Skalenka poléhavá

Popis

V horských vřesovištích tvoří stálezelený, nízký pokryv. Rozkladité keříky jsou hustě větvené, mohou dorůstat výšky asi 40 cm, ale většinou bývají nižší (3 cm). +more Neopadavé listy jsou jednoduché, kožovité, ztlustlé. Listová čepel je 4-8 mm dlouhá a 1-2,5 mm široká. Okraj listů je naspodu podvinutý téměř až k středu listu. Řapík je 1 až 2,5 mm dlouhý. Skalenka.

Krátce řapíkaté květy jsou jednotlivé nebo v nečetných květenstvích, na vrchol květenství je na pobočce končí. Malé, pětičetné květy mají průměr asi 6 mm. +more Pět 2-2,5 mm dlouhých kališních lístků je na základu srostlých. Květ tvoří zvonkovitou korunu, která po odkvětu opadá. Barva bývá růžová až tmavě červená. 6-9 mm dlouhých korunních lístků je srostlých. Prašníky jsou bez přívěsků, otevírají se podélně celé, jsou nejdříve načervenalé a později žluté. Tyčinek je pět, jsou kratší než koruna, bývají mezi korunními plátky. Semeník je svrchní.

Kvete od května do července. Plody dozrávají až rok po odkvětu.

Plody jsou 3,5-4 mm dlouhé a 2,5-3 mm široké, 2-3 pouzdré, kulovité a načervenalé, tobolky, pukavé, pětičetné. Hnědá nebo žlutá semena jsou 0,4 až 0,6 mm dlouhá s hladkým povrchem.

Skalenky mohou dosahovat vysokého věku, 56-rok-starý výhony o průměru pouhých 7,6 mm mají letokruhy o šířce až 0,07 mm. Skalenka roste ve vrstvě humusu, kterou si sama tvoří. +more Vrstva může být od 35 cm do 1 m silná.

Rostlina je jedovatá.

Ekologie

Plody se tvoří rok po odkvětu Skalenka je extrémně odolná vůči suchu, větru a mrazu. +more Snese i silně větrné polohy, vítr 40 m / s, teploty od -30 °C a až +50 °C bez poškození a dokonce i zvýšené sluneční záření. Rostliny více produkují antokyany, které fungují jako opalovací krém, takže listy zčervenají. Dokáže přežít i teplotu -40 °C.

Vodu může zadržovat prostřednictvím listů. Na spodní straně se nachází podél středního žebra mělké drážky k průduchům. +more Je pro ni důležitá voda v zimě z dočasně tajícího sněhu.

Velké množství uloženého tuku (11 % sušiny) slouží k vyrovnání respirační ztráty (zásoba energie) během suchého, nebo zimního období. Listy skalenek jsou v zimě zdrojem energeticky bohaté potravy pro kamzíky, alpské kozorožce, některé ptáky (Lagopus muta) a zajíce běláky.

Skalenka žije v symbióze s kořenovými houbami.

Výskyt

V ČR se nevyskytuje, v Tatrách ji najdeme na posledních třech lokalitách. Oblast rozšíření sahá od Alp, přes hory v Střední Evropě (Tatry) po arktické kraje Eurasie a Ameriky. +more Na severní polokouli je její rozšíření cirkumpolární.

Fosilní zbytky ukazují, že tento druh zřejmě migroval teprve po poslední době ledové z Ameriky do Grónska a Skotska, z Alp do Arktidy a na východ Asie.

Skalenka roste na horských svazích vysoko nad pásmem stromů (od cca 1600 m n.  m. +more) v pásmu takzvaných trpasličích keřů ve výškách 3 000 m n. m. Často jsou její porosty rozšířeny na místech s kyselou půdou. Jsou to zejména stanoviště jako exponované hřebeny a silně návětrná místa, na jejichž podmínky je dobře přizpůsobena a konkurenční druhy rostlin ji zde nemohou ohrozit.

Fytocenologie

Podle skalenky je v fytocenologii nazvána skupina alpských rostlin, Loiseleurieten (větrem hnané). V závislosti na nadmořské výšce byla popsána různá společenství Loiseleurietum. +more V některých takových společenstvech, např. Loiseleurio-Cetrarietum, jsou zastoupeny mnohé lišejníky, jako je pukléřka islandská (Cetraria islandica) nebo vousatec žlutozelený (Alectoria ochroleuca).

Kromě skalenky jsou pro tyto druhy v oblasti větrných vřesovištních společenstev typické rostliny jako brusinka (Vaccinium gaultherioides), šicha (Empetrum hermaphroditum), klikva (Vaccinium vitis -idaea), sítina trojklaná (Juncus trifidus).

