Vědecká metoda

Vědecká metoda je posloupnost nebo sada procesů, používaných při vědeckém výzkumu. Cílem je získat znalosti a vědomosti pomocí pozorování a dedukce na základě dosud známých poznatků. Přijímání nových vědeckých poznatků je založeno na konkrétních důkazech. Vědecká metoda je založena na předpokladu, že kritériem pravdivosti vědecké hypotézy je souhlas předpovědí s výsledky výzkumu. Tento přístup udržuje vědecké hypotézy v neustálém kontaktu s realitou a umožňuje jejich falzifikaci, neboť hypotéza, jejíž důsledky jsou v rozporu s výzkumnými zjištěními, bude falzifikována (tedy vyvrácena). Mnohokrát ověřená hypotéza, kterou se zatím nepovedlo vyvrátit, se stává vědeckou teorií. Důsledkem je omezení vědy na otázky a hypotézy, jež jsou alespoň v principu rozhodnutelné pozorováním. Větší vědecký tým je však spíše konzervativní. Observation_/_question:_pozorování_/_otázka;_definice_(vytvoření,_formulace)_předmětu_(cíle)_pozorování_(sledování),_otázky

Research_topic_area:_tematická_oblast_výzkumu;_shromažďování_informací_(zdrojů,_pramenů)_o_pozorování_(sledování),_otázce

Hypothesis:_hypotéza;_vytvoření_(formulace,_definice)_vysvětlující_hypotézy_(predikce)

Test_with_experiment>_testování_pomocí_experimentu;_ověření_hypotézy_(predikce)_provedením_experimentu_a_sběru_údajů_(dat)_opakovatelným_(reprodukovatelným)_způsobem

Analyze_data:_analýza_údajů;_analýza_a_interpretace_údajů_(dat)_a_vyvození_závěrů,_která_pak_slouží_jako_východiska_(vstupy,_podklady)_pro_nové_pozorování,_otázky_a_potažmo_hypotézy_(predikce)

Report_conclusions:_zveřejnění_výsledků;_uvedení_závěrů_ve_všeobecnou_známost_(uveřejnění),_obvykle_v_renomovaném_periodiku_-_ve_věhlasném_médiu_s_dobrou_pověstí,_nejčastěji_proto_primárně_(hlavně,_prvotně)_v_recenzovaný_časopis'>recenzovaném časopise

Následuje opakovaný test (retest), který je často prováděn jinými vědci. Každá část, každý krok, vědecké metody může být recenzován - podstoupen posuzovacímu řízení (nezávislému vzájemnému hodnocení), zda nedošlo k chybám. +more .

Základní pojmy

Hypotéza * Teorie * Vědecký zákon

Postup

Základem vědecké metody je iterace těchto kroků: # Pozorování a popis skutečnosti (vjemů, poznatků). # Formulace problému. +more # Příprava hypotéz (návrh vysvětlení s obecnou platností, logická indukce) # Předvídání (logická dedukce z hypotéz) # Ověření souladu skutečnosti s předpovědí (buď aplikací předpovědi na experiment nebo aplikací na soubor dat získaný jinak) a ověření logické správnosti předchozích kroků.

Za „vysvětlení“ jevu se považuje popis vztahů mezi vjemy (poznatky) pomocí pojmů rozložitelných na základní pojmy a předpoklady (postuláty), které se předpokládají jako dané a dále se nevysvětlují ani nedokazují, tedy jsou neempirické a iracionální. Jednotlivé vědecké přístupy (paradigmata) se mohou lišit tím, co za takové základní pojmy a předpoklady považují. +more Moderní kauzalistická věda má jako jeden z takových základních předpokladů pojem přírodního zákona, tedy představu, že stejné podmínky vedou vždy ke stejnému výsledku.

Použitím vědecké metody vědec nebo tým může dojít k objevu nebo vynálezu, který následně prezentuje na konferenci a publikuje ve vědeckém časopise, anebo patentuje. Zveřejněním se objev stává vlastnictvím vědecké komunity, která jej dále posuzuje, zkoumá, rozvíjí a popularizuje.

