Těžba uranu

Povrchový uranový důl Rössing v Namibii Hlubinný jáchymovský důl Svornost s těžní věží na povrchu Uraninit z naleziště Chestnut Flats Mine, Spruce Pine, Severní Karolína, USA Uranová ruda Vysoce obohacený uran po zpracování Vojna u Příbrami, s hlušinovým odvalem v pozadí Těžba uranu je získávání uranové rudy hornickou činností z příslušných rudních ložisek. První uranové doly byly otevřeny už v průběhu 19. století, neboť některé uranové rudy se používaly například k zabarvování skloviny ve sklářských hutích. Skutečný rozmach těžby uranu však nastal až po druhé světové válce v důsledku zvýšené spotřeby radioaktivního materiálu pro výrobu atomové bomby a posléze též pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách. V historii mnoha důlních podniků je těžba uranu úzce spojena s nedostatečnou zdravotní péčí o civilní horníky, případně s problematickým využíváním nesvobodných pracovních sil.

Těžební způsoby

Technicky je možné rozlišit několik různých způsobů těžby uranu: * povrchový lom (např. důl Rössing v Namibii), * hlubinný důl (např. +more důl Rožná, Jáchymov, Příbram) nebo * těžbu chemickým loužením (Stráž pod Ralskem).

Těžba celosvětově

V roce 2016 činila celosvětová těžba uranu asi 62 000 tun za rok, přičemž největší podíl těžby vykazovaly tři země: * Kazachstán (40 % podíl světové těžby), * Kanada (22 %) a * Austrálie (10 %).

Dohromady tyto tři země představovaly asi 64 % celosvětové produkce. V několika dalších zemích těžba přesáhla tisíc tun za rok: Niger, Namibie, Rusko, Uzbekistán, USA, Čína a Malawi.

Těžba uranu v Československu

Jáchymovské doly

V srpnu 1945 byla v Praze zahájena přísně tajná jednání mezi pověřencem SSSR plukovníkem Alexandrovem a náměstkem ministra zahraničního obchodu SSSR Ivanem Bakulinem a na druhé straně předsedou vlády ČSR Zdeňkem Fierlingerem. Krycí jméno projektu pro vytěžení a dodání jáchymovské uranové rudy do SSSR neslo název Chalupa, veškeré informace o těžbě, dodávkách, cenách byly od prvních počátků přísně tajné.

Dne 23. listopadu 1945 byla podepsána přísně důvěrná Dohoda mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik a vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu Sovětských Socialistických Republik a vedle smlouvy též doplňující protokol. +more Dohoda vlád ČSR a SSSR a protokol o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR obsahovaly body:.

Na základě listopadové československo-sovětské smlouvy vznikl národní podnik Jáchymovské doly, který držel monopol nad veškerou těžbou uranové rudy v Československu. Prakticky veškerá natěžená ruda byla odesílána do Sovětského svazu. +more Převažující silou, která československý uran těžila, byli civilisté. Vedle nich však byli do těžby nevybíravým způsobem nahnány i nesvobodné pracovní síly. Národní podnik Jáchymovské doly byl vlastníkem táborových areálů, ve kterých byli ubytováni nesvobodní horníci - váleční zajatci, nuceně nasazení občané ČSR a soudně odsouzení trestanci. Na Jáchymovsko bylo také direktivně sestěhováno několik tisíc Českých Němců z různých částí pohraničí, vyřazených za tímto účelem z plánovaného odsunu.

V prvním poválečném desetiletí probíhala těžba především v oblastech Jáchymov, Horní Slavkov a Příbram. Souběžně však probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu. +more V průběhu několika následujcích byla nalezena a otevřena další hlubinná ložiska menšího či většího významu Vítkov a Dyleň v západních Čechách, Okrouhlá Radouň (jižní Čechy), Hamr na Jezeře a Křižany (Liberecko), Javorník-Zálesí, Licoměřice-Březinka, Chotěboř, Rožná-Olší, Slavkovice-Petrovice (okres Žďár nad Sázavou), Trutnovsko, Brzkov-Polná, Jasenice-Pucov (Náměšť nad Oslavou) . V době největšího rozvoje v sedmdesátých letech 20. století zaměstnával československý uranový průmysl kolem 60 000 pracovníků, koncem osmdesátých let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí exploatace. Počátkem devadesátých let došlo zejména v rudném hornictví k rušení dotační politiky státu a z tohoto důvodu byly téměř všechny doly uzavřeny.

Dolní Rožínka

Důl Rožná I

Po roce 2000 až do roku 2017 probíhala v Česku hlubinná těžba pouze v Dolní Rožínce (okres Žďár nad Sázavou), a to na dole Rožná. Důl byl otevřen v roce 1957, postupně byl prohlubován až na úroveň −1200 metrů a v posledních letech těžil z hloubky 1000-1100 metrů jako jediný uranový důl v Evropě. +more Ztrátová těžba zde původně měla skončit v roce 2006 (dle usnesení vlády č. 689 z 26. června 2002), protože však světové ceny uranu mezitím vzrostly a těžba se tak stala ziskovou, rozhodla vláda usnesením č. 1316 Dne 12. října 2005 těžbu prodloužit až do konce roku 2008 (s možností dalšího prodloužení).

V květnu 2007 vláda rozhodla o nelimitovaném pokračování těžby, a to po dobu ekonomické výnosnosti, takže v dole probíhala těžba bez potřeby státní dotace. Dne 25. +more ledna 2016 vláda ČR rozhodla o dotěžení zbytkových dostupných zásob uranu v dole Rožná do konce roku 2016 s tím, že likvidační práce potřebné k uzavření dolu budou dokončeny do poloviny roku 2017. Exploatace uranového ložiska Rožná tak trvala šedesát let a ložisko se tak stalo nejdéle těženým uranovým ložiskem jak v ČR, tak i patrně na celém světě. Tímto je kapitola hlubinného dobývání uranu na ložisku Rožná a tím i v celé ČR definitivně uzavřena.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Wismut GmbH * DIAMO * MAPE

Externí odkazy

Uran