo v úpravách přírodně krajinářského parku pěstovány na vymezeném prostoru. Zahrada tím získala více přírodní, romantičtější charakter. Přírodní zahrada s vodními prvky v Natural History Museum v Londýně (Velká Británie) .

Přírodní zahrada je starý pojem, který se v minulosti používal pro krajinářské celky, jako třeba Lednicko-valtický areál.

Ekologické podmínění vzniku slohu přírodní zahrada

Zájem o ochranu přírody v této době nebyl moderním trendem. Druhy vyskytující se v tomto typu zahrady byly často spíše exotické než domácí. +more Dnes bychom tuto zahradu místo do přírodních zahrad zařadili mezi venkovské zahrady, kde je mnohdy také viditelná snaha o přírodní vzhled. Význam přirozené zahrady, která vznikla na koncepci W. Robinsona vychází z pozorování, že prostor pro volně žijící živočichy se podstatně snižuje. Pod tlakem lidské činnosti, narušováním přírodních stanovišť rostl u obyvatelstva i zájem o zachování aspoň připomínky vzhledu zmizelých přirozených stanovišť. Přírodní oblasti mimo urbanizovaná území se stávala stále atraktivnější. Nicméně v regionech světa s vysokou hustotou obyvatelstva, dlouhodobým působením silných antropomorfních vlivů, je často obtížné tato místa nalézt. Venkovské oblasti a okraje měst byly schopny, nebo byly upraveny tak, aby byly schopny uspokojit lidskou potřebu vnímání „přírody“. Člověkem upravená příroda nebo téměř příroda venkova - kulturní ale v představě návštěvníka původní krajina, možná vyhoví estetickým požadavkům části obyvatelstva měst, ale pro obyvatelstvo obeznámené s biologií a vnímavé osoby zpravidla postrádá věrohodnost a působí chudokrevně, neživotně. Příliš často je les hodnocen pouze z ekonomického hlediska (zásahy vážně ohrožená Šumava, devastované Krkonoše) a skládá se z omezeného počtu druhů, v nejhorším případě nepůvodních v lokalitě.

Intenzivní zemědělství proměnilo krajinu na obří monokulturu ošetřovanou pesticidy a hnojivy. Mokřady, pustiny, duny, vřesoviště, řeky a jiné nepravidelné nezkrocené skvrny v krajině jsou zničeny, rozdrobeny nebo upraveny na podporu hospodářské činnosti (cestovní ruch, zemědělství, vnitrozemská lodní doprava, odběr vody pro města a oblasti, atd…). +more Nutnost vytváření přísně chráněných oblastí (přírodních rezervací) následovalo postupně během času ve většině kulturních zemí. Nicméně oblasti těchto rezerv jsou příliš malé na vyrovnání ztráty prostor pro volně žijící živočichy. Navíc jsou tyto oblasti od sebe vzdálené, což snižuje možnosti rozptýlení rostlinných a živočišných populací, a tím možnost zachování genofondu. Po zjištění důležitosti zachování původních druhů pro kulturní rostliny a zejména hospodářská zvířata (šlechtění) se všeobecně zvýšila podpora pro záměr zachování člověku „neužitečných“ přírodních druhů do budoucnosti. Myšlenka ponechat prostor pro přírodní zeleň se tedy původně týká výlučně lidského použití.

Přírodní zahrada - louka, v Natural History Museum v Londýně (Velká Británie) Přírodní zahrada jako styl podobně jako přírodní parky tedy vznikla z duševní lidské potřeby - estetické potřeby a potřeby vyrovnat se ztrátou původní krajiny a devastací původní přírody a druhů zde přírodních. +more podobně jako byl vznik slohu Anglický přírodně krajinářský park reakcí na geometrické zahrady. Vytváření přírodní zahrady dokonce může zčásti (bez hlubšího dopadu na biodiverzitu krajiny) potlačovat pocit viny za přeměnu krajiny a ohrožení mnohých rostlinných a živočišných druhů. Socha v zahradě Lost Gardens of Heligan (Velká Británie). Vytvořena z tvarované zeminy a výsadby. .

