Cesko.wiki Vila Richarda Inderky
Author
Albert FloresVila Richarda Inderky je neoklasicistní rodinný dům vybudovaný pro jihlavského lékárníka Richarda Inderku.
Historie
Parcela, na které je dům umístěn, se nacházela v oblasti jihlavského městského opevnění a byla po jeho zrušení kolem roku 1760 postupně zastavována. Stávající parcela se zahradou byla vydělena z většího parcelního celku v roce 1924. +more Dům samotný vznikal podle architektonického návrhu jihlavského stavitele Emanuela Langa v letech 1925-26. V roce 1932 dům koupil od původního majitele Richarda Inderky jihlavský továrník Hans Seidner, jeho rodina nicméně musela kvůli svému židovskému původu dům brzy opustit a plány na jeho stavební úpravu nebyly zcela dokončeny. Po roce 1948 v objektu fungoval kojenecký ústav, od 90. let 20. století pak Česká správa sociálního zabezpečení. Od roku 2023 je stavba včetně zahrady chráněna jako kulturní památka.
Architektura
Čtyřpodlažní stavba na obdélníkovém půdorysu je umístěna v nároží zahrady. Spodní podlaží je při pohledu z ulice polosuterénem, ve směru do zahrady je plnohodnotné. +more Přízemí je na zahradní straně zdůrazněno širokou terasou. Patro je částečně zakryto přesahem střechy z režné bobrovky a světlo v něm do interiéru proniká pomocí vikýřů. Také podkroví je přisvětleno vikýři. Hlavní vstup do domu je umístěn v severním průčelí a je zvýrazněn středovým rizalitem. K západní stěně pak je připojen segmentový arkýř. Omítka je hladká, plastické dekorace se omezují na nenápadné reliéfy kolem oken, podstřešní římsu a nárožní pilastry. Okna domu jsou špaletová, dělená na menší tabulky.
Centrálním prostorem domu je hala za vstupním dveřmi, z níž vede trojramenné dřevěné schodiště. V přízemí domu byl salon, pánský pokoj, kuchyně, spižírna, toaleta a pokoj pro služebnou, v patře pak ložnice dětí i rodičů, koupelna a pokoj pro hosty. +more Ve sklepě byly umístěny technické místnosti: žehlírna, kotelna a další pokoj s kuchyní. Přístupná byla také půda. Většina oken a dveří domu je původních, tedy z 20. let 20. století. Původní jsou také jejich kličky a kování. Dochovaly se i další uměleckořemeslné prvky, jako mříže, táflování či vitráže.
Během stavby byly uplatněny dvě inovativní technologie. První z nich je lamelová konstrukce krovu, která vytváří netypický tvar střechy, napodobující trup lodi. +more Konstrukci dodala vídeňská společnost Oikos a jednalo se o krov typu Zollbau vyvinutý Fritzem Zollingerem. Druhou technologií bylo zdění systémem Eckert. Jednalo se o duté zdivo, jehož izolační vlastnosti odpovídaly zadání projektu i při zúžení tloušťky zdí o 7 centimentrů. Kromě úspory materiálu se tím stavba také zrychlila.