Schistosomóza

Vajíčko Schistosoma mansoni Schistosomóza (dříve též bilharzióza, nebo ) je významné parazitární onemocnění člověka a zvířat způsobené krevními motolicemi rodu Schistosoma (krevnička). Onemocnění bývá ve formě střevní, jaterní a urogenitální. Jedná se o nejvýznamnější infekční onemocnění lidí helmintického původu na světě. Celosvětově je infikováno přes 200 miliónů lidí a dalších 600 miliónů je vystaveno riziku nákazy. Onemocnění se vyskytuje v 76 zemích, přičemž více než 80 % nakažených lidí pochází ze subsaharské Afriky.

Historie nemoci

Původci onemocnění byli identifikováni v egyptských mumiích starých více než 5000 let. Schistosomóza je známá rovněž ze starověké Číny. +more Původce - krevničku - poprvé popsal v roce 1851 mladý německý lékař Theodor Bilharz, jenž pracoval v Káhirské nemocnici. Podle něj se proto onemocnění původně jmenovalo bilharzióza. Nicméně dávno před jeho popisem existují záznamy o této nemoci pocházející ze starověkého Egypta - Ebersův, Berlínský, Hearstův i Londýnský papyrus. Tyto záznamy potvrdil bakteriolog Marc Armand Ruffer roku 1909, kdy jako první nalezl četná zkamenělá vajíčka schistosom ve dvou mumiích z XX. dynastie (1200-1075 př. n. l. ). Dnes už ale také víme, že část případů těžké chudokrevnosti u Egypťanů bylo nutné připsat i na vrub jiného červa, střevního parazita měchovce lidského (dvanácterníkového), Ancylostoma duodenale. Červ byl obecně v zemi faraónů hlavním symbolem nemoci a věřilo se, že vzniká ze zkažených tělesných šťáv. Vedle utrpení místního obyvatelstva měnila močová schistosomóza smělé dobyvatelské plány římských legií i Napoleonova expedičního sboru, umírali na ni misionáři, cestovatelé a dobrodruzi, angličtí vojáci v búrské válce a spousty dalších.

Původce

Onemocnění způsobují parazitičtí helminti (červi) patřící do kmene Platyhelmithes, třídy Trematoda, čeledi Schistosomatidae a rodu Schistosoma (krevnička). Jedná se tedy o motolice, které se lokalizují v cévách, respektive v žilách. +more Proto se také nazývají „krevní motolice“. Jejich vývojový cyklus zahrnuje mezihostitele - vodního plže rodů Bulinus a Biomphalaria. U člověka se vyskytuje celkem pět druhů schistosom s různým geografickým rozšířením a lokalizací v člověku: * S. mansoni - střevní a jaterní schistosomóza; * S. haematobium - močová schistosomóza; * S. japonicum - jaterní a střevní schistosomóza; * S. mekongi - střevní schistosomóza; * S. intercalatum - střevní schistosomóza.

Člověk je hlavním hostitelem i rezervoárem těchto pěti druhů. Kromě těchto druhů se může člověk nakazit i dalšími druhy běžně parazitujícími u jiných savců. +more Například se může člověk nakazit druhy S. bovis a S. mattheei, jež se vyskytují u skotu a jiných přežvýkavců.

Rozšíření

Rozšíření schistosomózy ve světě (červeně). +more Schistosomóza se u lidí vyskytuje v tropickém a subtropické pásu Afriky, Asie a Ameriky. * S. mansoni: západní a centrální Afrika, Střední Východ a Arabský poloostrov, s africkými otroky byla introdukována do Jižní Ameriky, kde se značně rozšířila (zejména Brazílie, Venezuela, Karibská oblast) * S. haematobium: Egypt a celá severní Afrika, částečně i jižní střední Afrika, Arabský poloostrov, Střední Východ * S. japonicum: Čína, Filipíny, Korejský poloostrov, Indonésie, dříve i Japonsko (poslední případ 1977, oficiální eradikace 1996) * S. mekongi: Kambodža, Laos * S. intercalatum: subsaharská Afrika.

