Cesko.wiki Vrhač oštěpů
Author
Albert FloresVrhač oštěpů je atletická disciplína, ve které je cílem dosáhnout co nejdelšího hodu oštěpem. Tato disciplína má dlouhou historii a je součástí programu olympijských her od jejich prvního ročníku. Vrhač oštěpů musí předvést techniku a sílu, aby dosáhl co nejvyšší vzdálenosti. Oštěp je speciálně tvarovaný a vyroben z různých materiálů, aby zajistil co nejlepší let. Současný světový rekord ve vrhu oštěpem drží Jan Železný, který ho vytvořil v roce 1996. Vrhač oštěpů je velmi oblíbený v České republice, kde má značnou tradici a úspěchy. V průběhu let bylo dosaženo mnoha úspěchů a česká vrhačská škola je považována za jednu z nejlepších na světě.
Aztécký atlatl Paleolitický vrhač (na obrázku dole). Vrhač oštěpů je nástroj, který využívá efekt páky k dosažení větší rychlosti při vrhání oštěpů či jiných podlouhlých projektilů.
Paleolitické vrhače oštěpů se objevují zejména v pozdním paleolitu (např. magdalénienská kultura 17-11 000 let př. +more n. l. ) Zbraň má podobu páky prodlužující asi o 50-60 cm ruku lovce. Použití umožňuje udělit oštěpu vyšší rychlost ve srovnání s hodem z ruky. Paleolitický vrhač oštěpů se opírá o prohlubeň na konci ratiště oštěpů krátkým hákem. Hlavice vrhače s hákem může být kostěná, nebo bývá zbraň vyrobena z jednoho kusu tvrdého dřeva. Zdá se, že ve většině loveckých kultur byly vrhače postupně nahrazeny lukem. Ovšem ve vojenství obdobné vrhače používaly i mnohem mladší kultury, například Aztékové. Ve zmínkách o Aztécích (příp. obecně ve výzkumech publikovaných v USA nebo Mexiku) je vrhač oštěpů označován také jako atlatl. Aztékové a jejich spojenci ho aktivně používali během bojů se španělskými dobyvateli. Při zmínkách o vrhači používaném australskými domorodci se používá také název woomera.
