Cesko.wiki Volavka bílá
Author
Albert FloresVolavka bílá (Ardea alba, Egretta alba) je velký brodivý pták z čeledi volavkovitých (Ardeidae).
Popis
Dorůstá délky 85-100 cm, v rozpětí křídel měří 145-170 cm a váží 1-1,5 kg. Opeření má celkově bílé, končetiny tmavé a dlouhý, zašpičatělý, žlutý zobák. +more Ve svatebním šatě jí navíc na hřbetě vyrůstají prodloužená ozdobná pera, která hrají důležitou roli při námluvách. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Ve střední Evropě hrozí záměna pouze s volavkou stříbřitou (Egretta garzetta), která je však viditelně menší a má navíc jasně žlutě zbarvené prsty a ve svatebním šatě i prodloužená pera na hlavě.
Hlas
Na hnízdištích se ozývá pronikavými chraptivými zvuky.
Rozšíření
Náleží k nejrozšířenějším druhům volavek. Hnízdí v jižní Kanadě a na území Spojených států, v jižní a střední Evropě, Africe a na Středním východě. +more V posledních letech začala v Evropě pronikat více na sever, od roku 1992 např. pravidelně hnízdí v Nizozemsku. V 21. století se rozšířila do Anglie a do skandinávských zemí. Jedná se o částečně tažný druh.
K hnízdění vyhledává rozsáhlé rákosiny u rybníků, jezer, řek a močálů s porosty stromů a keřů.
V České republice hnízdí nepravidelně, v mimohnízdním období se pak na našem území vyskytuje pravidelně v menších hejnech i jednotlivě, především v nížinách a pahorkatinách Moravy a Slezska. Na jižní Moravě hnízdí i loví společně s volavkou popelavou. +more Je chráněna zákonem jako silně ohrožený druh.
Chování
Živí se hmyzem, obojživelníky, rybami, malými savci, převážně pak hlodavci, a občas i ptáky a plazy. Po kořisti pátrá nejčastěji v mělké vodě, někdy i na polích a loukách, a to při pomalé chůzi nebo vyčkáváním v nehybné poloze.
Je monogamní a pohlavně dospívá ve 2. roce života. +more Je známa zejména svými námluvami, při kterých samci předvádějí svá prodloužená ozdobná pera na hřbetě. Hnízdí obvykle v koloniích, ale i jednotlivě, ve střední Evropě jednou ročně od dubna do srpna. Až 1 metr velké hnízdo z rákosových stébel staví většinou v nepřístupných rákosinách. V jedné snůšce je pak 3-5 světle modrých, 60,1-44,6 mm velkých vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče 25-26 dnů. Mláďata pak hnízdo opouštějí po 40-50 dnech. Jejich úmrtnost je však velmi vysoká, druhého roku se nedožívá celých 75 % z nich.
Soubor:Great egret and a fish in GGP 111. jpg|Volavka bílá s kořistí Soubor:Casmerodius albus. +morejpg|náhled|Samec při toku Soubor:Ardea alba melanorhynchos MHNT. ZOO. 2010. 11. 52. 1. jpg|Vejce volavky bílé (Ardea alba melanorhynchos).
Vztah s lidmi
Volavka bílá byla v minulosti kvůli svým ozdobným perům hojně lovena, což v mnoha oblastech USA vedlo až k jejímu úplnému vyhubení. V současné době je zde však přísně chráněna a pomalu se navrací i do oblastí, kde se až donedávna nevyskytovala.
Taxonomie
V minulosti se u ní rozlišovaly 4 poddruhy, asijský a australasijský poddruh Ardea alba modesta je však od roku 2005 považován za samostatný druh - Ardea modesta. V současné době jsou rozeznávány 3 poddruhy:
* Ardea alba alba (Evropa) * Ardea alba egretta (Amerika) * Ardea alba melanorhynchos (Afrika)
V kultuře
Volavka bílá je zobrazena na rubu brazilské 5realové bankovky, nachází se také na novozélandské 2dolarové a maďarské 5forintové minci.
Bílé volavky je název 14. básnické sbírky autora Dereka Walcotta ze Svaté Lucie.
Volavka bílá je i symbolem charitativní ekologické organizace National Audubon Society.
Jméno ctihodného Sáriputty, jednoho z nejznámějších následovníků Buddhy, znamená mj. syn volavky - říká se, že jeho matka měla jasné a ostré oči jako bílá volavka.