Potravní řetězec
Author
Albert FloresPotravní řetězec popisuje potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, tj. které druhy požírají které. Jinými slovy ukazuje, jak se v rámci ekosystému přesunuje biologický materiál a energie z jednoho druhu na druhý.
Obvykle se vztah mezi sežírajícím a sežíraným organismem v diagramu znázorňuje pomocí šipky, která reprezentuje přenos biomasy. Organismy jsou seskupeny do skupin (tzv. +more trofických úrovní) podle toho, jak jsou vzdáleny od primárních producentů. Primární producenti, autotrofní organismy, dokážou vyrábět složité organické látky (tedy vlastně „potravu“) jen ze zdrojů energie a anorganického materiálu. Těmito organismy jsou obvykle fotosyntetizující rostliny a řasy, ale ve vzácných případech to mohou být i chemotrofní organismy, jako tomu je například na dně hlubokých moří.
Člověk se vyvinul na vrcholu potravního řetězce.
Potravní řetězce v ekosystémech
250px Ekosystémy jsou velmi komplexními jednotkami v potravních řetězcích a je třeba je udržovat ve stavu, blížícímu se co nejvíce původnímu, přirozenému stavu, protože existence života na Zemi je závislá na recyklaci vyloučených odpadních produktů, které vznikly po zpracování a využití přijímaných živin. +more Pomocí dekompozičních procesů dojde k doplnění zdrojů anorganických látek, které rostliny a ostatní autotrofní organismy mohou znovu použít k vytvoření organických látek. Tyto procesy, které probíhají mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystémů, se nazývají biogeochemické cykly.
Většina živin je soustředěna ve čtyřech základních zdrojích, které dále posuzujeme zda jsou dostupné nebo nedostupné: # Žijící organismy a detrit - organické látky v dostupné formě # Uhlí, ropa a rašelina - organické látky v nedostupné formě # Atmosféra, půda a voda - anorganické látky v dostupné formě # Minerály a horniny - anorganické látky v nedostupné formě Obecný popis biogeochemických cyklů, které probíhají mezi těmito čtyřmi zdroji je znázorněn na obrázku vlevo, kde jsou šipkami znázorněny biologické a geologické procesy, díky nimž dochází k pohybu látek mezi jednotlivými zdroji. Praktickým příkladem přirozeného ekosystému je prostředí jihočeských rybníků. +more Do rybníka jsou přiváděny minerály rozpuštěné v dešťové vodě, nebo se do rybníka dostane vzduchem spadané listí, pyl kvetoucích rostlin nebo jiné plynné sloučeniny uhlíku kyslíku a dusíku. Ptáci, živící se rybami nebo ryby samotné odčerpávají z ekosystému rybníka hmyz, larvy a jiné živočichy a rostliny, které pak z části vylučují a zajišťují tím přirozený koloběh látek v přírodě. Rychlost, s jakou jednotlivé prvky cirkulují v ekosystémech, je závislá na rychlosti rozkladných procesů. Faktory, které tyto dekompoziční procesy ovlivňují jsou: teplota, přítomnost vody, přítomnost kyslíku (O2), chemické složení půdy a v neposlední řadě i vliv člověka na ekosystémy a biosféru.