Cesko.wiki Tučňák bělopásý
Author
Albert FloresTučňák bělopásý, přesněji tučňák nejmenší bělopásý (Eudyptula minor albosignata), je považován za poddruh tučňáka nejmenšího. Patří do rodu „nočních“ tučňáků, kteří přes den jsou buď na moři nebo v podzemních hnízdech, ze kterých vycházejí nebo se do nich vracejí až za soumraku.
Rozšíření
Žije ve větších skupinách pouze na dvou místech: na ostrově Motuna u východního pobřeží Severního ostrova a na Banksově poloostrově na východním pobřeží Jižního ostrova Nového Zélandu. Nejčastěji hnízdí na písčitých nebo skalnatých plážích, kde je snadný přístup do moře.
Popis
Tento pták měří asi 40 cm a váží 1,5 až 2 kg. Od tučňáka nejmenšího se kromě mírně větší velikosti dále odlišuje ještě bílým olemováním okrajů ploutvovitých křídel. +more Svůj další vzhled, chování i způsob rozmnožování má s tučňákem nejmenším (Eudyptula minor) úplně shodný.
Má tmavý "šat" na hlavě, zádech a křídlech s modravý nádechem, obličej a krk světle šedé, spodní část těla i ploutvovitých křídel bílé. Oči má stříbřitě šedé. +more Živí se převážně rybami (velkými 10 až 35 mm), malými hlavonožci a občas korýši. Potápí se průměrně do hloubky 30 m, pod vodou zůstává asi 25 sekund, plave rychlostí až 6 km/hod, potravu polyká pod vodou. Neloví ve skupinách, zdržuje se od pobřeží ve vzdálenosti do 25 km. Jeho průměrná délka života je 6,5 roků. V porovnání s ostatními druhy má pomalý metabolismus.
Jsou zvláštní svým rodinným životem v podzemní, v norách. Mimo období hloubení nor jsou ke spatření pouze v noci, kdy se vracejí nebo odcházejí do moře nebo se páří. +more V průběhu dne jsou na lovu nebo spí v noře. Ochraňují takto svá vejce, mláďata i sami sebe před většinou predátorů a nejsou při hnízdění vystaveni zvýšeným teplotám s nástupem léta na jižní polokouli.
Rozmnožování
Doba hnízdění je v kolonii dlouhá, začíná v červenci až srpnu a trvá až do února příštího roku. Při nočním návratu do hnízdiště se původní partneři většinou poznávají a vytvoří opět pár. +more Staré páry obvykle zabírají místa, kde hnízdily již v předešlých létech. Dochází také k soubojům o místo, ptáci na sebe syčí, hrozí si zobákem i klovají se. Opravují nebo vyhrabávají nové nory v písku, pod hustou vegetací, někdy používají nory po buřňácích úzkozobých (Puffinus tenuirostris). Mnohdy si založí hnízdo i jen ve skalní rozsedlině, přestože je obtížný přístup přes skaliska.
Uvnitř nory, kde probíhá veškerý rodinný život, vybudují prostrannou komůrku s hnízdem vystlaným trávou a větvičkami, které nanosí oba partneři. Všechny páry nezačínají hnízdit ve stejnou dobu, různě dlouho jim trvá oprava nebo vystavění nového hnízda. +more Mnohdy jsou hned z počátku některá hnízda zničena nebo vyplaven za bouře a proto jsou ptáci za jedno hnízdní období nuceni i ke třem snůškám vajec.
Po dohotovení hnízda dochází v nočních hodinách k toku, který probíhá mimo hnízdo. Pár si vzájemně čistí peří, oštipují si jemně konce zobáků, samec troubí s hlavou vztyčenou vzhůru, přičemž mává křídly a samice se postupně připojí. +more Další námluvy pokračují v noře, kde samec vydávaje tikavé zvuky přitlačuje samici ke stěně nory. Až mu samice začne odpovídat, uchopí ji zobákem za peří v týle, samice se položí a následuje vlastní páření, které se několikrát opakuje. Po spáření si navzájem upraví peří a společně v noře opět troubí. Někdy se spolu v nočních hodinách páří i na povrchu. Samice snese průměrně 2 vejce, při sezení se oba střídají, ke střídaní dochází v noci. Inkubační doba trvá 33 až 37 dnů, rozptyl je způsoben tím, že nezasedají na vejce ihned po snesení.
Mládě se z vejce líhne dlouho, 24 i více hodin. Vylíhlá mláďata jsou slepá a jsou pokryta hustým šedým prachovým peřím. +more Po týdnu se toto peří vymění za tmavší a po 4 týdnech začíná narůstat definitivní, které zcela doroste až v 8 až 10 týdnech. Mláďata začínají vidět asi za týden, po dvou týdnech se plazí po břiše a za 4 týdny dovedou chodit v předklonu. Vzpřímené chůze jsou schopna až jim narostou ocasní péra, asi po 8 týdnech.
Prvé tři týdny je rodiče zahřívají a stráží, střídají se v ochraně i v přinášení potravy, vždy v noci. Po této době čekají mláďata osamocena v noře na večerní příchod obou rodičů s potravou. +more Postupně sami opouštějí noru na dva až tři dny a teprve po 50 až 60 dnech odplouvají trvale. V této době již dosahují 90 % konečné hmotnosti. Sexuální zralosti dosahují po třech létech.
Rodiče se po měsíční vykrmovací kúře v moři opět vracejí do svých nor, kde se ve skrytu přepeřují. Za 14 až 18 dnů jim naroste nové peří a odcházejí z hnízdišť na moře, aby se opět cca za půl roku vrátili. +more Mladí si pro své prvé zahnízdění z poloviny vybírají jiná místa.