Architektura přírodních zahrad

Jako v mnoha dalších pravidlech lze v jednotlivých přírodních zahradách a názorech na jejich kvality najít zastánce ortodoxnějších, nebo liberálnějších pravidel. Ortodoxnější zásady jsou zpravidla výhodnější pro přirozenější vzhled - věrohodnost, liberálnější nabízí barevnější a kulturnější prostředí.

Prostředí

Cílem přírodní zahrady je mimo jiné poskytnout vhodné prostředí, útočiště pro různé volně žijící živočichy. Přírodní zahrady mohou mít různé typy prostředí. +more Každé z nich má zvláštní flóru, biotop má vlastnosti komunity.

Význam stanoviště v biodiverzitě zahrady

Přírodní zahrada s divokými bylinami, některé mohou sloužit jako léčivky. +more Biologická rozmanitost je definována jako množství volně žijících druhů živých organismů v určitém prostředí. Při pohledu na zvýšení biologické rozmanitosti v naší zahradě to není jen vhodná výsadba, která poskytuje úkryt a potravu. Je nutné zvážit širší prostředí a zjistit, které druhy volně žijících živočichů a rostlin na kterém stanovišti převládají a zhodnotit nejen půdní podmínky, ale také mikroklima, které může být individuální pro místní prostředí - jižní svah, nebo údolí potoka.

Je vhodné zkusit napodobit výsadbu, která je podobná přirozenému porostu v okolí a které se tedy bude dařit v podobných podmínkách, jaké jsou na jejím přirozeném stanovišti. Jak pomoci tvorům v zahradě bude zřejmé z pozorování přírody v okolí. +more Když budou napodobeny podmínky, blízké podmínkám některého blízkého lesa, močálu, nebo pásu křovin, zkrátka lokality, která je vytvářena, bude pro živočichy snazší se v zahradě zabydlet.

Xerofytní porosty

Biotop vhodný pro suchomilné druhy může mít formu štěrkové cesty, skalky, písčité plochy, suché zídky, nebo střešní zahrady. Také může být jednoduše zhotoven ze zdi z cihel nebo kamenů, které nejsou nějakou dobu přemisťovány. +more Step, polopoušť, písečné přesypy s porostem psamofytů stejně jako louka může také obohatit zahradu. Celek by však vždy měl působit logicky, vyváženě a přirozeně.

Výběr rostlin

Je vhodné při výběru rostlin přihlédnout k tomu, že divoká zahrada obnovuje přirozené prostředí okolního regionu, tak aby vyhovoval většině původních druhů rostlin. Je vždy vítána vyšší rozmanitost živočišných druhů, což je vnímáno jako "exotické". +more Ve skutečnosti jsou přírodní zahrady úzce spojené s hmyzem a jinými zvířaty v regionu, se kterými se vyvíjela po tisíciletí. Původní rostliny jsou základem potravní pyramidy nebo potravního řetězce. Nejsilnější závislost na původních druzích rostlin je na úrovni hmyzu, zejména u jejich larev. Většina hmyzu bude přitahovat do zahrady ptáky, a tak dále. Souhrnně řečeno, velká rozmanitost původních rostlin podporuje širokou rozmanitost živočišných druhů. Rovnováha mezi škůdci a predátory je také požadována zastánci organického zemědělství a „ekologického zahradnictví“.

