Sanstefanská mírová smlouva

Technology

12 hours ago

Author

Velké Bulharsko dle Sanstefanské smlouvy Dům, kde byla smlouva signována Sanstefanská mírová smlouva byla rusko-turecká předběžná smlouva, která byla podepsána 3. března 1878 na istanbulském předměstí San Stefano (dnes Yeşilköy). Tato smlouva ukončila rusko-tureckou válku trvající v rozmezí let 1877-1878.

Sanstefanská smlouva vycházela z představ nekritického panslavismu a vůbec nebrala v úvahu reálné postavení Ruska v mezinárodním systému. Pokud by totiž došlo k jejímu naplnění, pak by znamenala významné posílení ruského vlivu na Balkánském poloostrově a změnu stávajícího rozložení sil evropských velmocí.

+more images (3)

Obsah smlouvy

Smlouva obsahuje preambuli, 29 článků a závěr. Hovoří o změnách uspořádání Rumunska, Bulharska, Černé Hory a Srbska.

Smlouvu podepsali ruský velvyslanec v Turecku Alexander Nelidov a vládní vyjednávač kníže Nikolaj Pavlovič Ignaťjev, turecký ministr zahraničních věcí Safvet Paša a turecký velvyslanec v Německu Sadullah Bej.

Černá Hora, Srbsko a Rumunsko

Území Černé Hory se téměř zdvojnásobilo připojením bývalých osmanských území Nikšić, Podgorica a Antivari (čl. 1). +more Turecko uznalo její nezávislost (čl. 2). * Srbsko anektovalo města Niš a Leskovac a získalo nezávislost (čl. 3). * Vysoká Porta uznala nezávislost Rumunska (čl. 6).

Bulharsko

Dle smlouvy se Bulharsko stalo autonomním podřízeným knížectvím, tzv. "Velkým Bulharskem" s právem na vlastní vládu a armádu. +more Jeho nové území mělo rozlohu 170 000 km2. K území patřilo celé severní Bulharsko až po Dunaj, s výjimkou severní Dobrudži, která připadla Rumunsku jako ruská kompenzace za Besarábii a zajištění jeho přístupu k moři. * Velké Bulharsko dále zahrnovalo celou severní Thrákii, společně s Gjumjurdžinskem a téměř celou Makedonií, včetně přístupu k Egejskému moři (čl. 6). * Soluň a poloostrov Chalkidiki zůstaly Turecku. * V čele Velkého Bulharska měl stát volený princ (kníže) schválený osmanskou Nejvyšší portou a evropskými mocnostmi. Nově zřízená bulharská Šlechtická rada (sněm) měla připravit návrh nové ústavy. (čl. 7). * Turecká armáda se měla z Velkého Bulharska stáhnout. Ruská vojenská přítomnost byla plánována ještě na další dva roky (čl. 8).

Rusko

Rusko získalo území v Zakavkazsku (včetně měst Batumi a Kars), dále celou Besarábii a severní Dobrudžu, která ale byla přenechána Rumunsku jakožto součást kompenzace za Besarábii. (čl. +more 19). * Turecko se zavázalo k reformám v Bosně a Hercegovině (čl. 14), na Krétě, Epiru a Thesálii (čl. 15). * Režim v Úžinách (Bosporu a Dardanely) umožňoval svobodnou plavbu všem neutrálním lodím v míru i ve válce. (čl. 24).

Znázornění územních změn

Image:SanStefano2. jpg|Změny hranic Srbska Image:SanStefano3. +morejpg|Změny hranic Černé Hory Image:SanStefano1. jpg|Změny hranic nového Bulharského knížectví Image:SanStefano4. jpg|Změny hranic mezi Ruskem a Tureckem v Zakavkazsku.

Reakce evropských velmocí

Obsah Sanstefanské smlouvy, zejména pak vytvoření „Velkého Bulharska“, byl ostatními mocnostmi chápán jako průhledný pokus Ruska získat přístup do Středomoří. Rakousko-Uhersko tuto smlouvu navíc považovalo za bezprecedentní porušení předchozích dohod (viz Budapešťská konvence). +more Důsledkem podpisu této smlouvy byl kategorický odpor Velké Británie (povolala vojenské rezervy, okupovala Kypr), přičemž Rusko se neodvážilo vyvolat novou válku.

Berlínský kongres již v létě 1878 provedl revizi smlouvy, která silně redukovala zejména sanstefanské zisky Bulharska.