Cesko.wiki Volby do parlamentu Československé republiky 1929
Author
Albert FloresVolby do parlamentu Československé republiky se konaly 27. října 1929. Zvítězila v nich Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu v čele s Antonínem Švehlou se ziskem 15 % všech hlasů.
Průběh voleb
Šlo o v pořadí 3. volby (dříve 1920, 1925, později 1935) v období první republiky.
Cesta k volbám
V zemských volbách roku 1928 uspěly nekomunistické levicové strany a oslabily strany tvoříci pravicovou koalici (takzvaná panská koalice). Největší ztráty zaznamenaly strany křesťanské, zejména Československá strana lidová, zatímco Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci) zaznamenala mírný přírůstek. +more Soudržnost koalice oslabila neúčast nemocného Antonína Švehly a nespokojenost některých koaličních stran se zastupujícím předsedou vlády (předseda lidovců Jan Šrámek). V únoru 1929 nastoupila první vláda Františka Udržala jako pokračující panská koalice s novým agrárnickým premiérem. Řádné parlamentní volby se měly konat v listopadu 1931, ale agrární strana i další koaliční formace hodlaly využít ekonomické konjunktury k předčasným volbám, zatímco lidovci vzhledem k propadu v zemských volbách měli tendenci termín předčasných voleb posouvat. Jejich stanovisko se pak částečně změnilo až v souvislosti se svatováclavským miléniem roku 1929, které bylo interpretováno jako posílení křesťanských tradic a pozic. Další otřes pro koalici představovalo dění na Slovensku, kde Hlinkova slovenská ľudová strana procházela aférou poté, co její přední politik Vojtech Tuka napsal článek Vacuum iuris, který zpochybnil ústavnost trvání československé moci na území Slovenska. Premiér Udržal za této situace kontaktoval prezidenta Masaryka a dohodl vypsání voleb na 27. říjen 1929 (sněmovní i senátní volby se konaly v jednom dni).
Rozdílem oproti volbám v roce 1925 bylo omezení volebního práva. Toho byli zbaveni aktivní příslušníci armády a četnictva. +more Mělo tak být zabráněno politické agitaci v ozbrojených sborech. Tak to určil zákon č. 56 z roku 1927.
Dopady voleb
Ve volbách bylo zvoleno 300 poslanců a 150 senátorů Národního shromáždění. Předsedou sněmovny byl zvolen +more_prosinec'>12. prosince 1929 agrárník Jan Malypetr. V čele senátu usedl téhož dne sociální demokrat František Soukup.
Výrazný úspěch ve volbách zaznamenaly Československá sociálně demokratická strana dělnická a Československá strana národně socialistická, zatímco Komunistická strana Československa ztratila (zejména kvůli vnitřním otřesům, které vyvolal 5. +more sjezd KSČ a související radikalizace), i když ztráty komunistů v českých zemích byly kompenzovány lepšími výsledky na východě státu. Ztráty volby přinesly lidovcům. Podobné tendence probíhaly i v německých stranách (posílila Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, ztratily pravicové strany). V rámci nacionalistických německých stran se objevila tendence, kdy oslabila Německá národní strana a posílila Německá národně socialistická strana dělnická. Vcelku ale zůstal zachován poměr mezi aktivistickými a negativistickými silami. Strany dosavadní vládní koalice ztratily 13 mandátů. Při započtení HSĽS mezi strany opoziční ovšem vládní tábor ztratil parlamentní většinu.
V důsledku voleb pak vznikla druhá vláda Františka Udržala, v níž zasedly i levicové nekomunistické strany (široká koalice), české (československé) i německé.
Výsledky hlasování
Poslanecká sněmovna
Podíl hlasů
Výsledky parlamentních voleb na Slovensku na úrovni obcí +morepng|náhled|300px'>Zasadací pořádek poslanecké sněmovny v roce 1930.
Rozdělení mandátů
Celkové výsledky voleb
Výsledky voleb v Čechách
Výsledky voleb v zemi Moravskoslezské
Výsledky voleb ve Slovenské krajině
Výsledky voleb v Podkarpatské Rusi
| Strana | Počet hlasů | Procentuální vyjádření | |
|---|---|---|---|
| Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu | 77 419 | 29,07 % | |
| Československá národní demokracie Národní rolnická jednota, Slovenská národní strana, Ruská národní strana, Autonomní zemědělský sojuz, Ruské národní sjednocení, Karpatoruská strana pracujícího lidu, malorolníků a bezzemků | 48 609 | 18,25 % | |
| Komunistická strana Československa | 40 582 | 15,24 % | |
| Zemská křesťansko-socialistická strana Maďarská národní strana, Spišská německá strana | 30 455 | 11,44 % | |
| Československá sociálně demokratická strana dělnická | 22 924 | 8,61 % | |
| Spojení polských menšinových stran a Židovské strany | 16 768 | 6,30 % | |
| Československá strana národně socialistická | 10 025 | 3,76 % | |
| Československá strana lidová | 8 979 | 3,37 % | |
| Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová | 7 348 | 2,76 % | |
| Německé volební společenství (Německý svaz zemědělců a venkovských živností, DAWG, Karpatoněmecká strana) | 3 218 | 1,21 % | |
| celkem | 274 059 | 100 % |
Volby do Senátu
Strany se utkaly o 150 senátorských míst. Volby dopadly následovně: