Velemlok čínský

Popis

Velemlok čínský má velkou hlavu a malé oči. Je zbarven do černé barvy. +more Živí se hmyzem, žábami a rybami. Má velmi špatný zrak, ale má smyslový orgán, táhnoucí se od hlavy až k ocasu a je citlivý na jakékoli vibrace. Průměrný velemlok čínský váží 25-30 kg a měří 1,15 m. Samice kladou až 500 vajíček, která uchovávají v dutinách. Podobný je velemlok japonský.

Systematika

V roce 2019 genetické analýzy vzorků z živých i konzervovaných uhynulých exemplářů potvrdily předchozí domněnky a ukázaly, že velemlok čínský v původním pojetí zahrnuje tři odlišné druhy, které se rozdělily již před 3,1 až 2,4 milionu let a mají odlišná teritoria výskytu: * Velemlok čínský (Andrias davidianus) (Blanchard, 1871), rozšířený kolem severní části řeky Jang-c’-ťiang (Sečuánsko) * Velemlok (Andrias sligoi) (Boulenger, 1924), s výskytem u Perlové řeky (Nanling, provincie An-chuej) * Velemlok (Andrias jiangxiensis), s výskytem ve Žlutých horách. Za největšího mloka a zároveň největšího recentního obojživelníka je v současnosti považován velemlok Andrias sligoi.

Chov v zoo

Velemlok čínský je v zajetí vidět jen na pár místech na světě: pět velemloků je v USA (Zoo Atlanta, Cincinnati Zoo, Saint Louis Zoological Park). Další jsou také v několika čínských parcích a zoologických zahradách. +more V Evropě je podle databáze Zootierliste chován v pouhých jedenácti zoo. V Česku je k vidění v Zoo Praha, kde mají tato zvířata vlastní pavilon.

Chov v Zoo Praha

Zoo Praha chovala tento druh již v letech 1952-2001, ale zvířata byla umístěna na Přírodovědecké fakultě UK. Současní jedinci byli přivezeni v letech 2012 až 2014. +more Někteří z nich pocházeli z chovné stanice v Koreji, další ze zoo v rakouském Schmidingu či z německého Berlina. Na počátku roku 2018 tak bylo v zoo chováno 18 jedinců, včetně samce Karla, největšího velemloka v Evropě.

Velemloky je možné vidět ve speciálním samostatném pavilonu Velemlokárium v dolní části zoo, který nemá ve světě obdoby. Stavba za 23,6 mil. +more Kč probíhala v letech 2012-2014. Ke slavnostnímu otevření došlo 31. května 2014. V pavilonu je snaha představit biotop a oblast výskytu tohoto druhu, a tak je součástí pavilonu i expozice pro chřestýšovce mangšanské a želvy dlaždicovité, které vystavuje Zoo Praha jako jediná v Evropě. Zároveň je poukázáno na inspiraci Karla Čapka těmito obojživelníky, když psal Válku s mloky. Tento literární počin je možné si v pavilonu poslechnout v audioverzi namluvené Jiřím Lábusem.

V roce 2012 se stopa velemloka čínského stala jednou z pěti stop tehdy nového loga. Její využití odkazuje na širší historicko-kulturní souvislosti, např. +more výše zmíněné dílo Válka s mloky.

Galerie

Soubor:Velemlok čínský zoo praha 1.jpg|Velemlok čínský v Zoo Praha Soubor:Velemlok čínský zoo praha 2.jpg|Velemlok čínský v Zoo Praha

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Velemlokovití Kategorie:Fauna Asie