An-chuej

An-chuej je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ve východní Číně. S více než 61 miliony obyvateli je An-chuej 9. nejlidnatější čínská provincie. Při rozloze 139 900 km² je An-chuej jedna z nejmenších čínských provincií. Hlavním a zároveň největším městem provincie je Che-fej.

Název

Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie - An-čchingu a Chuej-čou (dnes Chuang-šan). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu Wan , jakož i hory a řeky téhož jména).

Historie

V nejstarších dobách za vlády dynastie Šang (+more_n. _l. '>16. až 11. století př. n. l. ) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako Tung-i. Jedno z šangských sídelních měst Po se nacházelo poblíž dnešního Po-čou na severu provincie.

V období válčících států se An-chuej nakrátko (+more_l. '>278 př. n. l. ) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.

Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel říše Cchao Wej, jedné ze Tří říší.

V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.

Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. +more století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.

Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su, byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan č’-li ( „Jižní přímá správa“).

V polovině 17. +more století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan. Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.

Významnější administrativní změna přišla až v roce 1946, kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. Na počátku Čínské lidové republiky (1949) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány (1952).

Geografie

Poloha

Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c’ a Chuaj. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s provincií Chu-pej, na západě s provincií Che-nan a na severu sdílí krátkou hranici s provincií Šan-tung. +moreChuang-šan v zimě.

Krajina

Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. +more Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c’. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang ( v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.

Podnebí

Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. +more Průměrné teploty v oblasti Che-feje se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.

Významná města

Administrativní členění

Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct. +more

Ekonomika

Struktura exportu provincie An-chuej (2020) Do roku 1949 byla An-chuej považována za jednu z ekonomicky nejzaostalejších provincií východní Číny. +more Většina obyvatelstva žila na venkově a kvůli nevhodnému využívání vodních zdrojů bylo zemědělství na nízké úrovni. Těžba nerostných zdrojů byla málo rozvinutá.

Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. +more Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt provincie 3,868 bilionů jüanů (594 miliard USD,13,4 bilionů CZK). Oproti roku 2019 vzrostl o 3,9 %. +more Na tvorbě HDP An-chueje se v roce 2020 podle sektorového hlediska podílel primární sektor 8,2 %, sekundární sektor 40,5 % a terciární sektor 51,3 %. An-chuej je součástí ekonomické oblasti delty řeky Jang-'c, nicméně ekonomika provincie zaostává v porovnání se sousedním Če-ťiangem, Ťiang-su a Šanghají.

Zemědělství

Hlavními plodinami v An-chueji je rýže, pěstovaná v povodí Jang-c'-ťiang, a pšenice, pěstována v relativně sušších oblastech severně od řeky Chuaj. Na většině polí se sklízí dvakrát ročně. +more An-chuej je také jedním z nejvýznamnějších producentů sóji v Číně; sója je pěstována zejména na severu provincie, střídavě s pšenicí a ječmenem. Hlavními průmyslovými plodinami jsou řepka olejka, bavlna, čaj, přadné rostliny a tabák. Pěstuje se také konopí, juta a ramie.

An-chuej je již od 7. století také známá produkcí čaje, který se vyvážel do zbytku Číny i dále do zahraničí. +more Na konci 19. století a počátku 20. století došlo k útlumu produkce, později k opětovnému oživení. Ceněný byl zejména černý čaj Keemun (祁门红茶). Čaj je v An-chueji pěstován zejména na svazích pohoří Ta-pie a v horách Paj-ťi, na hranicích An-chueje a Če-ťiangu.

V letech 1937-1949, během druhé čínsko-japonské války a následné druhé fáze čínské občanské války, bylo v regionu vykáceno mnoho morušovníků, aby byly partyzánské síly zbaveny možného krytí. Od té doby došlo k obnově morušovníků a pro potřeby hedvábnictví je chován bourec morušový i martináč čínský.

Hlavním zdrojem masa v An-chueji jsou prasata, ve stále vyšší míře se na severu provincie také chovají ovce. Mnohá jezera a řeky jsou bohatá na ryby, zejména kapry a cejnky. +more Jang-'c-ťiang je využívána pro akvakulturní chov ryb.

