Skalní zeď

Malé Skály Skalní zeď je geomorfologický termín označující skalní tělesa ve tvaru zdi. Skalní zdi se podle původu hornin, z nichž jsou utvořeny, dělí na endogenní a exogenní. Zatímco endogenní zdi vznikly v důsledku proniknutí magmatu do vertikálních či strmých puklin, exogenní byly utvořeny uložením sedimentárních hornin. Nad povrchem se tyto zdi tyčí buď proto, že měkčí horniny byly postupně z jejich okolí odneseny v důsledku eroze a následných denudačních procesů, nebo že v dané lokalitě došlo k tektonickému vyzdvižení sedimentárních souvrství s odolnějšími polohami hornin. Z odborného hlediska mají skalní zdi význam pro studium starých zlomů v tektonických deskách a procesů vývoje zemského reliéfu.

Výskyt

Skalní zdi jsou obvykle tvořeny neovulkanickými nebo sedimentárními horninami, výskyt tvarů krystalinického původu je vzácný.

V českých zemích

Pozoruhodné ukázky skalních zdí obou typů, tj. endogenního i exogenního původu, se nacházejí na území Libereckého kraje. +more Jednou z nejznámějších je národní přírodní památka Čertova zeď, která se nachází v okrese Liberec na katastrálních územích Kotel a Smržov u Českého Dubu v prostoru mezi vesnicemi Zábrdí, Kotel a Smržov. Tato zeď, tvořená sloupci vodorovně uloženého olivinického nefelinitu, je široká dva až čtyři metry a původně dosahovala výšky až dvaceti metrů. Čedičovou žílu, která směřuje od úpatí Ještědského hřbetu k jihozápadu, lze v terénu vysledovat v délce zhruba 12 km. Většina této skalní zdi však byla v minulosti odtěžena a předmětem ochrany tak jsou jen její nepatrné zbytky. OsečnéPodobnou, avšak menší ukázkou čedičové skalní zdi jsou Jánské kameny na česko-německé hranici u Krompachu v okrese Česká Lípa. Jedná se o viditelný pozůstatek čedičové žíly, která v dobách třetihorní sopečné činnosti vyplnila puklinu ve starších křídových usazeninách a okolní sedimentární horniny byly následně odstraněny erozí. Výška tří zbytků této skalní zdi se pohybuje od 5 do 10 metrů a šířka od 2 do 6 metrů.

Přímo impozantní ukázkou skalní zdi exogenního původu je národní přírodní památka Suché skály na katastrálním území Besedice, části obce Koberovy u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou. Pokračováním Suchých skal na protilehlém břehu Jizery je Vranovský hřeben. +more Tyto skalní zdi, tvořené tvrdými křemitými cenomanskými pískovci, byly vyzdviženy tektonickými silami v průběhu lužického zlomu. Další tvary podobného původu lze nalézt například mezi Radoňovicemi a osadou Luhy východně od Hodkovic nad Mohelkou nebo ve východní části Lužických hor u Hrádku nad Nisou, kde má charakter skalní zdi část Vraních skal. Skalní zdi z křemitých nebo železitých pískovců se vyskytují též na různých místech Ralské pahorkatiny - například u Jablonného v Podještědí nebo v okolí Máchova jezera na území Geoparku Ralsko.

Jako skalní zdi lze charakterizovat i křemenné valy, které se nacházejí na úpatí Českého lesa v západních Čechách. Jedná se o křemenné valy v oblasti Bělé nad Radbuzou, Šitboře a Chodova a dále pak o aššský křemenný val, jehož součástí je přírodní památka Goethova skalka u Hazlova.

Ve světě

Teufelsmauer v německém Harzu Působivé skalní zdi jsou známy ze severoamerického kontinentu, například z oblasti Monument Valley, součásti Koloradské plošiny či z dalších lokalit - v jihozápadním Utahu, v Coloradu nebo poblíž Shiprocku, posvátné hory Navahů v Novém Mexiku.

Na území Německa nedaleko českých hranic existuje mohutný bavorský křemenný val. Je dlouhý 150 kilometrů a jeho zdi jsou vysoké až 40 metrů. +more U města Thale v zemském okrese Harz v Sasko-Anhaltsku se nachází výrazný geomorfologický tvar zvaný Teufelsmauer (v překladu Čertova zeď). Tato skalní zeď, tvořená tvrdými pískovci svrchní křídy, je chráněna již od roku 1852.

Odkazy

Reference

Související články

Dajka

Kategorie:Skalní útvary