Spropitné

Spropitné, hovorově diškrece, tringelt (z německého Trinkgeld), dýško apod., je částka peněz dobrovolně přidaná k samotné ceně za nějakou službu, jako výraz spokojenosti zákazníka. Obvykle se jedná o platby za služby v restauraci, v kadeřnictví, nebo za taxislužbu. Výše spropitného se v Česku obvykle pohybuje v lepších restauracích okolo 10 % z celkové ceny služby, nejčastěji však zákazníci pouze zaokrouhlí částku směrem nahoru.

Historie spropitného

Spropitné v češtině

Josef Zubatý uvedl, že výraz spropitné ve tvaru na propitie dávati a se stejným významem spropitie dávati byl v češtině častý již ve 14. a 15. +more století. V roce 1917, kdy článek vznikl, byl častější pravopis zpropitné, tvar spropitné byl považován za starší.

České slovo „dýško“ vychází z německého slova diskretion (francouzské discrétion), což znamená diskrétnost, mlčenlivost.

Spropitné v angličtině

Historie spropitného sahá až do 18. století, kdy se poprvé objevil termín „tip“ v Anglii. +more Tento anglický termín vznikl slangově pravděpodobně ze slov „to give. “ Oficiálně bylo slovo „tip“ poprvé použito jako sloveso ve hře George Farquhara - The Beaux Stratagem, kde znázorňovalo zbytečné a bezdůvodné obdarování něčeho tabu, neboli nějaké nezákonné směny peněz. Brzy začínali muži z vyšších vrstev dávat spropitné v kavárnách a restauracích, čímž si pojistili ochotu číšníků. Američané, kteří po občanské válce začali cestovat do Evropy, tento tehdy evropský zvyk převzali a rozšířili ho po celém světě.

Ekonomický problém

Teoreticky, způsob odměňování zaměstnanců na bázi spropitného by měl zaměstnance motivovat k lepším výkonům na pracovišti. Mnoho manažerů stále věří, že spropitné má pozitivní vliv na výkon zaměstnanců.

Studie však prokázaly, že spropitné je často diskriminační a závisí spíše na pohlaví, věku nebo barvě vlasů, a se skutečným výkonem pracovníků má jen málo společného.

Spropitné, které podnik nebo zaměstnanec obdrží, samozřejmě podléhá daňové povinnosti a daň by tedy měla být vždy poctivě odvedena. Když spropitné hradí zákazník kartou, údaj je dohledatelný. +more Když však platí hotově, dohledat údaje je složitější.

Dalším problémem je, že úplatky se často dají skrýt pod záminkou spropitného.

Diskriminace

Finanční odměňování na základě dobrovolných příspěvků zákazníků je úrodnou půdou pro diskriminaci na pracovišti. Studie naznačují, že někteří mají podstatně velké výhody před ostatními.

V knize Freakonomie píší spisovatel Stephen Dubner a ekonom Steven Levitt o problému, který kvůli spropitnému vzniká. Autoři zmiňují studii provedenou Michaelem Lynnem, která prokázala, že atraktivní číšnice dostávají vyšší spropitné než méně atraktivní číšnice. +more U mužů vzhled nehraje velkou roli. Studie také ukazuje, že číšnice s blond vlasy dostávají vyšší spropitné než číšnice s tmavými vlasy, hubené číšnice dostávají vyšší spropitné než číšnice plnějších postav.

Vnímání v různých zemích

Asijské země

Čína

Ve většině asijských zemí je dobrý servis samozřejmostí a není zvykem nechávat spropitné za služby. Pouze v luxusních hotelech a restauracích je obvyklé zanechat malé spropitné například kurýrovi. +more Ve městech jako Hongkong nebo například Šen-čen je spropitné už trochu obvyklejší, jelikož se jedná o turistická místa. V některých restauracích si může obsluha zaúčtovat poplatek za služby do celkové ceny. Ani tady ale není nezdvořilé, pokud se rozhodneme nevěnovat obsluze spropitné.

Japonsko

V Japonsku není vůbec obvyklé, aby lidé zanechali spropitné, dokonce to může být pro Japonce velmi urážlivé. Lidé to mohou pochopit špatně a může vzniknout zmatení, nebo dokonce obvinění z nelegálního uplácení. +more V Japonsku se platí zpravidla při odchodu z restaurace u pokladny a není zdvořilé předávat spropitné obsluze do ruky. Pokud se jedná například o luxusní hotely a opravdu chceme zanechat spropitné, je slušné dát ho do speciální obálky.