Doprava

Silniční

Provincii protíná množství významných silnic a dálnic, jako například: 20x20pixelů Dálnice G3 Peking - Tchaj-pej, +moresvg'>25x25pixelů Dálnice G36 Nanking - Luo-jang, 25x25pixelů Dálnice G40 Šanghaj - Si-an, 25x25pixelů Dálnice G42 Šanghaj - Čcheng-tu, 34x34pixelů Dálnice G4212 Che-fej - An-čching, 25x25pixelů Dálnice G50 Šanghaj - Čchung-čching, 25x25pixelů Dálnice G56 Chang-čou - Žuej-li.

Letecká

V provincii je v provozu 6 komerčních letišť a další 3 jsou ve výstavbě. Nejvýznamnějším z nich je Mezinárodní letiště Che-fej Sin-čchiao, druhým letištěm zajišťující mezinárodní spojení je Mezinárodní letiště Chuang-šan Tchun-si. +more Dále jsou v provozu Letiště Fu-jang Si-kuan, Letiště An-čching Tchien-ču-šan, Letiště Čch'-čou Ťiou-chua-šan a od roku 2021 také Letiště Wu-chu Süan-čou, které nahradilo starší Letiště Wu-chu Wan-li, nadále sloužící výhradně jako základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.

Ve výstavbě jsou Letiště Su-čou Ta-tien, Letiště Peng-pu Tcheng-chu a Letiště Po-čou.

Železniční

Provinční hlavní město Che-fej slouží jako významný železniční uzel a tudíž celou provincií prochází množství vysokorychlostních železničních tratí. Vysokorychlostní trať Šanghaj - Wu-chan - Čcheng-tu provincii protíná ve východozápadním směru, konkrétně její dvě sekce: vysokorychlostní trať Che-fej - Nanking a vysokorychlostní trať Che-fej - Wu-chan. +more Spojení se sousední provincií Ťiang-si na jihu a dále s pobřežní provincií Fu-ťien zajišťuje vysokorychlostní trať Che-fej - Fu-čou, součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking - Tchaj-pej. V opačném, severním směru je součástí tohoto koridoru vysokorychlostní trať Che-fej - Peng-pu.

Vysokorychlostní trať Šang-čchiou - Chang-čou spojuje An-chuej s provincií Che-nan na severozápadu, v An-chueji prochází městy Po-čou, Fu-jang, Chuaj-nan, Che-fej, Ma-an-šan, Wu-chu, Süan-čcheng a dále pokračuje na jihovýchod do sousední provincie Če-ťiang. Do provozu byla trať uvedena ve dvou fázích a to v letech 2019 a 2020.

V letech 2020 a 2021 byla zprovozněna vysokorychlostní trať Che-fej - An-čching - Ťiou-ťiang, která je součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking - Hong-Kong (Tchaj-pej). Trať spojuje An-chuej se sousední provincií Ťiang-si na jihu.

Kromě tratí vysokorychlostních An-chuejí probíhá také železniční trať Che-fej - Ťiou-ťiang, železniční trať Nanking - Si-an a další.

Metro a monorail

Systémy hromadné městské železniční či drážní dopravy jsou v An-chueji v provozu ve dvou městech: metro v Che-feji, provinčním hlavním městě, a monorail ve Wu-chu. První linka metra v Che-feji byla uvedena do provozu v roce 2016. +more Na konci roku 2021 bylo v provozu již pět linek obsluhující 131 stanic. Délka sítě dosahovala 156 km. V plánu je výstavba celkem 8 linek metra do roku 2025.

Monorail ve Wu-chu je v provozu od konce roku 2021. Současná sít o délce 46 km sestává ze dvou linek obsluhující 36 stanic. +more Celý systém by dle plánu mělo tvořit celkem pět linek.

Zajímavosti

Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.

Reference

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20170125203042/http://www.ah.gov.cn/]Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)[/url]

Kategorie:Provincie v Číně Kategorie:Provincie pod vládou Nebeské říše velkého míru