Sloupcová odlučnost

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Devils Tower Sloupcová odlučnost je geologický jev, který se projevuje zejména u čediče, znělce a pískovce.

+more images (1)

Typy

Častá je hexagonální odlučnost. Ta se původně formuje jako obdélníková.

České země

Při cestování po Čechách se setkáte se skalními útvary, které jsou jakoby poskládané z kamenných sloupců. Tento jev se odborně označuje jako sloupcová odlučnost. +more Bezesporu nejznámějším útvarem je Panská skála na Práchni u Nového Boru, hovorově označovaná jako "kamenné varhany" nebo "skalní varhany". Proslulá je pravděpodobně díky neobvyklému vzhledu a velmi zřetelně modelovaným sloupcům. Ještě více je její obecná známost dána příznivou polohou blízko frekventované silnice, její dobrou viditelností a obnažením velkého skalního masivu. V severních Čechách naleznete například i skalní útvary Jehla (nad Českou Kamenicí), Zlatý vrch (mezi městy Česká Kamenice a Chřibská), Vrkoč ve Vaňově u Ústí nad Labem, Radobýl u Litoměřic nebo vrch Bořeň u Bíliny. Materiál, kterým jsou skály tvořeny, byl často v dřívějších dobách těžen ke stavebním účelům. Příčinou byl především vhodný tvar i snadná těžitelnost a dostupnost. Jenom díky ochraně přírody se nám tyto pozoruhodné objekty zachovaly.

Vrkoč ve Vaňově u Ústí nad Labem

Nejobvyklejším útvarem je skála. Ta je zřetelně členěna na kamenné sloupce. +more Jejich průměr se většinou pohybuje kolem třiceti centimetrů, výrazně nižší prùměr mají sloupky, které tvoří skalní suk na Dutém kameni nedaleko Cvikova na Českolipsku, a naopak gigantické sloupce o průměru dokonce až do 180 cm najdete na Pustém zámku u Česká Kamenice. Sloupce jsou orientovány většinou svisle, ale na Pustém zámku naleznete útvar členěný vodorovně. Nejčastěji jsou tyto útvary tvořeny čedičem, na Pustém zámku se setkáte se znělcovou skálou a na Dutém kameni dokonce s pískovcem. Sloupce dosahují výšky či délky až 30 m, naopak mezi velmi malé patří útvar na Dutém kameni.

Ojedinělým útvarem je Čertova zeď. Jde o souvislou žílu složená ze sloupců uložených vodorovně, která se táhne od Mazovy horky na úpatí Ještědu až k Bezdězu. +more Nad povrch vystupuje jen místy, například mezi Českým Dubem a osadou Kotel. Zde se nalézá především mohutná obnažená stěna, ale i rozsáhlé stopy po těžbě kamene.

Většina těchto útvarů vznikla při třetihorní sopečné činnosti. Láva vystupovala na povrch z hloubek větších než 30 km. +more Při rovnoměrném velmi pomalém ochlazování lávy vznikaly většinou pěti nebo šestiboké sloupce. V pozdějších údobích byly různými erozními procesy obnažovány a preparovány.

Vznik pískovcových sloupečků na Dutém kameni rovněž souvisí s vulkanickou činností, ale způsob vzniku je odlišný. Horké plyny a páry doprovázející lávu, která se na zemský povrch nevylila, stoupaly puklinami a zahřívaly pískovec na teplotu, která nestačila k roztavení horniny, ale zpevnila strukturu pískovce. +more Při následném chladnutí došlo ke zmenšování objemu horniny, ke vzniku trhlin a k rozpukání pískovce na tenké svislé desky. Místy byly tyto desky dále rozděleny příčnými trhlinami na drobné čtyř až šestiboké pískovcové sloupečky.