Unhošť

Unhošť je město v okrese Kladno. Rozkládá se na rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 kilometrů západně od centra Prahy. Ve městě žije obyvatel.

Název

Název města je odvozen z osobního jména Uněhost ve významu Uněhostův dvůr. Samohláska ve druhé slabice byla nepřízvučná a zanikla. +more V lidových variantách názvu se používal mužský i ženský rod a počáteční Ú se měnilo na Ou-, zatímco v úředních dokumentech se používalo U, které nakonec převládlo. V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: Hunehostz (druhá polovina 13. století), „in villa Hvnehozt (druhá polovina 13. století), Vnhoscht (1329), Vnhost (1352), Vnhoscz (1367 až okolo roku 1405), Unhosscz (1403), v Ounhošti (1405), „mezi mčkem Vnhossti“ (1454), w Aunhosstij (1544), Vnhosst (1549) a Aunosst nebo Unhoscht (1785).

Historie

Území bylo osídleno už v mladší době kamenné a archeologickými nálezy je prokázáno i keltské osídlení. Poblíž kostela bylo objeveno slovanské pohřebiště z 9. +more až 11. století.

První písemná zmínka o Unhošti je z roku 1284, kdy vesnice patřila malostranských měšťanů. V roce 1329 byla Unhošť zmíněna jako městečko náležící ke hradu Křivoklátu a ve 14. +more století z městečka plynuly četné platy různým pražským kostelům. V roce 1489 udělil král Vladislav Jagellonský městu znak s jelenem, dovolení pečetit zeleným voskem a různá městská práva. V té době měla Unhošť vlastní samosprávu, byla hospodářským a kulturním střediskem širokého okolí. Stávala v ní škola, písemně poprvé uváděná v roce 1379. Roku 1557 dostala Unhošť právo ohradit se hradbami - k jejich stavbě však nedošlo, a tak Unhošť nedosáhla plně městských práv.

Během třicetileté války byla Unhošť poničena Sasy (1631) a Švédy (1639), obyvatelé byli nuceni se ukrývat v křivoklátských lesích. V roce 1742 za válek o rakouské dědictví došlo severně od města na vrchu Šibenec k bitvě mezi francouzským vojskem a rakouskými pandury. +more Mezi lety 1783-1790 byla Unhošť povýšena na město.

Od roku 1850 byla Unhošť okresním městem, soudní okres zde byl až do roku 1949.

Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století bylo ve městě a nejbližším okolí založeno několik průmyslových podniků (parní mlýn, Urbanův pivovar, olejna, likérka FASTO).

V roce 1898 byl založen spolek Lidová knihovna. V roce 1920 se knihovna stěhovala do budovy Živnostenské banky. +more V roce 1969 se knihovna stala střediskovou a v roce 1969 knihovnou městskou. Od roku 1989 sídlí Městská knihovna v prostorách bývalého zdravotnického střediska. V roce 2000 byl provoz knihovny automatizován (systém Lanius) a knihovna byla připojena na síť internet.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Tři kilometry západně od města byla v lokalitě Čeperka ze zřídla léčivé minerální vody stáčena voda do roku 1976, v letech 1930-1932 byl vybudován hotel s koupalištěm, ale později byl zrušen. Do roku 1989 zde byla vojenská kasárna.

Rok 1932

Ve městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): * Instituce: okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem. * Průmysl a živnosti: cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem. +more * Služby: 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér.

Obyvatelstvo

Obecní správa

Části města

Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje sedm základních sídelních jednotek rozmanité velikosti: * Amerika - osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno - Beroun) a II/201 (Unhošť - Zbečno), asi 2¼ km zzj. +more * Dědkův mlýn - samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz. * Fialka - osada při mimoúrovňové křižovatce dálnice D6 a silnic I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně * Hřebenka - osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz. * Na Štokách - chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz. * Nouzov - rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka. * Unhošť.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť * 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť * 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť * 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť * 1949 Pražský kraj, okres Kladno * 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Doprava

Dopravní síť

Městem prochází silnice II/101 v úseku Kladno - Unhošť - Rudná. Městem prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát - Zbečno - Unhošť - Jeneč. +more Částí Nouzov prochází silnice II/118 v úseku Beroun-Kladno. Okrajem území města vede dálnice D6 s exitem 12 (Unhošť).

