Serau malý

Serau malý (Capricornis crispus) je přežvýkavý sudokopytník z čeledi turovitých. Serau patří k podčeledi ovcí a koz, je příbuzný kamzíka a gorala, Je endemitem Japonska. Jedná se o vzácný, málo známý druh, o němž není k dispozici mnoho informací. Jeho nejbližší příbuzní jsou podobný, ale tmavší serau tchajwanský (Capricornis swinhoei) z ostrova Tchaj-wan a serau velký (Capricornis sumatraensis) z jižní Číny, Tibetu, Barmy a Sumatry, který je větší, s krátkou, tmavohnědou srstí a světlou hřívou na krku. Všechny druhy jsou ohroženy ztrátou stanovišť i lovem.

Popis

Serau je středně velký, robustně stavěný kopytník, tvarem těla i velikostí trochu podobný domácí ovci. V kohoutku měří 60 - 75 cm a jeho hmotnost dosahuje 30 - 45 kg. +more Serau má poměrně krátké nohy s malými kopýtky a silně stavěné tělo, které se díky husté, jemné srsti zdá být ještě zavalitější. Zejména zimní srst je neobyčejně dlouhá a hustá. Krk je krátký, hlava poměrně malá a zašpičatělá, s malými, kulatými botlci a velkýma očima. Ocásek je velmi malý a zcela ukrytý v srsti. Obě pohlaví nosí rovné růžky, měřící jen 10 cm. Zbarvení je světle šedohnědé, v zimní srsti až stříbřité. Samec a samice se od sebe liší jen málo.

Rozšíření a prostředí

Serau je endemitem, obývá pouze Japonsko, zejména ostrov Honšú, malé populace žijí na ostrovech Kjúśu a Šikoku. Žije v jehličnatých a smíšených lesích v japonských horách, v nebezpečí se uchyluje do skal. +more Výborně šplhá a skáče.

Potrava

Potravu seraua tvoří hlavně mladé výhonky stromů a keřů, např. olší, buku, vilínu a kryptomerie, v menší míře spásá trávy, včetně tuhých ostřic.

Způsob života a rozmnožování

Serau je samotářské a silně teritoriální zvíře. Páry se vytvářejí jen v období páření. +more Samci si značkují své teritorium výměškem předočních žláz, který páchne po octu. Serau má denní aktivitu, pase se ráno a v podvečer, přes poledne a v noci odpočívá, obvykle mezi skalami. Ve svém teritoriu mají vyšlapané chodníčky, které pravidelně využívají. Říje probíhá od září do prosince, samice je březí 210 dnů a rodí jedno kůzle, které je velmi hravé a s matkou zůstává celý rok. Do rozmnožování se mladá zvířata zapojují až v druhém nebo třetím roce života a dožívají se 25 let.

Chov

V zoologických zahradách mimo Japonsko je chován jen zřídka. V Evropě momentálně není žádná zoologická zahrada, která by tohoto zvláštního kopytníka chovala. +more V minulosti byl úspěšně chován v Zoo Magdeburg, Zoo Berlín či ve vídeňské Zoo Schönbrunn. Je chován v několika severoamerických zahradách.

V rámci České republiky se jeho chovem zabývaly dvě zoologické zahrady. V roce 2003 dovezla Zoo Děčín trojici mladých zvířat ze zoo ve Vídni a Magdeburgu. +more Samice Noriko z Magdeburgu odešla následující rok do Zoo Ústí nad Labem. V děčínské zoo se celkem třikrát narodilo mládě, nicméně žádné, i přes pokus o umělý odchov, nebylo odchováno. Postupným úhynem chovaných jedinců byl chov v roce 2007 ukončen. Samice Noriko žila v ústecké zoo po zbytek života sama. Nepodařilo se k ní sehnat samce a padl rovněž plán na přesun do berlínské zoo, kam měl přicestovat samec ze Zoo Calgary. Samice Noriko uhynula v roce 2018 jako poslední jedinec svého druhu v evropských zoologických zahradách.

Mytologie

Serau malý vystupuje v japonském folklóru, kde je považován za podivné, nadpřirozené či strašidelné zvíře. Věří však i tomu, že serau může prinést štěstí. +more Talisman omamori s motivem serauovy stopy údajně pomáhá žákům zvládat zkoušky tak snadno, jako když serau přelézá strmé svahy. Serau byl předlohou pro podobu lesního ducha ve filmu Princezna Mononoke.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Kozy a ovce