Zdroj infekce a přenos

Zdrojem infekce lidských druhů schistosom jsou infikovaní lidé a primáti, kteří kontaminují vodu stolicí a močí. V případě, že je ve vodním zdroji přítomen vhodný mezihostitel, může probíhat vývojový cyklus motolic a z plžů se po určité době uvolňují furkocerkarie. +more Ty plavou ve vodě a hledají vhodného hostitele. Člověk se nakazí jakýmkoliv kontaktem s vodou obsahující plovoucí furkocerkarie. Koupání v oblastech s endemickým výskytem je tudíž velmi nebezpečné. Člověk se může nakazit i při brodění bažinou, rýžovými poli apod.

Patogeneze a klinické příznaky

Průběh onemocnění a klinické příznaky závisí na intenzitě napadení (množství proniknuvších furkocerkarií), fázi infekce, imunitním stavu člověka a na tom, který orgán je postižen. Vlastní patogenním činitelem způsobujícím obraz nemoci nejsou samotní červi, nýbrž jimi nakladená vajíčka, které při své cestě ven z organismu poškozují tkáně a vyvolávají imunitní odpověď v podobě specifických zánětů.

V prvním invazivním stádiu nemoci se v místě průniku cerkarií do kůže objevuje asi po 48 hodinách ohraničená dermatitida (zánět kůže). Za 2-7 týdnů po infekci cerkáriemi se vyvíjí akutní schistosomóza (hyperergická reakce, Katayama’s fever) trvající po několik týdnů. +more Akutní schistosomóza souvisí s tím, že samičky motolic začínají klást vajíčka do tkání hostitele. Projevuje se horečkami, kašlem, bolestmi břicha, průjmem, hepatosplenomegálií (zvětšení jater a sleziny) a eosinofilií. Po několika měsících přechází v chronickou schistosomózu. Konkrétní příznaky a postižení orgánů pak závisí na druhu schistosomy.

Močová schistosomóza

U močové schistosomózy (též urogenitální) způsobené S. haematobium je hlavním příznakem krev v moči a zánět močového měchýře. +more Motolice jsou usazeny v žilách močového měchýře a při průchodu vajíček z cévního řečiště jsou poškozovány tkáně močového ústrojí. Ve stěně močového měchýře postupně dochází k fibróze až kalcifikaci. Důsledkem fibrózy je potom selhávání ledvin a další s tím spojené komplikace. Další možnou komplikací je vznik nádorů močového měchýře.

Střevní schistosomóza

Je způsobená druhy S. mansoni, S. +more japonicum, S. mekongi a je provázena hlenohnisavými krvavými průjmy, bolestmi břicha a zánětem střev. Ukládání vajíček ve stěně střeva vede k tvorbě granulační tkáně a vzniku pseudopolypů. To může vést až k totálnímu ucpání střev. Vajíčka pronikající do jater způsobují cirhózu jater.

Jaterní schistosomóza

Samičky motolic (S. japonicum, S. +more mansoni) se usazují v žilní síti jater a vajíčka tak porušují jaterní tkáň a z toho plynou veškeré příznaky. Dochází k zvětšení jater, jaterní cirhóze. Narušení jaterní funkce se manifestuje vznikem edémů (typický je ascites = vodnatelnost v břišní dutině) a anémie.

Terapie a prevence

Lékem volby všech druhů schistosomóz je praziquantel. U S. +more mansoni se rovněž používá oxamnichin. U močové schistosomózy se osvědčil i nitridazol.

Reference

Externí odkazy

česky ** [url=http://www. vesmir. +morecz/clanek/krevnicky-napadaji-cloveka-i-v-cechach]Krevničky napadají člověka i Čechách[/url] ** [url=http://www. lf3. cuni. cz/mikrobiologie/parazitologie/kolarova/schist/]Přednáška o schistosomóze[/url] ** [url=http://www. urologiepropraxi. cz/pdfs/uro/2003/01/03. pdf]Schistosomóza močového traktu[/url] ** [url=http://www. solen. cz/savepdfs/int/2003/02/03. pdf]Riziko importu schistosomózy[/url].

* anglicky ** [url=http://www.who.int/tdr/diseases/schisto/diseaseinfo.htm]Informace WHO[/url] ** [url=http://www.patient.co.uk/showdoc/40000487/]Schistosomiasis[/url]

Kategorie:Lékařská parazitologie Kategorie:Parazitární onemocnění Kategorie:Zoonózy Kategorie:Motolice