Středolabská tabule

Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy.

Poloha a sídla

Území celku se rozkládá zhruba mezi městy Mělník a Kralupy nad Vltavou na severozápadě, Lysá nad Labem na severu, Kopidlno na severovýchodě, Chlumec nad Cidlinou na východě, Kutná Hora a Golčův Jeníkov na jihovýchodě, Kostelec nad Černými lesy na jihu a Praha na jihozápadě. Zcela uvnitř se z větších měst nacházejí Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Český Brod, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Čáslav a Milovice.

Charakter území

Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých píscích. +more Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).

Geomorfologické členění

Celek Středolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-3) se geomorfologicky člení na pět podcelků: Nymburská kotlina (VIB-3A) v centru a na východě, Čáslavská kotlina (VIB-3B) na jihovýchodě, Mělnická kotlina (VIB-3C) na severozápadě, Mrlinská tabule (VIB-3D) na severovýchodě a Českobrodská tabule (VIB-3E) na jihu a západě. Tabule sousedí s celky Dolnooharská tabule na severozápadě, Jizerská tabule a Jičínská pahorkatina na severu, Východolabská tabule na východě, Železné hory a Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě, Benešovská pahorkatina na jihu a Pražská plošina na jihozápadě.

Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy

Dílce (366 m), Českobrodská tabule * U Písku (341 m), Čáslavská kotlina * Vinný vrch (311 m), Českobrodská tabule * Bambousek (306 m), Čáslavská kotlina * Oškobrh (285 m), Nymburská kotlina * Ostrá hůrka (278 m), Mrlinská tabule * Báň (272 m), Mrlinská tabule * Chotuc (254 m), Mrlinská tabule * Dřínov (247 m), Mělnická kotlina * Přerovská hůra (237 m), Nymburská kotlina * Cecemín (238 m), Mělnická kotlina * Břístevská hůra (233 m), Českobrodská tabule * Semická hůra (231 m), Nymburská kotlina

Nejvyšším bodem celku je vrstevnice (400 m) v Českobrodské tabuli, při hranici s Benešovskou pahorkatinou.

Fotogalerie

Soubor:Nymburk, Kamenný most, od Bělidel. jpg|Most přes Labe v Nymburku Soubor:Brandys nad labem. +morejpg|Mělnická kotlina kolem Brandýsa Soubor:Prerovska a semicka hura. jpg|Přerovská a Semická hůra Soubor:Oškobrh. jpg|Oškobrh od Opolan Soubor:Přírodní památky Chotuc. jpg|Vrch Chotuc Soubor:Mrlina (Budiměřice). jpg|Mrlina u Budiměřic.

Odkazy

Reference

Související články

Geomorfologické členění Česka * Seznam geomorfologických celků v Česku

Externí odkazy

[url=http://mapy.nature.cz]Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)[/url]

Kategorie:Středočeská tabule Kategorie:Geomorfologické celky v Česku Kategorie:Tabule v Česku Kategorie:Geografie Středočeského kraje Kategorie:Geografie Pardubického kraje Kategorie:Geografie Královéhradeckého kraje Kategorie:Geografie Ústeckého kraje Kategorie:Geografie Kraje Vysočina Kategorie:Geografie Prahy