Cesko.wiki Valonsko
Author
Albert FloresValonsko, známé také jako Valonský region, je jeden ze tří regionálních společenství Belgie. Nachází se ve valonské části země a zahrnuje pět provincií: Henegavsko, Lutych, Lutych, Namur a Valonský Brabant. Valonsko se rozkládá na ploše přibližně 16 844 km² a je domovem přibližně 3,6 milionu obyvatel. Region Valonsko je znám svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Nachází se zde mnoho historických památek a zajímavostí, včetně hradů, katedrál a malebných vesnic. Mezi nejznámější města Valonska patří Lutych, Charleroi, Namur a Mons. Hospodářství Valonska je rozmanité a zahrnuje různé odvětví, jako je těžba uhlí a ocelový průmysl, automobilový a letecký průmysl, zemědělství a služby. Region také nabízí bohatou gastronomickou scénu s typicky valonskými specialitami, jako je valonská kachna, tradiční sýry a belgické pivo. Valonsko má také své vlastní politické struktury, včetně valonského parlamentu a vlády. Region se aktivně podílí na belgické politice a rozhodování a má také své vlastní pravomoci v oblasti zdravotnictví, školství a ekonomického rozvoje. Celkově je Valonsko fascinujícím regionem s bohatou historií, kulturním dědictvím a rozmanitými hospodářskými možnostmi. Je oblíbenou turistickou destinací a důležitým hráčem v belgické politice a ekonomice.
Valonsko (francouzsky , německy , valonsky , nizozemsky ) neboli Valonský region (francouzsky , nizozemsky ) je jeden ze tří regionů Belgického království. Žije zde přibližně , tj. 32 % obyvatel státu. Obyvatelstvo je převážně frankofonní, úřední jazyky jsou francouzština a němčina.
Geografie
Valonský region se rozkládá na jihu Belgie na ploše 16 844 km², což je přibližně 55 % rozlohy státu. Sousedí na severu s Vlámskem a Nizozemskem, na východě s Německem (spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc) a Lucemburskem a na jihu s Francií (regiony Grand Est a Hauts-de-France).
Valonská krajina je kopcovitá a lesnatá. Týká se to zejména území na jih od řeky Mázy a jejího přítoku Sambre, které tvoří oblasti Condroz, Fagne, Famenne, Pays de Herve, Ardeny a Belgické Lotrinsko. +more Ardeny zaujímají velkou část provincií Lucembursko, Lutych a Namur a v menší míře zasahují též do provincie Henegavsko. V pohoří se nachází Signal de Botrange - nejvyšší vrchol Valonska i celé Belgie s nadmořskou výškou 694 m.
Jazyky
Lingvistická mapa Valonska Úředním jazykem ve většině obcí je francouzština. +more Němčina je úředním jazykem v 9 obcích na východě regionu, které patřily do roku 1918 Německu a nyní tvoří Německojazyčné společenství Belgie. V některých obcích mají obyvatelé právo komunikovat s úřady v jiném než úředním jazyce - nizozemsky nebo německy (popř. obojí) v několika frankofonních obcích a francouzsky ve všech obcích Německé komunity.
V červnu 2006 uveřejnila Université catholique de Louvain z Louvain-la-Neuve anketu, ve které pouhých 19 % respondentů z Valonska uvedlo, že mluví nizozemsky. Naproti tomu 59 % dotázaných ve Vlámsku prohlásilo, že mluví francouzsky.
Varianta francouzštiny, kterou se mluví ve Valonsku, bývá označována jako belgická francouzština a liší se od standardní francouzštiny různou měrou v závislosti na mluvčím. Jazyk používaný v úředním styku a v médiích je podobný v obou zemích. +more Jedním z rozdílů mezi oběma variantami, který stojí za zmínku, je užití slov septante (sedmdesát) a nonante (devadesát) v Belgii namísto výrazů soixante-dix a quatre-vingt-dix užívaných ve Francii.
Roku 1990 byly jako regionální jazyky oficiálně uznány šampaňština, lotrinština, pikardština a valonština. Až do začátku +more_století'>20. století mluvil valonský lid převážně valonským a pikardským dialektem, zatímco francouzština byla jazykem vyšších tříd. Vzhledem k zavedení školního vyučování ve francouzštině je však používání těchto nářečí na ústupu. V současné době se objevují snahy (byť ve velmi omezené míře) o oživení valonských dialektů - některé školy nabízejí jazykové kursy valonštiny a existují i rozhlasové programy ve valonštině.
Politické uspořádání
Od 23. +more dubna 1993 je Belgie federativní stát, rozdělený územně na tři regiony - Valonský region, Vlámský region a Region Brusel-hlavní město. Po jazykové stránce je navíc Belgie rozdělena na tři komunity. Valonský region má vlastní vládu a parlament. Obě instituce sídlí v Namuru. Parlament se skládá ze 75 poslanců, volených přímo všeobecným hlasovacím právem na pět let.
Belgie je rozdělena na 10 provincií, z nichž 5 se nachází ve Valonsku: # Valonský Brabant # Henegavsko # Lutych # Lucemburk # Namur
Valonsko se dále dělí na 20 okresů (francouzsky ) a 262 obcí. Hlavní město je Namur. +more Další důležitá města (s více než 50 000 obyvateli) jsou Charleroi, Lutych, Mons, La Louvière, Mouscron, Seraing, Tournai a Verviers.
Ekonomika
Valonské hospodářství zaznamenalo bouřlivý rozvoj v 19. +more století, zejména v oblasti Charleroi a Lutychu. Belgie byla první zemí pevninské Evropy, ve které proběhla průmyslová revoluce. Valonsko mělo bohaté zásoby černého uhlí a jeho prosperita byla založena na odvětvích těžkého průmyslu (zejména hutnictví oceli a sklářství).
V první polovině 20. stol. +more začalo docházet k poklesu výnosnosti těžkého průmyslu. Od roku 1958 byly postupně zavírány doly a později se dostavila krize ocelářství. Kvůli tomu bylo třeba provést restrukturalizaci průmyslu. V 21. století Valonsko ekonomicky zaostává za Vlámskem. Podle údajů z roku 2021 činí HDP na hlavu 38 182 eur pro Vlámsko a 27 246 eur pro Valonsko.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. wallonie. +morebe]Oficiální stránky Valonska[/url] (francouzsky, německy, anglicky) * [url=http://www. wallonie-tourisme. be]Oficiální stránka turistického ruchu ve Valonsku[/url] (francouzsky, německy, nizozemsky, anglicky, španělsky, italsky).