Ruchovci

Technology

12 hours ago

Author

Ruchovci (někdy ne zcela přesně označovaní jako škola národní - ta se vytvářela kolem časopisu Osvěta, kam mnozí z ruchovců také přispívali) byli čeští básníci a spisovatelé narozeni mezi lety 1845-1855. Pocházeli vesměs ze zámožnějších středních vrstev nebo inteligence. Almanach Ruch, který poprvé vyšel roku 1868 při příležitosti položení základního kamene Národního divadla, se nápadně odlišoval od almanachu Máje. Vanulo z něho nadšení a odhodlané vlastenectví. U ruchovců znovu ožívala myšlenka slovanské jednoty a do její utopické vize pronikal ohlas soudobého sociálního anarchismu (Svatopluk Čech).

Program ruchovců

Situace po pádu Bachova absolutismu se stala příznivější pro rozvoj české literatury. Ruchovci požadovali účinné vlastenectví, obraceli se k slovanskému východu, zejména k Rusku a sledovali se sympatiemi osvobozovací boje balkánských Slovanů (Eliška Krásnohorská, Josef Holeček). +more Zdůrazňovali i potřebu užšího svazku se slovenským národem (Adolf Heyduk, Rudolf Pokorný, Frantíšek Táborský) a horlivě překládali ze slovenské literatury, přičemž převažoval zájem o romantickou poezii. Ve své tvorbě obnovovali historickou tematiku. Silný byl zájem o venkov a selství, v němž se shledával základ národa a ochrana před rostoucí diferenciací národní společnosti. Vlastenecká poezie této generace mívala podobu reflexivní lyriky nebo epiky s historickými či alegorickými látkami, horlícími pro národní jednotu a vyzývajícími k politické aktivitě. Formu i umělecké prostředky čerpali básníci částečně z lidové písňové formy, v epických útvarech napodobovali baladu. Vedle toho však vytvářeli i vzrušený patetický sloh, zatížený rétorikou (Čech, Krásnohorská).

Ve srovnání s májovci byli básníci sdružení kolem almanachu Ruch tradičnější v látce i formě. Redaktorem almanachu byl původně Josef Václav Sládek, který se ale později stal redaktorem „konkurenčního“ časopisu Lumír. +more Asi nejhodnotnější báseň, Husita na Baltu, vydal v Ruchu Svatopluk Čech. Jedinou kritickou osobností byla Eliška Krásnohorská. První almanach měl asi dvacet přispěvatelů, třetí už asi padesát, ale z nich zůstalo literatuře věrných jen několik.