Sinotibetské jazyky

Technology

12 hours ago

Author

Sinotibetské jazyky (tibeto-čínské jazyky) jsou jednou z jazykových rodin, která je rozšířena hlavně na území východní a jihovýchodní Asie, zejména Číny a sousedních zemí. Kromě toho jsou rozšířené v dalších částech světa jako menšinové jazyky, zejména ve velkoměstech. V počtu mluvčích se jedná o druhou největší jazykovou rodinu světa, po jazycích indoevropských, a zahrnuje až přibližně 400 jazyků. Sinotibetské jazyky vznikly přibližně před 6000 lety.

Složení a dělení této skupiny je poněkud nejasné a její vnitřní struktura není obecně ustálená. Názory jazykovědců se liší v řadě okolností, např. +more: * které jazyky a jazykové větve sem ještě řadit (až po např. jihohimálajské, sibiřské, polynéské nebo indiánské jazyky, baskičtina), * kritéria příslušnosti do rodiny a větví - zda příbuznost slov, gramatika, tónový systém, * sám název (zdůraznění čínštiny a tibetštiny, návrhy např. transhimálajské jazyky), * společný původ rodiny a jejích větví - jejich příbuznost.

V minulosti sem byly řazeny například i jazyky hmong-mienské a tajsko-kadajské, které jsou výrazně ovlivněny čínštinou. Sama čínština tvoří samostatnou větev a její nářečí, v mluvené formě vzájemně nesrozumitelná, jsou fakticky samostatné jazyky a čínština je spíše jazykovou větví, než jazykem.