Schönbrunnský mír

Schönbrunnský mír (německy Friede von Schönbrunn) byla mírová dohoda mezi Napoleonem Bonapartem a rakouským císařem Františkem I. Smlouva byla uzavřena 14. října 1809 na zámku v Schönbrunnu. Rakouské císařství bylo v páté koaliční válce proti Francii, která začala 9. dubna 1809, poraženo.

Předchozí události

V této válce se Rakousko, inspirované událostmi ve Španělsku, pokusilo vyvolat lidová povstání v Německu a Itálii proti francouzské nadvládě a současně hledalo spojenectví s Ruskem a Pruskem, aby zvrátilo výsledky Bratislavské mírové dohody. Po počátečních úspěších bylo povstání Andrease Hofera proti bavorským okupantům nakonec zcela potlačeno a všechny naděje tak byly zničeny.

Jihoněmecké tažení na hlavním bojišti nebylo šťastné. Již v květnu Napoleon obsadil Vídeň. +more Krátce nato byl sice poražen v bitvě u Aspern, ale 5. a 6. července 1809 porazil Rakušany v rozhodující bitvě u Wagramu. Znojemské příměří ukončilo mírová jednání a 12. července 1809 se Rakousko vzdalo Tyrolska. Hlavní odpovědný ministr Stadion byl nahrazen Metternichem.

Důsledky

Rakouská říše se ztrátou území po Schönbrunnském míru. +more V mírové dohodě se Rakousko muselo vzdát Tyrolska, včetně Kraňska, Terstu, Gorizie, Villachu a pobřežní oblasti Chorvatska (též maďarská Dalmácie), čímž ztratilo přístup k moři. Tyto oblasti anektovala Francie a Napoleon z někdejší královské italské Dalmácie a Istrie vytvořil Ilyrské provincie.

Salcburské vévodství připadlo Bavorsku jako Salzachkreis.

Západní Halič a Krakovsko, zisky po třetím dělení Polska, se po neúspěšném rakouském tažení staly součástí Varšavského vévodství. Z Haliče, která byla rakouskou od prvního dělení Polska, získalo Varšavsko okres Varšavské Zámostí a Rusko, které se konfliktu s invazí do Haliče účastnily na francouzské straně, oblast kolem Tarnopolu (okres Tarnopol). +more Dále se Rakousko ve prospěch Francie zřeklo švýcarského panství Rhäzünu a ve prospěch Saska exklávy v Horní Lužici, která zůstala po Pražském míru v roce 1635 připadla České koruně.

Celkem muselo Rakousko odstoupit asi 100 000 km² s přibližně 3 500 000 obyvatel. Muselo se připojit k protibritské kontinentální blokádě a svou armádu omezit na 150 000 mužů. +more Francii musely být vyplaceny válečné kontribuce výši 85 miliónů franků. Pevnost na štýrskohradeckém Zámeckém kopci, kterou bránil Hackher zu Hart, musela být zbourána.

Ale i po této územní ztrátě Rakousku s přibližně 600 000 km² a více než 24 miliony obyvatel nadále zůstalo evropskou velmocí. Mezi důsledky Metternichovy změny kurzu zahraniční politiky související s uzavřením míru, byl také sňatek Napoleona s dcerou rakouského císaře Marií-Luisou, ale vojenské spojenectví, které donutilo Rakousko účastnit se Napoleonova ruského tažení v roce 1812.

Reference

Související články

Seznam mírových dohod

Externí odkazy

[url=http://www. mdz-nbn-resolving. +morede/urn/resolver. pl. urn=urn:nbn:de:bvb:12-bsb10934753-6]Friedens-Tractat zwischen Seiner Majestät dem Kaiser von Oesterreich, König von Ungarn und Böhmen und Seiner Majestät dem Kaiser der Franzosen, König von Italien, Beschützer des rheinischen Bundes: Geschlossen zu Wien am 14. October, beyderseits ratificirt am 17. und 16. October, und ausgewechselt am 20. October 1809[/url] * Heslo "Friede von Schönbrunn" na Austria-Forum (v AEIOU-Österreich-Lexikon).

Kategorie:Politika Rakouského císařství Kategorie:První Francouzské císařství Kategorie:Mírové smlouvy Rakouska Kategorie:Mírové smlouvy napoleonských válek