Array ( [0] => 16559332 [id] => 16559332 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ústřičníkovití [uri] => Ústřičníkovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ústřičníkovití [2] => | obrázek = Haematopus longirostris 2.jpg [3] => | popisek = [[Ústřičník dlouhozobý]]
(''Haematopus longirostris'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [8] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [9] => | řád = [[dlouhokřídlí]] (Charadriiformes) [10] => | čeleď = '''ústřičníkovití''' (Haematopodidae) [11] => | čeleď popsal = [[Charles Lucien Bonaparte|Bonaparte]], 1838 [12] => | rod = '''ústřičník''' (Haematopus) [13] => | rod popsal = [[Carl Linné|Linnaeus]], 1758 [14] => }} [15] => '''Ústřičníkovití''' (Haematopodidae) je [[čeleď]] [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]] [[Ptáci|ptáků]] s jediným [[Rod (biologie)|rodem]] '''''Haematopus'''''. Tito bíločerně zbarvení ptáci s nápadným načervenalým zobákem a nohama jsou rozšíření ve většině pobřežních oblastí světa s výjimkou polárních oblastí, tropické [[Afrika|Afriky]] a [[jihovýchodní Asie]]. Několik druhů zalétá hnízdit i do vnitrozemí. [16] => [17] => == Popis == [18] => [[Soubor:Black_Oystercatcher_-_25918768037.jpg|vlevo|náhled|[[Ústřičník západní]] při vydlabávání těla [[Mlži|mlže]] z jeho schránky]] [19] => Jedná se o středně velké ptáky, jejichž délka těla se pohybuje kolem 41–51 cm a váha kolem 530–780 g. Opeření všech druhů je buď cele černé, nebo černé na horní a bílé na spodní části těla, případně bíločerně strakaté.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Elphick [21] => | jméno = Jonathan [22] => | titul = The handbook of bird families [23] => | url = [24] => | vydavatel = Natural History Museum [25] => | místo = London [26] => | rok vydání = 2019 [27] => | počet stran = [28] => | strany = 108–109 [29] => | isbn = [30] => | isbn2 = 978-0-565-09378-5 [31] => | oclc = 1028614864 [32] => | jazyk = en [33] => | ref = Elphick [34] => }} Jejich oči jsou červené až žluté, nohy růžové až červené.{{Citace monografie [35] => | spoluautoři = et al. [36] => | titul = Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 10, Birds III [37] => | vydavatel = Gale [38] => | místo = Detroit [39] => | strany = 125–129 [40] => | isbn = 978-0-7876-5786-4 [41] => | jazyk = en [42] => | ref = Grzimek [43] => | příjmení1 = Grzimek [44] => | jméno1 = Bernhard [45] => | rok = 2003 [46] => }} [47] => [48] => Ústřičníci mívají dlouhé červené nebo oranžové zobáky, které bývají bočně zploštělé s ostrými hranami, které používají pro otevírání schránek mořských mlžů.{{Citace periodika [49] => | příjmení = Swennen [50] => | jméno = C. [51] => | příjmení2 = De Bruijn [52] => | jméno2 = L. L. M. [53] => | příjmení3 = Duiven [54] => | jméno3 = P. [55] => | titul = Differences in bill form of the oystercatcher haematopus ostralegus; a dynamic adaptation to specific foraging techniques [56] => | periodikum = Netherlands Journal of Sea Research [57] => | datum vydání = 1983-10-01 [58] => | ročník = 17 [59] => | číslo = 1 [60] => | strany = 57–83 [61] => | issn = 0077-7579 [62] => | doi = 10.1016/0077-7579(83)90006-6 [63] => | jazyk = en [64] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0077757983900066 [65] => | datum přístupu = 2023-04-14 [66] => }} Na základě zakončení zobáku lze do určité míry rozeznat, na jakou potravu se ústřičníci specializují. Zatímco ústřičníci se špičatým koncem se zaměřují na [[žížaly]] a [[Korýši|korýše]], dlátově zakončený zobák naznačuje specializaci na mlže (dlátově zakončeným zobákem se dají hbitě přeseknout svaly sloužící k otevírání a zavírání schránek mlžů) a tupý konec zobáku zase vypovídá o tom, že jedinec do schránky mlže tluče poté, co se uzavře. Experimenty u ústřičníků v zajetí ukázaly, že změna jídelníčků se odrazí ve tvaru zobáku již během několika týdnů.{{Citace periodika [67] => | příjmení = Winkler [68] => | jméno = David W. [69] => | příjmení2 = Billerman [70] => | jméno2 = Shawn M. [71] => | příjmení3 = Lovette [72] => | jméno3 = Irby J. [73] => | titul = Oystercatchers (Haematopodidae), version 1.0 [74] => | periodikum = Birds of the World [75] => | datum vydání = 2020 [76] => | doi = 10.2173/bow.haemat1.01 [77] => | jazyk = en [78] => | url = https://birdsoftheworld.org/bow/species/haemat1/cur/introduction [79] => | datum přístupu = 2023-04-14 [80] => }} Vztah mezi typem zakončení zobáku a hlavní potravní složkou nicméně silně ovlivňuje i pohlaví jedince a okolní prostředí.