Stavební prvky

Přírodní střešní zahrada navazuje na okolní porosty. +more Na fotografii zřejmě provizorní oprava prosakující izolace střechy Přírodní zahrada by svou koncepcí měla působit malebně a přírodně, stavební prvky by optimálně měly být kryty porostem nebo popínavými rostlinami. Oplocení přírodní zahrady lze nahradit, jestliže nám to okolnosti dovolí, skupinami stromů a keřů nebo příkopy. Můžeme také zahradu oplotit a oplocení maskovat valem stejně jako v anglickém přírodně krajinářském parku. Je vhodné využít kvetoucí rostliny, které jsou součástí biotopu, jenž se pokoušíme napodobit. V tomto typu zahrady není vhodné pěstovat šlechtěné rostliny s příliš pestrými či velkými květy ani vysazovat rostliny do záhonů. Přírodní zahrady nemívají cesty ani cestičky, a pokud ano, jen několik málo nezbytných účelových komunikací. Do zahrady je vhodné umístit drobné stavby k odpočinku a relaxaci. Stavby lze zhotovit z přírodních nebo nahrubo opracovaných materiálů, aby odpovídaly celkovému duchu zahrady. V přírodní zahradě vyniknou výtvory ve stylu land art (earth art).

Vertikální prostor

Lidé mají sklon myslet na velikost své zahrady s ohledem na její délku a šířku a často zapomínají myslet 'vertikálně'. Přitom by jim unikla příležitost ke zvýšení biodiverzity. +more Například popínavé rostliny. Holé zdi na vnější části domu mohou být porostlé popínavými dřevinami, jako je břečťan, psí víno, nebo zimolez. Výsadbou těchto druhů rostlin, ale i těch druhů, které používají opory, jako je například treláž, budou vnější stěny domu vypadat esteticky příjemné, ale budou také přitahovat hmyz a ptáky. Lze také popnout stromy, které umožní větší využití volného místa na větvích stromů. Není ovšem vhodné využít takto stromů, které jsou živé a které chceme zachovat. Mnohé popínavé dřeviny živé stromy brzy udusí.

Výsadba

Filosofické postupy při výsadbě rostlin

Pokud jde o výsadbu rostlin, existují na počátku dva filozofické směry ohledně zakládání přírodní zahrady. Filosofie přirozeného vývoje zdůrazňuje ponechání zahrady přirozenému vývoji a vyčkání na planě rostoucí rostliny, které případně upravuje (nebo ne). +more Tato metoda nezasahuje do vývoje zahrady výsevy semen v zahradě. Výhodou je, že rostliny které zde rostou, jsou dokonale přizpůsobeny podmínkám v této oblasti.

Další filosofický směr je agresivně intervenční. Rostliny přímo vysévá, nebo vysazuje při zachování přirozené flóry. +more Výhodou je, že umožňuje výsadbu planě rostoucích rostlin, které jsou již přítomny v bezprostředním okolí a u kterých je pravděpodobnost, že by se přirozeně nevyskytly v zahradě jen velmi malá nebo nulová.

Zdroje rostlin

Chcete-li získat sazenice a semena divokých rostlin, existuje několik řešení. Můžeme najít jako zdroj semennou rostlinu místního původu nebo použít semena z jiné přírodní zahrady, kde často mají semena nebo rostliny v přebytku. +more Upozornění: u některých chráněných druhů je odebrání jakékoli části rostliny zakázáno. Konečně, jestliže zahrada má být kompletně vysázena, můžeme sbírat všechny rostliny z vybrané plochy, která je jinak například určená k stavebním účelům.

Některé původní druhy rostlin jsou pěstovány jako okrasné rostliny a lze je takto získat. Před koupí ale i před výsadbou rostlin je vhodné zjistit její vlastnosti. +more Stejně tak je vhodné zabránit invazi plevelů , které jsou nepůvodní v lokalitě a nebo biotopu, který vytváříme a které by zahradu mohly poničit.