Indie

V Indii opět není běžné zanechat spropitné, ale pokud se pro to rozhodneme, určitě tím neurazíme, naopak, je to velmi oceněno. Stejně jako u ostatních zemí, v luxusních hotelech nebo restauracích je možné, že si obsluha započte do účtu poplatek za služby, není ale třeba potom cenu zaokrouhlovat.

Indonésie

V Indonésii je zanechání spropitného poměrně běžné, hlavně v turistických oblastech jako je například Bali nebo Lombok. Většinou se očekává základní spropitné, tedy 10 % z celkové útraty. +more Například na Bali je spropitné očekáváno hlavně v masážních salonech, či masážních stáncích, kde je slušné dát masérovi spropitné alespoň 15 % z celkové ceny.

Malajsie

V Malajsii spropitné není běžnou záležitostí, není tedy očekáváno u žádných služeb, v restauracích je ale možné, že si obsluha započítá do Vašeho účtu 10 % ceny jako poplatek za obsluhu, není ale obvyklé, aby zákazník cenu navyšoval, může ji spíše zaokrouhlit. Výjimkou jsou opět luxusní hotely pro náročné turisty nebo významné turistické střediska. +more  .

Jižní Korea

V Koreji je zanechání spropitného vnímáno spíše jako urážlivé a neslušné, restaurace a hotely si započítávají 10 % z ceny jako poplatek, ale není slušné cenu dále zvyšovat nebo zaokrouhlovat zákazníkem. Situace se spropitným je zde podobná jako například v Japonsku a jiných asijských zemích.

Severní Korea

Spropitné v Severní Koreji se od turistů zpravidla nepřijímá. Není však zakázáno ponechat malou částku peněz navíc pro personál.

Singapur

Singapur má k spropitnému stejný postoj jako ostatní asijské země. Spropitné si zde obsluha započítá do účtu sama, většinou 7-10% a není slušné od zákazníka, aby dále cenu navyšoval. +more Může to být pochopeno jako urážka nebo nelegální úplatek.

Tchaj-wan

V této zemi je obvykle poplatek za obsluhu započten již v celkové ceně Vašeho účtu, přesto se ale najdou podniky, kde tento poplatek započten není, a tak není špatné nechat běžné spropitné ve výši 10 % ceny. Tento poplatek ale není určen pro obsluhu, peníze jdou většinou státu do jeho „obecných příjmů. +more“.

Evropské země

Albánie

Albánie je země velmi oblíbená turisty a zde je spropitné vždy očekáváno, téměř ve všech službách, ať už v restauraci, hotelu, taxi služby nebo u průvodce. Spropitné ve výši 10 % z celkové útraty je v podstatě vyžadováno, mnohdy je vhodné zanechat spropitné i vyšší.

Česko

V Česku není tradicí, že by zákazník vždy dal obsluze spropitné, nejčastěji je obsluha obdarována spropitným jen pokud je vše perfektní a stane se například něco mimořádného. Zároveň je u Čechů zvykem, že než aby dali spropitné procentuálně, tak pouze zaokrouhlí danou částku nahoru a automaticky zbytek je pro obsluhu.

Dánsko

V Dánsku je dané zákonem, že poplatek za službu musí být zahrnut v účtence, není tedy obvyklé nechávat další spropitné a není to v této zemi vyžadováno.

Finsko

Ve Finsku se spropitné nikdy neočekává a není vůbec obvyklé pro místní občany, jelikož bývá stejně jako v Dánsku zahrnuté v ceně. Ve Finsku nikdy nebylo zvykem, aby zákazník nechával obsluze spropitné, protože to nejde ruku v ruce s vyznáním Finů, které zdůrazňuje skromnost.

Francie

Francouzské právo vyžaduje zahrnutí poplatku za služby přímo do účtu, proto není od zákazníka vyžadováno, někdy ale díky tomuto způsobu personál nedostane nic ze spropitného, i přesto, že číšníci většinou žijí z minimální mzdy. Proto není na škodu zanechat dýško v hotovosti přímo pro obsluhu. +more Ve velkých městech a turistických zónách je spropitné oceněno, ale na francouzském venkově je možné, že bude bráno pohrdavě. Jediný případ, kdy se ve Francii opravdu očekává menší spropitné, je účast na představení v soukromých divadlech.

