Varšavská smlouva
Author
Albert FloresVaršavská smlouva byla vojenským paktu, který vznikl v roce 1955 a existoval do roku 1991. Smlouva byla podepsána mezi státy socialistického bloku, a to Sovětským svazem, Albánií, Polskem, NDR, Maďarskem, Bulharskem, Rumunskem a Československem. Hlavním cílem smlouvy byla koordinace obranných systémů a společná vojenská akce v případě útoku na kterýkoli ze smluvních států. Varšavská smlouva byla odpovědí na vznik NATO a byla výrazem sovětského vlivu v regionu. Členství v paktu pro Československo významně ovlivnilo jeho politický a zahraničněpolitický směřování. Varšavská smlouva hrála významnou roli v invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, která ukončila Pražské jaro. Smlouva byla oficiálně rozpuštěna v roce 1991 po změnách v politickém prostředí ve východní Evropě.
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Členské státy
Albánská lidová republika (do roku 1968) * Bulharská lidová republika * Československá republika (od roku 1960 Československá socialistická republika) * Maďarská lidová republika (v roce 1956 odchod z Varšavské smlouvy, ale po potlačení Maďarského povstání donuceni zůstat členem) * Německá demokratická republika (od roku 1956) * Polská lidová republika * Rumunská socialistická republika * Svaz sovětských socialistických republik
Vznik, vývoj a zánik
Palác Koniecpolských ve Varšavě, ve kterém byla smlouva podepsána Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané +more_květen'>14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.
Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup Západního Německa do NATO.
Při Maďarském povstání v roce 1956 vyhlásil maďarský premiér Imre Nagy odchod z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality země, ale po krvavém potlačení povstání bylo Maďarsko Sovětským svazem donuceno zůstat členem aliance.
Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a +more_září'>13. září 1968 ji na protest proti invazi armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Invaze se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.
V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo +more_únor'>25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy. Československo pak navrhlo úplné ukončení platnosti smlouvy, které ostatní členové přijali a příslušný protokol zástupci vlád šesti zbývajících členů podepsali na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.
Po rozpadu Sovětského svazu založilo v roce 1992 několik bývalých sovětských republik nový vojenský pakt Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.
Činnost
Cílem Varšavské smlouvy bylo podřídit armády členských států sovětskému velení, legitimizovat pobyt sovětských vojsk na území některých členských států, koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. +more Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu.
Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. +more Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.
Jediná vojenská operace všech členů Varšavské smlouvy (mimo Rumunska a Albánie) byla invaze vojsk do Československa 21. srpna 1968.
Demonstrace připravenosti a síly byla prováděna lokálnímí i mezinárodními cvičeními, zejména ve státech sousedících se zeměmi NATO. Stručný výčet: Vitr 1962, Družba 1968, Taran 1970, Družba 1979, Družba 1982, Štít 1984 (největší - cca 60. +more000 vojáků), Družba 1986, Družba 1989.
Varšavská smlouva se navenek tvářila jako obranný pakt, ale v dochovaných operačních plánech se od 50. let 20. +more století počítalo s rychlou likvidací útoku NATO a následným přechodem do protiútoku a obsazením západní Evropy během několika týdnů za podpory jaderných taktických zbraní. Tyto útočné operace byly většinově opuštěny v nové revizi operačního plánu vypracovaného v roce 1989. Po Sametové revoluci byly před podpisem tohoto plánu Václavem Havlem všechny zbývající pasáže o přechodu do protiútoku proti NATO začerněny a Havel rukou dopsal dovětek, že jde o plán pro případ stěží představitelného útoku NATO proti Varšavské smlouvě.
Velitelé Varšavské smlouvy
Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli maršálové Sovětského svazu: * 1955-1960 Ivan Stěpanovič Koněv * 1960-1967 Andrej Antonovič Grečko * 1967-1976 Ivan Ignaťjevič Jakubovskij * 1977-1986 Viktor Georgijevič Kulikov * 1986-1991 Nikolaj Vasiljevič Ogarkov
Nicolae Ceauşescu, Wojciech Jaruzelski a János Kádár. +more.
Odznaky
Soubor:Logo The Warsaw Pact. jpg|Svaz míru a socialismu Soubor:Знак Варшавского договора. +moreJPG|Odznak Svazu míru a socialismu Soubor:Знак Варшавского договора ЮГ. jpg|Bratři ve zbrani (1970) Soubor:Знак Варшавского договора 1972. JPG|Společné cvičení Štít 72 v Československu Soubor:Значок Варшавского договора, 25 лет. JPG|25 let Varšavské smlouvy (1980) Soubor:Значок ВВС Варшавского договора. JPG|Letecké síly Varšavské smlouvy Soubor:Значок Варшавского договора ЩИТ-82. JPG|Společné cvičení Štít 82 v Bulharsku Soubor:Знак 30 лет Варшавского договора. JPG|30 let Varšavské smlouvy (1985).
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Východní blok * Rada vzájemné hospodářské pomoci * Severoatlantická aliance * Pád komunismu v Evropě * Znovusjednocení Německa * Rozpad Sovětského svazu
Externí odkazy
[url=https://www. ceskatelevize. +morecz/ivysilani/10150778447-historie-cs/207452801390008]Varšavská smlouva[/url], dokument z cyklu České televize Historie. cs * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/archivplus/_zprava/varsavska-smlouva-vojaci-kteri-nikdy-nebojovali--1588281]Vojáci, kteří nikdy nebojovali. [/url] Pořad Českého rozhlasu Plus věnovaný historii Varšavské smlouvy, obsahuje unikátní záznamy rozhlasového vysílání z doby vzniku Smlouvy, z roku 1968 i z období jejího zániku.
Kategorie:Zaniklá vojenská spojenectví Kategorie:Studená válka Kategorie:Smlouvy Československa Kategorie:Smlouvy Sovětského svazu Kategorie:Východní blok Kategorie:Politika v roce 1991 Kategorie:Zahraniční vztahy Sovětského svazu Kategorie:Zaniklé mezinárodní organizace Kategorie:Mezinárodní politické organizace Kategorie:Německo-sovětské vztahy Kategorie:Československo-sovětské vztahy Kategorie:Polsko-sovětské vztahy Kategorie:Dějiny Varšavy Kategorie:Dějiny Evropy 20. +more století Kategorie:Organizace založené roku 1955 Kategorie:Organizace zaniklé roku 1991.