Typy vědecké metody

V širším pojetí existují tři hlavní cíle vědeckého poznání: popis a utřídění problému či situace, tedy deskripce a klasifikace (souhrnně explorace), předpovědění vztahů mezi jevy (predikce) a vysvětlení těchto vztahů (explanace). Tyto tři cíle jsou zkoumány čtyřmi typy výzkumných plánů (úrovněmi vědecké metody): * explorativní výzkumný plán - pouhý popis zkoumaného jevu (např. +more narativní analýza, zakotvená teorie) * deskriptivní výzkumný plán - popis zkoumaného jevu včetně statistik výskytu (např. analýza výskytu, analýza četnosti) * statistický výzkumný plán - popis vztahů mezi jevy (např. korelační analýza, t-test) * experimentální výzkumný plán - určení příčinných (kauzálních vztahů) mezi jevy (experiment, kvaziexperiment).

První metoda je vhodná tehdy, pokud přesně nevíme, co chceme zjišťovat, a je vhodná pro formulování statisticky ověřitelných hypotéz. Deskriptivní přístup umožňuje tato explorativní zjištění kvantifikovat. +more Statistické a experimentální výzkumné plány umožňují zjistit vztah mezi určitými jevy - v prvním případě korelační, v druhém příčinný, a tedy předvídat výskyt jednoho jevu na základě výskytu jevu jiného.

Břitvy

Slouží k formulaci vědeckých teorií na základě jejich praktické použitelnosti a smysluplnosti. * Occamova břitva - je základem principu logické úspornosti a říká, že je vhodné použít nejjednodušší možné vysvětlení jevu. +more * Popperova břitva - teorie, které nelze vyvrátit, nejsou vědecké. * Humeova břitva - zabývá se důkazem zázraku a uvádí, že zázrak nelze dokázat (lež nebo omyl pozorovatele je pravděpodobnější než zázrak samotný). * Hanlonova břitva - "Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. ".

Odkazy

Reference

Související články

Vědecký podvod * Spekulace *Metoda

Literatura

Easterby-Smith M. a kol. +more: Management Research. An Introduction. 2nd edition. SAGE Publications 2002 * Cooper, D. R. , Emory, C. W. : Business Research Methods. 5th ed. London, McGraw-Hill, 1995 * Disman M. : Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum Praha, 2002 * Gill, J. , Johnson, P. : Research Methods for Managers. London, Paul Chapman Ltd. , 1998 * Hendl, J. : Úvod do kvalitativního výzkumu. Unitisk Praha, 1999 * Mišovič J. : V hlavní roli otázka. (průvodce přípravou otázek v sociologických a marketingových průzkumech). ALDIS Hradec Králové, 2001 * Pavlica a kol. : Sociální výzkum, podnik a management: průvodce manažera v oblasti výzkumu hospodářských organizací. Praha, Ekopress, 2000 * Vlček J. : Systémové inženýrství. ČVUT Praha 1999 * Vymětal, J. , Váchová, M. : Úvod do studia odborné literatury. Praha, ORAC 2000.

* W. Stanley Jevons, 1874, 1877. +more The Principles of Science, Dover, 1958, úvod Ernst Nagel. * Francis Bacon 1620. Novum Organum (Nové Organon). * Werner Heisenberg. Physics and Beyond: Encounters and Conversations translated by A. J. Pomerans (Harper & Row, New York, 1971) * Thomas Kuhn 1961 The function of measurement in modern physical science. ISIS, * Thomas Kuhn 1962 The structure of scientific revolutions česky vyšlo jako Struktura vědeckých revolucí * Henri Poincaré 1905 [url=http://www. brocku. ca/MeadProject/Poincare/Poincare_1905_toc. html]Science and Hypothesis[/url].

Externí odkazy

[url=://web. archive. +moreorg/web/20070926225119/http://botany. upol. cz/prezentace/duch/statistika1. pdf *[/url]url=://www. kip. zcu. cz/kursy/svt/svt_www/2_soubory/2_3_5. html *[/url]url=://natura. baf. cz/natura/2005/1/20050105. html.

[[Kategorie:Vědecká metoda| ]url=https://web. archive. +moreorg/web/20070207065459/http://kit. vse. cz/kit/WCMS_KIT. nsf/27ac8fddeda7581cc1256d5000645875/69d61dcc0411e102c125721f0056b320/$FILE/Zaklady_vedecke_prace. doc]Úvod do základů vědecké práce,SYLABUS pro potřeby semináře doktorandů ,zpracoval: prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc[/url] *[/url]] Kategorie:Filozofie vědy Kategorie:Předpovídání.