Chorvatsko

V Chorvatsku je spropitné běžné a je bráno jako slušnost, vzhledem k tomu, že většinou zaměstnanci restaurací pracují za minimální mzdu a spropitné je pro ně důležitý příjem. Pokud zákazník nezanechá spropitné, značí to nespokojenost s jídlem či obsluhou. +more Slušné je tedy zanechat spropitné, ale v hotovosti, jelikož při platbě kartou obsluha spropitné nedostane.

Německo

V Německu sice není spropitné povinné, ale je mnohdy vyžadováno jako slušné projevení vděčnosti či spokojenosti. Mnozí lidé jsou zde proti spropitnému, protože díky spropitnému zaměstnavatelé dávají svým zaměstnancům minimální mzdy a očekávají, že si zbytek vydělají právě na spropitném. +more Lidé jsou toho názoru, že kdyby se spropitné zakázalo, zaměstnavatel by musel dát zaměstnanci dobrou základní mzdu a tak by měli zaměstnanci jistotu stálého vyššího příjmu. V Německu je nezákonné účtovat poplatek za službu bez souhlasu zákazníka, je tedy běžné, že v restauraci je na to upozorněno předem, a poté je 10 % z ceny započítáno v účtu. Časté jsou i nápisy v supermarketech, které říkají „prosím zaokrouhlete. “ Tato částka navíc, která se nasbírá v supermarketu je určena pro charitu.

Maďarsko

V Maďarsku bývá téměř vždy zahrnuto spropitné v ceně, pokud ne, je samozřejmost, že zákazník zanechá spropitné ve výši alespoň 10 % nehledě na kvalitu služby. V Maďarsku je velmi časté zanechávání spropitného lékařům, i když je to nelegální.

Irsko

Pro Iry bývá běžné zaokrouhlit celkovou cenu směrem nahoru nebo zanechat drobné na stole. V hotelech nebo taxi službách není obvyklé nechávat spropitné.

Island

Na Islandu není spropitné běžné, přesto to ale turisté dělají a je to vnímáno jako vděk a spokojenost se službou.

Itálie

V Itálii, samozřejmě kromě Říma, není tolik obvyklé zanechat spropitné, jelikož bývá opět zahrnuto v celkové útratě. Aby nedocházelo k nedorozumění, je často zdůrazněno i v menu, že poplatek za službu bude zahrnut na Vašem účtu. +more Další věnování spropitného je tedy vnímáno jako vděk nebo ocenění velmi kvalitní služby, či jídla.

Rakousko

V Rakousku není spropitné vyžadováno, je však často očekáván jako slušnost, většinou je vhodné 5-10 % z celkové útraty. Často toto záleží na úrovni restaurace či hotelu, ve standardní restauraci je běžné zaokrouhlit cenu na další euro, v lepších restauracích už jsou vhodná procenta z ceny.

Rusko

V Rusku je zvykem zanechat 10 % spropitného. Turistům je doporučováno, že pokud si přejí zanechat spropitné v restauraci, musí ho předat v hotovosti přímo obsluze do ruky, protože v případě, že jej nechají na stole, vezme si ho vedoucí restaurace a k obsluze se již nedostane. +more Funguje to tak i v jiných situacích, kdy se vždy doporučuje mít spropitné připravené v hotovosti.

Slovinsko

Ve Slovinsku bývá zvykem, zanechat spropitné ve výši 5-10 %, ale záleží na výši částky. Občané jsou tedy zvyklí, že vždy zanechají malé spropitné i například v taxi, či na poště.

Slovensko

Na Slovensku není spropitné povinností ani nutností, což znamená, že pokud si zákazník bude přát zanechat spropitné, bude to pouze na něm, zda ano a jak velkou částku.

Srbsko

V Srbsku je zvyklostí nechávat spropitné alespoň 7-10 %, avšak není to pravidlem a jsou i místa, kde spropitné není vůbec běžné.

Španělsko 

Ve Španělsku bývá spropitné zaokrouhleno již v ceně, nicméně obvykle se obsluze dává navíc dalších 5-10 % v hotovosti jako poděkování za příjemný zážitek. Je ale také pravda, že pokud další spropitné není přidáno, není to žádný přešlap, jen je na to v dnešní době obsluha již navyknutá. +more Neslušný krok od obsluhy by avšak byl, pokud by si spropitné zaokrouhlila do ceny sama.

