Trojspolek

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Trojspolek je organizace, která vznikla na základě Dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., kterým byly vyhlášeny tři nové politické strany v období poválečné obnovy v roce 1945. Jednalo se o Československou stranu sociálně demokratickou, Národní socialistickou stranu československou a Demokratickou stranu slovenskou. Tyto strany na základě dekretu vytvořily spojenectví a přeměnily se na jednu politickou platformu. Cílem Trojspolku bylo obnovit demokracii v Československu po skončení druhé světové války a vybudovat nový politický systém založený na sociální demokracii. V letech 1945 až 1948 se Trojspolek podílel na vládě a prosazoval mnoho sociálnědemokratických reforem a politik. Trojspolek však čelil odporu ze strany komunistické strany, která se postupně stala dominantní silou v politickém systému. V roce 1948, během Únorového převratu, byl Trojspolek rozpuštěn a jeho vůdčí politici byli zatčeni. Tímto se Československo stalo satelitem Sovětského svazu a formálně se změnilo na socialistický stát. Předchozí existence Trojspolku byla poté zaměněna za období buržoazního nacionalismu. Nicméně po pádu komunistického režimu v roce 1989 se oživila idea Trojspolku a obnovená Československá sociálně demokratická strana se přihlásila k jeho odkazu.

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Trojspolek je označení pro alianci mezi Německým císařstvím, Rakousko-Uherskem a Italským královstvím v letech 1882-1914. Eskalace napětí mezi Trojspolkem a Trojdohodou bylo jednou z hlavních příčin první světové války. Spolek definitivně zanikl vypovězením smlouvy neutrální Itálií a jejím přechodem na stranu Dohody roku 1915.

Pozadí vzniku spojenectví

Plakát oslavující Trojspolek německým heslem V jednotě je síla Mocenské uspořádání v Evropě se po roce 1871 výrazně změnilo zejména porážkou Francie v prusko-francouzské válce a dokončením procesu sjednocení Německa a Itálie. +more Systém záruk tohoto uspořádání, vzniklý po Vídeňském kongresu z roku 1815 v rámci tzv. Svaté aliance, byl obměněn vznikem Spolku tří císařů (formálně v roce 1873), tedy německého a rakouského císaře (zároveň uherského krále) a ruského cara. Stranou tohoto spolku zůstaly v roce 1871 poražená Francie a také Spojené království Velké Británie a Irska, řídící se tehdy politikou skvělé izolace (splendid isolation). Rusko po porážce Francie vypovědělo Pařížskou mírovou smlouvu z roku 1856 (ukončující Krymskou válku) a obnovilo svoji protitureckou politiku v balkánské krizi. Ruský plán na vytvoření velkého Bulharska však byl překažen výsledky Berlínského kongresu, svolaného 1878 německým říšským kancléřem Ottou von Bismarckem.

Zájmy Ruska a obou středoevropských monarchií se tak po Berlínském kongresu do značné míry rozešly, přestože Spolek tří císařů formálně pokračoval i v následujícím desetiletí. Bismarck proto inicioval vznik obranného spojenectví Německa a Habsburské monarchie zvaného Dvojspolek, které bylo stvrzeno smlouvou ze 7. +more října 1879.

Mladé Italské království se snažilo budovat vlastní koloniální říši. Se svými zájmy narazila Itálie roku 1881 v Tunisku na koloniální zájmy Francie, která uzavřela smlouvu s místním bejem a vyhlásila zde svůj protektorát. +more Na obranu proti Francii se Itálie připojila k Dvojspolku; smlouvou z 20. května 1882 mezi třemi signatářskými státy tak vznikl Trojspolek.

Vývoj spojenectví

Spojením tří monarchií v Trojspolku vznikl mocenský blok, na který reagovala Francie, Rusko a Spojené království v letech 1893-1907 postupným sbližováním vrcholícím vytvořením Trojdohody. Napětí mezi oběma bloky po sarajevském atentátu propuklo v první světovou válku. +more Trojspolek zanikl díky Itálii, která zůstala neutrální a později se připojila ke státům Dohody. Na místo Trojspolku pak vznikly ústřední mocnosti, které sdružovaly obě zbývající středoevropské mocnosti, Osmanskou říší a Bulharsko.