Array
(
[0] => 15480800
[id] => 15480800
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Únor
[uri] => Únor
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{KalendářÚnor}}
[1] => '''Únor''' je podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] druhý [[Kalendářní měsíc|měsíc]] v [[Rok|roce]]. Jako nejkratší z měsíců má 28 dní, v [[Přestupný rok|přestupném roce]] 29 dní. Třikrát v historii [[30. únor|měl únor i 30 dní]]. Český název měsíce odvozují jazykovědci od noření se [[Ledová kra|ledových ker]] do vody (únor = nořiti se).{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Machačová | jméno = Pavlína | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu. | url = http://is.muni.cz/th/125074/ff_m_b1/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Ilona Janyšková | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|26827}} | místo = Brno | rok = 2010 | počet stran = 131 | strany = 46 | citace = 2017-07-02}} V mnoha jazycích je název měsíce ({{Vjazyce2|en|''February''}}, {{Vjazyce2|de|''Februar''}}, {{Vjazyce2|sk|''Február''}}) odvozen od latinského ''Februarius'', což bylo pojmenování podle očistných svátků [[Luperkálie|februa]]. Ve [[Starověké římské náboženství|starověkém římském náboženství]] se tyto svátky konaly [[15. únor]]a.
[2] =>
[3] => Měsíc únor stejně jako [[leden]] v [[Římský kalendář|římském kalendáři]] zpočátku neexistoval. Kalendář měl 10 měsíců, celkem 304 dny a [[zima]] byla považována za období bez měsíců. V roce 713 př. n. l. legendární římský král [[Numa Pompilius]] do kalendáře začlenil i leden a únor, takže kalendář zahrnoval celý [[Lunární kalendář|lunární rok]]. Únor byl v kalendáři poslední, tedy 12. měsíc v roce. Proto se k němu přidávaly nebo ubíraly dny, které dorovnávaly nepřesnosti ve vztahu k [[Tropický rok|tropickému roku]]. Při přechodu z římského na [[juliánský kalendář]], respektive z [[Lunisolární kalendář|lunisolárního]] na [[Solární kalendář|solární]], zavedl v roce [[45 př. n. l.]] [[Julius Caesar]] pravidelné přidávání dne jednou za 4 roky. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář v roce 1582 se tento systém musel doplnit o další pravidlo. Roky, jejichž letopočet končí dvěma nulami, jsou přestupné pouze v případě, že letopočet je dělitelný číslem 400. Roky 1600, 2000, 2400 jsou tedy přestupné a 1700, 1800, 1900 či 2100 jsou nepřestupné.
[4] =>
[5] => Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako [[březen]] a [[listopad]], s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako [[srpen]]. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako předchozí [[červen]]. Podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]] připadá únor obvykle na měsíce [[ševat]] a [[adar]].
[6] =>
[7] => Astrologicky je [[Slunce]] asi první dvě třetiny února ve znamení [[Vodnář (znamení)|Vodnáře]] a zbytek měsíce ve znamení [[Ryby (znamení)|Ryb]]. V astronomických termínech začíná v [[souhvězdí]] [[Souhvězdí Kozoroha|Kozoroha]] a končí v [[souhvězdí Vodnáře]]. Únor je také jediným měsícem v roce, ve kterém nemusí nastat [[měsíční fáze]] [[úplněk]]. Naposled se tak stalo v roce 2018 a znovu bude únor bez úplňku v roce 2037.{{Aktualizovat po | 20370301}} Totéž platí i o [[nov]]oluní. Naposled únorové novoluní nenastalo v roce 2014 a znovu se to bude opakovat roku 2033.{{Aktualizovat po | 20330301}}
[8] =>
[9] => Během února se na [[Severní polokoule|severní polokouli]] prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku [[50. rovnoběžka severní šířky|50. rovnoběžky]] a [[15. poledník východní délky|15. poledníku]], je první únorový den dlouhý okolo 9 hodin a 21 minut. Slunce vychází přibližně v 7.33 a zapadá 16.54 hodin [[Středoevropský čas|středoevropského času]]. Poslední den v únoru je delší o hodinu a 35 minut. Slunce vychází okolo 6.45 a zapadá 17.41 hodin.
[10] =>
[11] => Podle meteorologických měření v pražském [[Klementinum|Klementinu]] byla od 18. století nejvyšší únorová teplota zaznamenána 25. února 1990 (18,5 °C) a nejnižší 11. února 1929 (-27,1 °C). Průměrné únorové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 0,3 do 2,1 °C s výjimkou 29. února v přestupných rocích, kdy byly průměrně 3 °C.{{Citace elektronické monografie
[12] => | titul = Historická data – Praha Klementinum
[13] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum
[14] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
[15] => | datum_přístupu = 2022-06-22
[16] => }} Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 27. února 1994 v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] (22 °C) a nejnižší 11. února 1929 v [[Litvínovice|Litvínovicích]] na Českobudějovicku (-42,2 °C). Byla to také vůbec nejnižší naměřená teplota na území Česka. Nejvíce srážek za den spadlo 3. února 1909 v [[Bedřichov (Špindlerův Mlýn)|Bedřichově]] u Špindlerova Mlýna (112,4 mm).{{Citace elektronické monografie
[17] => | titul = Historické extrémy
[18] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/historicke-extremy
[19] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
[20] => | datum_přístupu = 2022-06-22
[21] => }}
[22] =>
[23] => Teplotní průměr v únorových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:
[24] =>
[31] =>
[32] => Při výpočtu [[úrok]]ů podle některých metod se únor bere jako ostatní měsíce, tzn. že má 30 dnů. V roce 1712 měli ve Švédsku v kalendáři [[30. únor]] a 30 dnů měl únor také v [[sovětský revoluční kalendář|sovětském revolučním kalendáři]] v letech 1929–1940.