Pěstování

Vysazujeme ji do štěrbin mezi kameny, do rašeliny a počítáme s tím, že se rozprostře kobercovitě do stran. Informací o pěstování skalenky není mnoho a doporučení pěstitelů se někdy různí. +more Přestože není snadné ji získat a její pěstování je obtížné, zahrádkáři ji doporučují jako náhradu trávníku. Skalenka je ovšem velmi náročná na podmínky, pěstuje se na skalce v trvale zamokřeném rašeliništi.

a zpravidla není pěstována ani jako sbírková rostlina. Podle autora, který článek s několika větami o pěstování skalenky zveřejnil i v známém časopise Zahrádkář, ji lze také pěstovat ve vápenitém slatinném humusu, což si sice ostře protiřečí s nároky skalenky (vyžaduje acidickou půdu) a všemi ostatními doporučeními, ale i vřesovec, patřící do stejné čeledi vyžaduje kyselou, nebo vápenitou půdu (podle výskytu). +more Skalenka podle téhož zdroje na zimu vyžaduje kryt (přestože je v přírodě odolná proti suchu, větru, slunci, pěstuje se v rašeliništi). Jiný zdroj doporučuje vysévat na jaře (v našich podmínkách má semena), řízkovat z nekvetoucích větviček v červnu až v červenci, snadnější, méně vydatný způsob je hřížení výhonů v dubnu. Jiní pěstitelé doporučují přistínění v létě a řízkování pozdě v létě. Zejména však chránit rostliny před poledním sluncem a současně zabezpečit stálou vláhu. . Skalenka v Upernavik, Grónsko. .

Ohrožení

Skalenka je na Slovensku blízko vyhubení, je zde kriticky ohrožená. Ohrožená je také v Alpách.

Odkazy

Reference

Literatura

Herbert Reisigl, Richard Keller: Alpenpflanzen im Lebensraum, 1994, * Xaver Finkenzeller: Alpenblumen, * M. A. +more Fischer, W. Adler K. & Oswald Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol, Linz, 2005. * S. G. Aiken, M. J. Dallwitz, L. L. Consaul, C. L. McJannet, L. J. Gillespie, R. L. Boles, G. W. Argus, J. M. Gillett, P. J. Scott, R. Elven, M. C. LeBlanc, A. K. Brysting & H. Solstad: Loiseleuria procumbens in Flora of the Canadian Arctic Archipelago: [url=https://web. archive. org/web/20070217192940/http://www. mun. ca/biology/delta/arcticf/_ca/www/erlopr. htm]Online. [/url].

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090507194506/http://www1. dnr. wa. gov/nhp/refdesk/fguide/pdf/loipro. pdf]Faltblatt zur Art. [/url] (engl. ; PDF-Datei; 543 kB) * [url=http://botany. cz/cs/loiseleuria-procumbens/]popis, obrázky na botany. cz[/url] * [url=http://listnate-kere. atlasrostlin. cz/skalenka-polehava]popis na listnate-kere. atlasrostlin. cz[/url] * [url=http://www. naturfoto. cz/skalenka-polehava-fotografie-4691. html]popis a fotografie skalenky na www. naturfoto. cz, také krásná fotografie biotopu[/url] * [url=http://www. biolib. cz/cz/image/id57099/. orderby=2&imgauthID=2476]obrázek na www. biolib. cz/[/url] * [url=http://www. it. cas. cz/~novotny/rodna4/okno22. html]fotografie skalenky na hřebeni Rodny [/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090507194506/http://www1. dnr. wa. gov/nhp/refdesk/fguide/pdf/loipro. pdf]přesný popis v angličtině[/url] * [url=http://www. floraweb. de/MAP/scripts/esrimap. dll. name=florkart&app=DISTFLOR&nummer=3482&Left=538%2C804554079696&Bottom=4602%2C95872865275&Right=1015%2C8045540797&Top=5267%2C45872865275&click. x=204&click. y=478&Output=derzeit+keine+Anmerkungen. &Cmd=ZoomOut]výskyt ve střední Evropě[/url] * [url=http://www. ars-grin. gov/cgi-bin/npgs/html/tax_search. pl. Loiseleuria+procumbens]krátce rozšíření, zařazení, (en)[/url] * [url=http://www. biolib. cz/cz/taxon/id205591/]taxon na www. biolib. cz/[/url] * [url=http://www. plant-identification. co. uk/skye/ericaceae/loiseleuria-procumbens. htm]popis obrázky, (en)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070217192940/http://www. mun. ca/biology/delta/arcticf/_ca/www/erlopr. htm]podrobný popis(en)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081206005848/http://lfskripta. webpark. cz/fyto/fyto12. htm]vývoj rostlinných společenství[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070710100725/http://ekologie. upol. cz/ku/hoek/prezentace/hory6. pdf]vybraná společenstva nad alpinskou hranicí(česky) [/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070710044254/http://ekologie. upol. cz/ku/hoek/prezentace/ellenberg. pdf]fytocenologie, popisy společenstev Ellenberg, H. (1988):Vegetation Ecology of Central Europe[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100305124214/http://www. zahradkari. cz/e_knihy/pudopokryvne/pudopokryvne. htm]zahrádkáři doporučují skalenku jako půdokryvnou dřevinu- náhradu trávníku[/url].

Kategorie:Vřesovcovité Kategorie:Okrasné dřeviny Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra východní Kanady