Poblíž města vede železniční trať Praha-Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863. +more Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, přes dva kilometry severně od města.

Veřejná doprava 2011

Po železniční trati 120 vede linka S5 (Praha-Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko. Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví. +more Stanice je vzdálena 2,7 kilometru chůze od centra města po silnici, v polích.

Ve městě měly zastávku autobusové linky v rámci SID jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec. Do města zajíždí autobusová linka PID 307 a 319.

Veřejná doprava 2021

Do města zajíždí od integrace PID v prosinci 2019 tyto autobusové linky: 307 (Kladno - Unhošť - Praha, Zličín), 319 (Malé Kyšice - Unhošť - Pavlov - Hostouň - Praha, letiště), 365 (Nové Strašecí/Stochov - Velká Dobrá - Unhošť - Hostivice - Praha, Motol), 386 (Kladno - Družec - Bratronice - Unhošť - Hostivice - Praha, Zličín).

Vedení linek vlaků se nezměnilo. Ve stanici Unhošť staví 43 spojů ve směru Praha, Masarykovo nádraží (několik spojů Praha hl. +moren. ), Kladno, Rakovník a Kralupy nad Vltavou. Rychlíky do Rakovníka a spěšné vlaky do Kladna zde nezastavují. Obyvatelé Unhoště mohou využívat autobusovou linku 319 ze/do zastávky Pavlov, kde je zajištěn přestup na vlak do/z Prahy.

Pamětihodnosti

Kostel svatých Petra a Pavla

K památkám města patří na náměstí jednolodní farní kostel svatého Petra a Pavla ze 13. století. +more Původně gotická stavba, posléze barokně přestavěná, s věží postavenou v boku presbytáře v letech 1655-57. Fara zde byla zřízena již počátkem 14. století a farář tehdy odváděl 45 grošů papežského desátku.

Před kostelem stojí sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého, fara (čp. 7), bývalá škola (čp. +more 8) s barokními štíty a bývalá lékárna čp. 3 s renesančním portálem.

Na hřbitově je kaple svaté Barbory z roku 1702 a hrob faráře Jana Jungmanna (bratra českého jazykovědce a obrozence Josefa Jungmanna). V budově bývalé radnice (čp. +more 1) je umístěno Melicharovo vlastivědné muzeum.

Další pamětihodnosti: * Barokní Feldekovský zámek z konce sedmnáctého století * Domy čp. 8, 86 a 149 * Milník * Hřbitov

Rodáci

František Labler (1805-1851), český regenschori a hudební skladatel * František Plesnivý (1845-1918), rakousko-uherský architekt * Florián Zajíc (1853-1926), český violista a hudební pedagog, činný převážně v Německu * Karel Wellner (1875-1926), malíř a grafik, pedagog * Marie Calma-Veselá (1881-1966), česká spisovatelka a operní pěvkyně * František Salesius Frabša (1887-1956), český novinář a národně socialistický politik * Karel Teissig (1925-2000), malíř a grafik * František Pospíšil (1944), československý hokejový obránce, kapitán národního družstva * Pavel Patera (1971), hokejový trenér a bývalý profesionální hokejový útočník - olympijský vítěz, čtyřnásobný mistr světa

Odkazy

Reference

Literatura

ANDERLOVÁ, Jiřina a Miroslav SANYTRÁK, VEVERKOVÁ Irena. 200 let města Unhoště: 1786-1986. +more Ilustroval Jan EISENKOLB. V Unhošťi: Městské kulturní středisko, 1986. * VEVERKA, Karel. Hudební život v Unhošti v druhé polovině 17. století a v první polovině 18. století. Slánský obzor. 2016, 24, 21-29. . ISSN 1214-3847. * STEJSKALOVÁ, Naďa. Procházka po Unhošti: Křivoklátská ulice. Listy z Unhošťska. 2010, (48), 24-29. * STEJSKALOVÁ, Naďa. Václavské náměstí v Unhošti. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 50-55. * STEJSKALOVÁ, Naďa. Řemesla a obchod v Unhošti ve 2. polovině 20. století. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 82-87. * VENCLÍK, David. Národně probuzená Unhošť, aneb, Dva články o životě města v 60. letech 19. století. Listy z Unhošťska. 2005, (39), 29-36.

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Kladno Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Pražské plošině Kategorie:Sídla v Křivoklátské vrchovině Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Města v okrese Kladno