[33] =>
[34] => Podle února jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. Ve dnech [[22. únor|22.]]–[[25. únor]]a 1848 proběhla ve Francii Únorová revoluce, která svrhla [[Ludvík Filip|Ludvíka Filipa]] (tzv. [[Červencová monarchie]]) a vyhlásila [[Druhá Francouzská republika|Druhou republiku]]. V [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] vyhlásil [[26. únor]]a 1861 ministr [[Anton von Schmerling]] [[Únorová ústava|Únorovou ústavu]], na jejímž základě vznikla [[konstituční monarchie]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšská rada]]. Jiná [[Únorová revoluce]] začala 23. února 1917 ([[Juliánský kalendář|juliánského kalendáře]]) v [[Ruské impérium|Rusku]], když svrhla cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] a nastolila [[Ruská prozatímní vláda|prozatímní vládu]]. [[Program národnostní politiky]], nazvaný také Únorová dohoda, byl soubor opatření československé [[Druhá vláda Milana Hodži|vlády Milana Hodži]], který měl pomoci národnostnímu vyrovnání se [[Sudetští Němci|sudetskými Němci]] v oblasti hospodářství a státní správy. V Nizozemsku se [[25. únor|25.]] a [[26. únor]]a 1941 okolo 300 000 lidí zapojilo do [[Únorová stávka|Únorové stávky]] na ochranu [[Židé v Nizozemsku|nizozemských Židů]] před německou okupační správou. V Československu proběhl [[25. únor]]a 1948 [[Únor 1948|Únorový puč]] (dříve nazývaný Vítězný únor) a na 41 let byl nastolen [[Komunistický režim v Československu|komunistický režim]].
[35] =>
[36] => == Pranostiky ==
[37] => [[Soubor:Limbourg brothers - Les très riches heures du Duc de Berry - Fevrier (February), detail - WGA13019.jpg|náhled|Únor (''[[Přebohaté hodinky vévody z Berry]]'')]]
[38] => K únoru se váže řada [[pranostika|pranostik]]. V následujícím seznamu jsou uvedeny jen ty, které se vážou k celému měsíci únoru. Vynechány jsou pranostiky, které se vážou ke konkrétním únorovým dnům (např. [[Hromnice (svátek)|Hromnice]], svátek [[Svatá Agáta|sv. Háty/Agáty]] nebo [[Marek Evangelista|sv. Marka]]).
[39] =>
[40] => * Únor bílý – pole sílí.
[41] => * Sněhový únor – sílí úhor.
[42] => * Únorová voda – pro pole škoda.
[43] => * Únor – úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
[44] => * Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
[45] => * Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
[46] => * Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
[47] => * Když záhy taje, dlouho neroztaje.
[48] => * Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
[49] => * Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
[50] => * Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
[51] => * Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
[52] => * V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.
[53] => * Teplý únor – studené jaro, teplé léto.
[54] => * Co si únor zazelená – březen si hájí; co si duben zazelená – květen mu to spálí.
[55] => * Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
[56] => * Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
[57] => * Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
[58] => * V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
[59] => * Můžeš-li se v lednu vysléci do košile, připravuj si na únor kožich.
[60] => * Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
[61] => * V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
[62] => * Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
[63] => * Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
[64] => * Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
[65] => * Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.
[66] => * Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
[67] => * Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.
[68] => * V únoru prudký severníček – hojné úrody bývá poslíček.
[69] => * Když půlnoční větrové v tomto měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.
[70] =>
[71] => == Odkazy ==
[72] => === Reference ===
[73] =>
[74] =>
[75] => === Související články ===
[76] => * [[30. únor]]
[77] =>
[78] => === Externí odkazy ===
[79] => * {{Commonscat}}
[80] => * {{Wikislovník|heslo=únor}}
[81] => * [http://www.moderni-dejiny.cz/rubrika/10-kalendarium/?month=2#months Únor v kalendáriu na portálu Moderní dějiny]
[82] =>
[83] => {{Únor}}
[84] => {{Autoritní data}}
[85] =>
[86] => [[Kategorie:Únor| ]]
[87] => [[Kategorie:Kalendářní měsíce]]
[88] => [[Kategorie:Zima]]
[] =>
)
good wiki
Únor
Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Jako nejkratší z měsíců má 28 dní, v přestupném roce 29 dní.