Režné zdivo

Technology

12 hours ago

Author

Frank Lloyd Wrighta má fasádu z režného zdiva Ostravě-Vítkovicích Režné nebo také lícové zdivo je typ kamenného nebo cihlového zdiva, které je pouze vyspárováno, ne však omítnuto. Využívá se zejména v oblastech, kde by kvůli povětrnostním podmínkám omítka trpěla nebo také jen kvůli specifickému vzhledu režných cihel. Výhoda režného druhu zdiva je, že málo stárne a nepotřebuje příliš častou údržbu (čištění).

Dekorace fasády z režného zdiva se provádí pomocí různých cihelných vazeb, vysouváním či zasouváním cihel do fasády, změnou jejich orientace nebo kombinací různě barev cihel.

Režné zdivo lze realizovat i včetně izolací, a to pomocí sendvičového zdiva. Směrem od interiéru jsou moderní tvárnice (např. +more vápenopískové) tvořící nosnou konstrukci, následně vrstva izolace (např. minerální vata), poté vzduchová mezera a na režné zdivo v exteriéru.

Příklady

Josefa Hlávky v Praze

Architektura režného zdiva je typická pro Anglii, Irsko, země Beneluxu nebo severní Německo - tedy převážně pro rovinaté oblasti.

V českých zemích se neobjevuje tak často jak jinde v Evropě, přesto existuje mnoho příkladů. Z režného zdiva byla např. +more opevnění měst pozdního baroka a klasicismu, jde například o pražské městské opevnění, pevnost na Vyšehradě, opevnění Terezína nebo Josefova. Ve formě anglické gotiky je režné zdivo použito na exteriéru Zemské porodnice u Apolináře od Josefa Hlávky. Josefa Gočára v Pardubicích V české moderní architektuře se objevuje toto zdivo na stavbách Jana Kotěry, Otakara Novotného, Josefa Gočára (Winternitzovy mlýny, Gymnázium J. K. Tyla) či Milana Babušky.

Lícové zdivo se v Česku i zahraničí používá na mnoho stavbách i v 21. století, s pohledovým betonem ho kombinuje například Nová budova Fakulty architektury ČVUT od Aleny Šrámkové.