Zvířata

Pro zvířata je heslo jednoduché - vyčkat na osídlení zahrady. Některá zvířata mohou značně změnit ekologickou rovnováhu a ovlivňují biologickou rozmanitost, a je tedy zcela nedoporučeno je vysazovat (např. +moreryby a kachny. Pokud je zahrada vhodná pro některé druhy, usadí se zde samy, pokud je kočky a psi nechají na pokoji. Přilákání volně žijících živočichů úpravami je možné: záhony květin bohatými na nektar, plody slunečnic a jiných rostlin s velkými semeny oblíbenými u ptáků, krmítky a krmením v zimě, hnízdícími budkami pro různé druhy ptáků, a stavebními materiály pro hnízda (bláto, zbytky vlněných látek), přístřešky ježek. Zahradník může také zvýšit množství prostředí, která přispívají k rozmanitosti přírody: staré zbytky dřeva, listy, kameny, svazky dutých stonků, suché svahy, mokřady. Když je zahrada obklopená zdmi, mohou být pokryty popínavými rostlinami. Mnoho kompostů je domovem drobných zvířat a slouží jako úkryt pro hmyz.

Údržba

Pojem přírodní zahrada se může jevit jako rozpor, (zahradní areál je navržen, obhospodařován), na rozdíl od přírody, kde člověk nezasahuje. Nicméně, jestliže je nutné zachovat rozmanitost prostředí, pak je nezbytné, stejně jako to, co se děje v některých přírodních rezervacích, provádět úpravy. +more V opačném případě by zahrada již neobsahovala takovou druhovou rozmanitost, po určité době by zde mohl převládnout omezený počet dominantních druhů. Údržba rovněž udržuje obytný prostor pro uživatele.

Použití agrochemikálií

Tvůrci přírodních zahrad preferují jako základní pravidlo nepoužívání pesticidů. Přesto lze například doporučit, zejména v případě přemnožení nebezpečných plevelů a dřevin několik druhů selektivních herbicidů a arboricidů, které v nezbytném případě, při správném a zejména omezeném použití nenaruší funkci zahrady a naopak pomohou udržet její podstatné rysy (biodiverzitu).

Tvůrci koncepce přírodních zahrad považují za vhodnější zvážit zda masivní útok patogenů není příznakem nerovnováhy, která se takto opravuje. Rostlina která má příliš málo světla, nebo má nedostatečnou výživu hyne. +more Rostlina, která v přírodní zahradě hyne, na toto stanoviště zřejmě nepatří. Nahradí ji rostlina, která na stanovišti lépe přežije. Tato zásada je logická a odůvodněná. Invazivní rostliny jsou ovšem hrozbou přírodním druhům i na jejich původních a přirozených stanovištích. Zásah v případě vážného nebezpečí je tedy spíše záležitostí filosofie majitele zahrady. I v klasickém zemědělství se pesticidy používají při překročení mezní hranice výskytu patogena a zvážení hrozící škody. Pokud je v přírodní zahradě kosen trávník a vyřezávány nálety, nejde o přirozený vývoj prostředí.

V případě nezbytného potlačení nebezpečných invazivních dřevin, jako je například pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) nebo javor jasanolistý (Acer negundo), je vynikajícím a ekologicky málo nebezpečným přípravkem Garlon.

Některá uznávaná pravidla

v přírodní zahradě vyniknou úpravy ve stylu land art Koncepce přírodních zahrad považuje obecně za vhodnější použít mechanické nástroje, tiché a měkčí než elektrické nástroje a ekologičtější než stroje poháněné ropnými produkty. +more Posekání trávy kosou, nebo srpem ponechává šanci na přežití hmyzu, který by byl podrcen v sekačce.

Účelem údržby není důkladně vyčistit zahradu. Je vhodné ponechat dostatek přístřeší pro malá zvířata. +more Je lepší odstranit suchou nať až na jaře, takže může sloužit jako úkryt pro hmyz během období zimy.

Je vhodné udržet mrtvé a duté stromy, za předpokladu, že tyto nepředstavují riziko. Mohou sloužit jako přístřešek pro zvířata (někteří ptáci, veverky, netopýři).

V malé zahradě osázené nevhodnými dřevinami je nutný řez keřů (proto je vhodné předem zvolit vhodné keře). Řez je nezbytně nutné provádět mimo období hnízdění ptáků.

Údržba pravidelně koseného trávníku (který není přirozenou součástí žádného známého přirozeného prostředí a neměl by být součástí zahrady) vyžaduje pravidelnou údržbu a nastavení ostří dostatečně vysoko (asi 8 cm).

