Vltavská kaskáda

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hráz vodní nádrže Lipno při povodních v roce 2002 Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno).

Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.

Přehled přehrad

Říční km	Přehradní jezero	Výstavba	Nadmořská výška m	Rozloha km²	Délka km	Šířka km	Maximální hloubka m	Objem tis. m³	Vodní elektrárna	Plavební komora
center \| 329,540	left \| Lipno I	center \| 1952-1959	725,6	48,70	48,0	10,0	21,5	306000	center \| VE Lipno I	center \| není
center \| 319,120	left \| Lipno II	center \| 1952-1959	563,4	0,33	7,0		11,5	1685	center \| VE Lipno II	center \| není
center \| 210,390	left \| Hněvkovice	center \| 1986-1992	370,1	2,68			27,0	21100	center \| VE Hněvkovice	center \|dokončena v r. +more2010
center \| 200,405	left \| Kořensko	center \| 1986-1991	353,6						center \| VE Kořensko	center \| PK Kořensko
center \| 144,700	left \| Orlík	center \| 1954-1966	353,6	27,30	68,0		74,0	720000	center \| VE Orlík	center \| PK Orlík
center \| 134,730	left \| Kamýk	center \| 1956-1962	284,6	1,95	10,0		17,0	12800	center \| VE Kamýk	center \| PK Kamýk
center \| 91,694	left \| Slapy	center \| 1951-1954	270,6	13,92	43		58,0	270000	center \| VE Slapy	center \| PK Slapy
center \| 84,440	left \| Štěchovice	center \| 1937-1945	219,4	1,14	9,4		22,5	11200	center \| VE Štěchovice	center \| PK Štěchovice
center \| 71,325	left \| Vrané	center \| 1930-1936	200,1	2,51	13,0		9,7	11100	center \| VE Vrané	center \| PK Vrané

Historie

První jezy na Vltavě byly stavěny už za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost.

V letech 1640-1643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III. +more odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny.

První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli.

Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. +more První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely.

Important

Kategorie:Přehradní nádrže na Vltavě

Kategorie:Kaskády přehradních nádrží

2002

splavnost

Ferdinandův sloup

Splavnění střední Vltavy

Význam

Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi.

Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el. energie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi.

Vedlejšími přínosy jsou usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody a dále vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje též ovlivnit splavnost Labe pod Mělníkem.

Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. +more přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m3·s−1, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m3·s−1. Taky technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu.

Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad; ukončila taky tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze už Vltava v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá, zatímco v létě je v ní naopak voda pro koupání příliš chladná.

Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven Kostel svatého Bartoloměje v Červené z 12. +more století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.

Poznámky

Reference

Literatura

FRYŠ, Josef: [url=https://www. youtube. +morecom/embed/CtJfEmCIW0s]Vltavská kaskáda - Nový život staré řeky[/url]. Obrazová publikace o stavbě, historii i současnosti všech devíti vodních děl Vltavské kaskády. Vydalo nakladatelství Universum 2022. 272 stran.

Související články

Protipovodňová ochrana Prahy * Splavnění střední Vltavy

Externí odkazy

[url=http://www. pvl. +morecz/vodohospodarske-informace/vodni-dila/vltavska-kaskada]Vltavská kaskáda[/url] (stručný přehled na webu Povodí Vltavy) * [url=http://www. pvl. cz/vodni_dila/vodni_dila_a_nadrze. html. lang=cs]Seznam vybraných nádrží ve správě Povodí Vltavy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110522060047/http://www. cityplan. cz/doprava/mmr/A2/textA2. pdf]Potenciál splavnění vltavské vodní cesty[/url] (CityPlan spol. s r. o. 2004-2005).

Kategorie:Přehradní nádrže v Česku Kategorie:Kaskády přehradních nádrží Kategorie:Vltava Kategorie:Kaskády vodních elektráren Kategorie:Kaskády v Česku