Portugalsko 

V Portugalsku podobně jako ve Španělsku zaokrouhleno již v ceně, proto pokud má zákazník zájem, může obsluze zanechat dalších 5-10 % v hotovosti, pokud byl nadmíru spokojen. Opět je zde zvykem, že zákazník žádné další spropitné přidávat nemusí a zároveň obsluh si ho do ceny nesmí zaokrouhlit sama.

Švédsko

Ve Švédsku stejně jako v Dánsku je spropitné zahrnuto v ceně. Proto, pokud si zákazník přeje zanechat nějaké drobné navíc, může, ale není to jeho povinností.

Švýcarsko

Ve Švýcarsku podobně jako v Česku se daná částka zaokrouhluje.

Turecko

V Turecku se spropitné nazývá bakšiš. Ten je zvykem zanechat obsluze vždy, jinak se cítí, že neudělala něco v pořádku. +more Zvykem je nechat kolem 10 % z útraty, ale opět pouze jen v hotovosti a předat jej nenápadně, aby nevzbudil pozornost ostatních.

Spojené království 

Ve Spojeném království je zvykem stejně jako v ostatních anglicky mluvících zemích nechat jedno z nejvyšších spropitných a také je tam očekávané. V restauracích s obsluhou se nechává 10 % z ceny a více, ale v barech, kde lidé obsluhovaní nejsou, se se spropitným až tolik neočekává. +more Samozřejmě stává se i to, že pokud obsluha dospěje k názoru, že zákazník není o této tradici informován, je schopna mu naúčtovat 10-12 % z ceny jako spropitné pro ni samou.

Americké země

Kanada  

V Kanadě je spropitné slušností, a i když není zahrnuto v ceně, je nutné personálu nějaké dát. Obvykle se dává 15-20 % z ceny, ale záleží na kvalitě obsluhy a celkovém zážitku zákazníka.

USA

V USA stejně jako v Kanadě není spropitné zahrnuto v ceně, ale je nutností. Je zvykem dát 15-20 % z výše útraty, dle spokojenosti zákazníka. +more Zároveň, pokud zákazník nechá spropitné menší než 15 %, považuje se to za neslušnost, či za vysokou nespokojenost zákazníka.

Mexiko

V Mexiku je časté spropitné ve výši 15-20 % z ceny, ale pouze v hotovosti a nenápadně. Spropitné v ceně zahrnuto není; pokud člověk předá spropitné v amerických dolarech, tak to problém není, ale místní obyvatelé mají raději místní měnu. +more  .

Karibik  

V Karibiku podobně jako v Mexiku je slušné věnovat spropitné ve výši 15-20 % z celkové ceny v hotovosti. Obsluha na spropitné velmi sází, ačkoliv ho nemá zahrnuto v ceně, tudíž ne vždy ho od zákazníka dostane.

Argentina  

V Argentině od roku 2004 platí zákon, který zakazuje restauračním a hotelovým zařízením zanechávat spropitné. Navzdory tomu je však spropitné běžné a někde může tvořit až 40 % výdělku pracovníka v tomto odvětví.

Bolívie

Spropitné zde není třeba platit, ale je vítáno, pokud si ho zákazník přeje zanechat.

Spropitné v některých dalších jazycích

(trinken = pít, Geld = peníze) * nebo gratuity * (pour = pro, boire = pít) * * (z latinského výrazu propinare = dát vypít) * * (чай = čaj) * (t‘šer). *

V některých zemích se spropitné neočekává (např. v Číně) a někde je dokonce považováno za společensky nepřijatelné (např. v Japonsku).

Podobné výrazy

V češtině se používá též slovo tuzér, které se většinou používá u jiných než výše jmenovaných služeb, například v hotelu. * Slovo marže též představuje navýšení ceny o několik procent; jedná se ale o ryze ekonomický pojem, který si určuje sám obchodník. +more * Pro islámský svět existuje termín bakšiš; rozdíl od spropitného se liší v tom, že bakšiš se nutně nevydává jen za určitou protislužbu, ale též na prosbu žebráků, poutníků a sociálně slabších. Rozdávání bakšiše muslimové berou jako samozřejmost a jednu z věcí, která patří k jejich víře.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.jaktak.cz/jak-spravne-davat-spropitne.html]Jak správně dávat spropitné[/url] - Praktický návod a pravidla pro spropitné za služby (česky)

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Gastronomie Kategorie:Služby Kategorie:Socioekonomika Kategorie:Platby