Pro podpoření jarních rostlin (cibulovin) v travnatých porostech zahrady je vhodné kosit trávu pravidelně až od konce června. Mají-li být podpořeny stepní rostliny kvetoucí v létě, bude vhodné sekat travnaté porosty až do konce září, ale může být tráva kosena až do června, kdy potřebujeme travnatou plochu na sportoviště a k slunění.

* Pokosená tráva by měla být ponechána na strništi několik dní po pokosu, v době, kdy malá zvířata na strništi nemají útočiště. * Zahrada na plochách, které nemají být porostlé dřevinami musí být pravidelně zbavena náletových dřevin, aby se zabránilo vývoji směrem k zalesněnému prostředí. +more * Je doporučováno mrtvý rostlinný materiál odstranit z vody ve vodní části zahrady (rašeliniště), aby se zabránilo eutrofizaci. * Někteří tvůrci přírodních zahrad doporučují záhony a skalky u domu a terasy pro vhodné pestrobarevné zahradní úpravy a partie s vonnými rostlinami.

Popularizace přírodní zahrady

+more2|Nesprávný_vzor_přírodní_zahrady. _Kolem_obydlí_rostou_dvě_nebo_tři_komule_davidova|komule_davidovy_(Čína,_invazivní_rostlina),_denivka'>denivky (Hemerocallis fulva, Čína), krásnoočko (Coreopsis , Severní a Jižní Amerika), penstemon (Penstemon, Severní Ameria a střední Asie), špatně rozeznatelné jsou zřejmě kvetoucí růže a begónie (Amerika, Afrika, Asie), v Evropě původní je ovšem lychnis, (Silene coronaria). Lychnis a jeho oblíbené ušlechtilé kultivary často unikají do přírody ze zahrádek a zaplevelují přírodu v okolí. .

Velkým nedostatkem popularizátorů přírodní zahrady je nízká úroveň znalostí. Neznalosti základních metod, vlastností rostlin a nedostatek praktických zkušeností je pak zřejmě největší překážkou založení skutečně fungující přírodní zahrady. +more Neznalosti, jak to tak bývá, jsou vyváženy velkým nadšením pro věc. Chyby zanícených propagandistů, nebo úmyslné neobjektivní výpovědi mají vliv na úspěšnost pěstitelů a následně důvěru v schopnost přírodní zahrady jako přirozeně životaschopného celku.

Hodnocení

Výhody

Kromě ochrany přírody a biologické rozmanitosti má divoká zahrada další pozitivní aspekty. Divoká zahrada je i ekologická a ekonomická zahrada. +more Nepoužívání pesticidů, chemických hnojiv a zavlažování je zahradě přátelské a neznečišťuje vodní zdroje. Šetrné použití sekačky a nůžek na živé ploty je přínosem pro snížení hluku ve čtvrti a úspor energie. Cena původních druhů je relativně nízká, a to zejména v případě pěstování semen, řízků a jejich výměnou s jinými zahrádkáři. Divoká zahrada je podle některých informací také ideálním místem pro zelinářskou zahradu nebo sad. Faktem je, že málokterý původní druh rostlin lze použít jako ovocnou dřevinu nebo zeleninu.

Skutečná ekologická rovnováha v zahradě (žádné onemocnění, různí predátoři) je výhodná pro plodiny. Je zbytečné používání pesticidů. +more Přítomnost mnoha hmyzích opylovačů je podle propagátorů přírodní zahrady také základem zajištění bohaté sklizně ovoce a zeleniny bez agrochemikálií. Pokud by však toto tvrzení bylo tak široce pravdivé, velkovýrobci by dávno vyráběli ovoce bez hnojiv a pesticidů.

