Vědecký konsenzus

Vědecký konsenzus je rozsáhlá shoda mezi odborníky o tom, co je ve vědě nejmodernější: promyšlená odpověď na otázku, která je diskutována na pevném základě vysoce kvalitních důkazů, přijatá platnost hypotézy nebo teorie. Konsenzus nelze zaměňovat s dogmatem, protože konsenzus se může změnit nebo může být zrušen, pokud se objeví nové, důležité poznatky. Skutečnost, že existuje vědecká shoda, však není zárukou pravdivosti současného stavu vědy. Konsenzus často nastává neformálně a obvykle se nejprve nezaznamenává, i když se později objeví v učebnicích. [8] Existují však také případy doloženého konsenzu. To je například důležité pro politická nebo právní rozhodnutí i pro veřejnost a pro odborníky, kteří uvádí výsledky vědy do praxe nebo je musí aplikovat, například v medicíně.

Aby bylo možné hovořit o vědeckém konsensu, není zpravidla nutné, aby všichni vědci v oboru souhlasili nebo alespoň neprotiřečili. V závislosti na oblasti a účelu, pro který je shoda stanovena, může stačit většinový názor; shoda také může být téměř jednomyslná. +more Často se to označuje jako míra shody. Konsenzus by neměl být zaměňován s jednomyslností, protože prakticky vždy existují jedinci s nesouhlasným názorem, kteří nechtějí nebo se nemohou odchýlit od svého názoru.

Konsensus se dosahuje prostřednictvím komunikace na konferencích, procesem publikací a tzv. peer review procesem (replikace ,reprodukovatelnost výsledků jinými, a vzájemného hodnocení), ve kterém se vědecké publikace posuzují a potvrzují více rovnocennými vědeckými stranami, čímž jsou autoři nuceni dodržovat vědecké standardy. +more Na publikace a ocenění, které neprošly tímto procesem, se ve vědeckých a univerzitních kruzích dívá s nedůvěrou.

Odkazy

Související články

Politizace vědy

Reference

Kategorie:Věda Kategorie:Filozofie vědy Kategorie:Heuristiky