Slunéčko východní
Author
Albert FloresSlunéčko východní (Lecanopteris sinuosa) je epifytická kapraďovitá rostlina, která se vyskytuje ve vlhkých tropických lesích v jihovýchodní Asii. Je to drobná rostlina s plazivými stonky a krátkými kořeny. Její listy jsou úzké, načervenalé a spirálovitě stočené. Rostlina se přichycuje ke stromům nebo jiným rostlinám pomocí háků na svých stoncích. Slunéčko východní je známé pro své symbiotické vztahy s mravenci. Rostlina produkuje speciální tělní tekutinu, která je potravou pro mravence. Na oplátku mravenci chrání rostlinu před herbivory jiných živočichů a pomáhají také s jejím šířením. Tato rostlina má medicínský význam, protože obsahuje řadu bioaktivních látek, které mají antimikrobiální a protizánětlivé účinky. Je také využívána v tradiční medicíně při léčbě různých onemocnění. Slunéčko východní je také oblíbenou rostlinou pro pěstování ve sklenících, kvůli svým dekorativním listům. Je vyžadována vysoká vlhkost a stálá teplota, aby se rostlina správně vyvinula. Celkově je slunéčko východní zajímavou rostlinou, která v sobě spojuje unikátní vzhled, symbiotické vztahy s mravenci a využití v medicíně i zahradničení.
Popis
Dospělí jedinci měří 7 až 8 milimetrů. Základní zbarvení krovek je červené se symetricky rozloženými černými skvrnami. +more Jejich počet je proměnlivý a může dosáhnout až devatenácti. Jiné formy (tzv. melanické) mají krovky černé s červenými skvrnami. Pohlavní dimorfismus je poměrně nevýrazný - samičky se vyznačují černým horním pyskem, zatímco samečci jej mají bílý.
Tento druh má vysokou rozmnožovací schopnost - samičky za svůj život nakladou až dva tisíce vajíček. Larvy i polymorfní kukly jsou zbarveny převážně černě s oranžovým podkladem. +more Živí se zejména mšicemi. Na podzim však mohou okusovat zralé (ale již poškozené) ovoce a způsobovat tak zemědělské škody. V zimě se v původním asijském prostředí shromažďují na vrcholcích skal a ukrývají se zde do štěrbin. Toto chování však v českých podmínkách vede k naletování do domácností.
Oproti běžnému slunéčku sedmitečnému původnímu v Česku má slunéčko východní bílé okraje předohrudi a lištu na zadní části krovek.
Rozšíření
Larva V průběhu +more_století'>20. století bylo slunéčko uměle vysazováno v Severní Americe jako přirozený nepřítel zemědělských škůdců. Uchycená americká populace následně sloužila jako zdrojové centrum pro invazi na ostatní kontinenty. Z některých přirozených biotopů v invadovaných oblastech začalo slunéčko východní vytlačovat jiné původní druhy slunéček živící se mšicemi. V oblastech pěstování vinné révy jsou slunéčka sklízena s hrozny, jimiž se živí; úrodu tak znehodnocují hořkými a páchnoucími látkami, které obsahují.
V Evropě bylo vysazeno bez trvalého usazení populace od roku 1964 (Ukrajina), 1982 (Francie), 1997 (Belgie, Německo) a 2003 (severozápad ČR). Evropská invazní populace vznikla zkřížením jedinců ze Severní Ameriky a bezkřídlých linií pěstovaných v Beneluxu na ochranu rostlin ve sklenících. +more Z polí a skleníků se postupně začalo slunéčko rozšiřovat do volné přírody. Roku 2004 se přes Lamanšský průliv dostalo poprvé do Velké Británie. V Česku bylo invazní pozorováno poprvé v roce 2006. V roce 2017 se vyskytovalo již téměř na celém území Česka, mnohdy masově. Na podzim nalétávají tato slunéčka ve velkých počtech na budovy ve snaze zde přezimovat.
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxonmap/id164/]Výskyt v ČR a mapování slunéčka Harmonia axyridis[/url] na BioLib. cz * [url=https://web. archive. org/web/20121210225825/http://www. harlequin-survey. org/]Projekt sledování slunéček ve Velké Británii[/url] * [url=http://www. novinky. cz/clanek/151483-video-na-prazske-balkony-priletaji-hejna-asijskych-berusek-lidem-hrozi-alergie. html]Přemnožené berušky[/url] na Novinky. cz.
*