Tento koncept zahrady je ideální pro lidi, kteří nechtějí trávit příliš mnoho času prací na zahradě, ale raději pozorují organismy, které se zde vyvíjejí. A konečně, divoká zahrada pomáhá seznámit se s vzácnými rostlinami v zahradách a přírodě, pokud se přirozeně vyskytují v regionu, a umožní pozorovat volně žijící zvěř. +more Tato zahrada láká ptáky a hmyz, což oslovuje mnoho majitelů zahrady.

Negativa

Nevhodně nebo na nesprávném místě založené přírodní zahrady jsou zdrojem zaplevelení, chorob a škůdců pro široké okolí. Mohou vyvolat bouře nenávisti mezi obyvateli v obydlených místech a může být nařízena pokuta, pokos, nebo desikace porostu. +more Je zdrojem pomluv a opovržení pro majitele ze strany ostatních obyvatel.

* Sklizeň jakýchkoliv plodin bez závlahy, hnojiv a pesticidů je u většiny plodin dlouhodobě klesající (vyčerpání půdy), nepravidelná, (výjimkou v ČR je např. kmín, máta, meduňka, křen, šípky, černý bez). +more Dlouhodobě (nejméně 10-15 let) dávají uspokojivou sklizeň ovocné dřeviny na stejném stanovišti (ovocné plantáže).

* Zájem o přírodní zahrady může podnítit devastaci posledních zbylých lokalit vzácných rostlin. Například vzácné orchideje plení ze sběratelského zájmu odborníci - vzdělaní, informovaní, avšak poněkud tupí ignoranti. +more Pro laika nejsou vzácné rostliny, včetně orchidejí, většinou dost barevné a atraktivní. Běžný laik je nerozezná od jiných rostlin, ničí je pouze z neznalosti. Zvýšením odborné osvěty by se zvýšil počet informovaných omezenců toužící mít ve sbírce nějakou trofej.

* K založení vzhledné přírodní zahrady s více biotopy je třeba hlubších znalostí a zkušeností.

Architekti a propagátoři

William Robinson (5. 7. +more1838 - 17. 5. 1935) Jeho nejčtenější kniha byla Divoká zahrada, která mu získala pověst a dovolila mu založit časopis Zahrada a Anglická květinová zahrada 1883, který byl revidován jeho celoživotní přítelkyní Gertrude Jekyll. S G. Jekyll William Robinson udržoval úzké přátelství a profesní spolupráci více než 50 let.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=://www. earthartists. +moreorg[/url]url=http://www. ekozahrady. com/index. htm]ekologický rádce Jaroslav Svoboda[/url] * [url=http://www. marigreen. cz/prirodni-zahrada. php]Přírodní zahrada, architektonicky velmi blízká anglickému parku[/url] * [url=http://www. slezskazahrada. cz/realizace. php]Přírodní zahrada architektonicky velmi blízká venkovské zahradě[/url] * [url=http://www. veronica. cz/. id=253&i=33]Přírodní zahrada - ekologické zahrádkářské rady od sdružení Veronica[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081002041506/http://www. g-architekt. cz/prirodni. html]Přírodní zahrada, sdružení Veronica[/url] * [url=http://ekolist. cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/prirodni-zahrada-kdyz-se-snoubi-uzitek-zahonu-s-kouzlem-divociny]Přírodní zahrada - když se snoubí užitek záhonů s kouzlem divočiny na serveru Ekolist. cz[/url] * [url=http://www. nazeleno. cz/dum-a-zahrada/prirodni-zahrada-umelym-hnojivum-vstup-zakazan-. aspx]Přírodní zahrada a organické zemědělství [/url] * [url=http://cz. natur-im-garten. at/start. asp. b=6517]Přírodní zahrada Rakousko- Česká, Česko -Rakouská[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160305045201/http://www. mos-cso. cz/userFiles/letak_zahrada_pro_ptaky2008. pdf]Zahrada pro ptáky - MOS 2008[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091225224317/http://dyssekilde. dk/ix. asp. m=97]ekologické bydlení v Torup, Dyssekilde, Dánsko[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091123145432/http://we. thinkaboutit. eu/video/dyssekilde-ecovillage-in]video s pohledy na ekologické zahrady Torup, Dyssekilde, Dánsko[/url] * [url=http://www. flickr. com/places/Denmark/Hovedstaden/Torup]fotografie na flickr Torup, Dyssekilde, Dánsko[/url] * [url=http://www. nwf. org/gardenforwildlife/]National Wildlife Federation: Zahrady pro přírodu (Garden for wildlife (USA)) hodnotné návody, pokyny[/url] * [url=http://www. wildaboutgardens. org/]Wild about Gardens - popisy (UK) [/url] * [url=http://www. wildscaping. com/index. htm]Wildscaping (California) cenné popisy vhodných rostlin (pro Kalifornii)[/url] * [url=https://archive. today/20121231001524/http://www. backyards4wildlife. com. au/]o biodiverzitě a zahradě Zadní dvorek pro divočinu(Backyards for Wildlife)[/url] (Adelaide, Australia) * [url=http://www. earthartists. org/]Eart art na[/url].

Organizace

[url=://jmonet. free. +morefr/Site/ponema. html - contact association : Annepont, 17350 Saint-Savinien (M. Vincent Albouy) * [url=http://www. fcpn. org/]url=http://www. natagora. be/index. php. id=reseau_nature]Projet "Réseau Nature" ekozemědělství [/url] de l'association Natagora (Belgique) * [url=https://web. archive. org/web/20100610103642/http://natureaujardin. be/]Opération "Nature au Jardin"[/url]společnost Natagora (Belgique) pro soukromé zahrady v Bruselu * [url=http://www. lpo. fr/refugeslpo/index. shtml]Les Refuges LPO Útočiště [/url] (Francie) * stránky organizace Association Ponema (Francie) : voir[/url]Federace klubů CPN (podpora ekologie) - Znát a chránit přírodu (Connaître et Protéger la Nature) (Francie)[/url] * [url=http://www. stichtingoase. nl/]Stichting Oase (Pays-Bas)[/url] * [url=http://www. naturgarten. org/]Naturgarten e. V. (Allemagne) popisy, fotografie[/url] * [url=http://www. vng. ch/]Verband Natur Garten (Suisse alémanique)[/url] * [url=http://www. wildaboutgardens. org/]Wild about Gardens popisy (Royaume-Uni)[/url] * [url=http://www. nwf. org/gardenforwildlife/]National Wildlife Federation: Zahrady pro divoký život (Garden for wildlife) [/url] * [url=http://www. wildlifegardener. co. uk/]rady jak založit a udržovat zahradu[/url].

Ukázkové zahrady

Zahradní architektura Natagora v parku Félix Hap à Bruxelles (Etterbeek) - Belgie * Model přírody Natagora de La Marache à Lasne - Belgie * Model přírody l'ASBL Ardennes Liégeoises à Ferrières - Belgie * Přírodní zahrada de Gerpinnes - Belgie * [url=https://web. archive. +moreorg/web/20100904164514/http://www. coquelicolne. be/]výuková zahrada (Jardin didactique) "Le Coquelicot"[/url] à Olne - Belgie * [url=https://web. archive. org/web/20100127165525/http://www. salix-malva. com/]park Parc Salix-Malva[/url] en Champagne - Francie * [url=https://web. archive. org/web/20090825124737/http://www. paris. fr/portail/Parcs/Portal. lut. page_id=5596&document_type_id=5&document_id=10053&portlet_id=11954]přírodní zahrada Saint-Vincent[/url] à Paris 18e (Montmartre) - Francie * [url=https://web. archive. org/web/20090609152428/http://www. paris. fr/portail/Parcs/Portal. lut. page_id=5596&document_type_id=5&document_id=10033&portlet_id=11954]přírodní zahrada[/url] à Paris 20e (Père Lachaise) - Francie * přírodní zahrada v WWF ve Versailles - Francie.

Kategorie:Zahradní slohy Kategorie:Zahradní architektura Kategorie:Typy zahrad