{{Citace periodika [81] => | příjmení = Pol [82] => | jméno = Martijn van de [83] => | příjmení2 = Ens [84] => | jméno2 = Bruno J. [85] => | příjmení3 = Oosterbeek [86] => | jméno3 = Kees [87] => | titul = Oystercatchers' Bill Shapes as a Proxy for Diet Specialization: More Differentiation than Meets the Eye [88] => | periodikum = Ardea [89] => | datum vydání = 2009-10 [90] => | ročník = 97 [91] => | číslo = 3 [92] => | strany = 335–347 [93] => | issn = 0373-2266 [94] => | doi = 10.5253/078.097.0309 [95] => | jazyk = en [96] => | url = http://www.bioone.org/doi/abs/10.5253/078.097.0309 [97] => | datum přístupu = 2023-04-14 [98] => }} [99] => [100] => == Rozšíření a habitat == [101] => [[Soubor:Song_of_Chatham_oystercatcher_(Haematopus_chathamensis).mp3|náhled|Zvukový projev [[Ústřičník chathamský|ústřičníka chathamského]]]] [102] => Primárním habitatem ústřičníků jsou mořské pobřežní oblasti jakéhokoliv typu od skalnatého pobřeží přes oblázkové až po písčité pláže. Několik druhů (hlavně [[ústřičník velký]], [[Ústřičník jižní|jižní]], [[Ústřičník žlutooký|žlutooký]]) zalétá hnízdit i do vnitrozemí. Extrémním případem vnitrozemského hnízdění je přitom ústřičník velký, který zalétá hnízdit až k [[Černé moře|Černému]] a [[Kaspické moře|Kaspickému moři]] a do středozápadního Ruska. Většina druhů je stálá, pouze druhy hnízdící ve vnitrozemí pravidelně [[Migrace ptáků|táhnou]] mezi zimovišti na pobřeží a hnízdišti ve vnitrozemí. [103] => [104] => == Biologie == [105] => [[Soubor:Haematopus moquini feeding, perhaps on a polychaete.jpg|náhled|[[Ústřičník jihoafrický]] při krmení]] [106] => Zatímco ústřičníci žijící ve vnitrozemí se živí hlavně žížalami a dalšími [[Bezobratlí|bezobratlými]], ústřičníci žijící podél pobřeží se zaměřují na mořské mlže. Vedle toho tvoří důležitou součást jídelníčku i [[krabi]], [[chroustnatky]], [[ježovky]], mořští slimáci a případně i menší [[Ryby|rybky]]. [107] => [108] => === Hnízdění === [109] => Ústřičníci jsou převážně [[Monogamie|monogamní]]. Vykazují vysokou věrnost hnízdišti i svým partnerům, se kterými typicky zahnizďují rok co rok. Ústřičníci jsou známi hlasitou a agresivní obranou svých hnízdišť. Některé druhy vykazují silnou [[Teritorium (ekologie)|teritorialitu]] po celý rok. Námluvy ústřičníků se vyznačují typickým skřekavým pípáním, během kterého samice a samci chodí, běhají nebo létají bok po boku s častými změnami směru letu. Při společných letech je pár ústřičníků někdy doprovázen jiným párem. K hnízdění dochází v létě. Samice klade 1–5 vajec, nejčastěji však 2–3 vejce do mělké jamky přímo na zemi. Jamka bývá někdy vystlána malými kamínky nebo schránkami mlžů. [110] => [[Soubor:Austernfischer,_Jungvögel_und_Ei.jpg|vlevo|náhled|Vejce a čerstvě vyklubané mládě [[Ústřičník velký|ústřičníka velkého]]; za povšimnutí stojí opeření ptáčete, jehož zbarvení je v podstatě totožné jako zbarvení vejce]] [111] => Vejce bývají šedá s tmavšími flíčky, takže dobře splývají s okolím. [[Inkubace vejce|Inkubují]] oba partneři po dobu 24–39 dní. Ptáčata bývají taktéž nenápadně zbarvena, což jim pomáhá zůstat skrytá před predátory. K dalším zásadním antipredačním charakteristikám mláďat patří to, že do jednoho dne po narození mohou chodit. I tak bývá u ústřičníků zaznamenána vysoká hnízdní predace a podle odhadů jeden pár ústřičníků v průměru vychová méně než jedno mládě ročně. I přes časné opuštění hnízda si mláďata ústřičníků nedokáží sama zajistit potravu a rodiče je nadále krmí. K prvním letům dochází ve věku kolem 50–60 dní, úplná potravní samostatnost nastává až kolem věku 6 měsíců. Ústřičník velký může svá vejce klást do hnízd jiných druhů ptáků, což je patrně forma [[Hnízdní parazitismus|hnízdního parazitismu]].{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Mixed clutches at seabird colonies in west Scotland 1996–2009 [113] => | periodikum = Seabird [114] => | url = http://www.seabirdgroup.org.uk/journals/seabird-23/seabird-23-41.pdf [115] => | ročník = 23 [116] => | strany = 41–52 [117] => | jazyk = en [118] => | datum_přístupu = 2023-04-14 [119] => | příjmení1 = Craik [120] => | jméno1 = J. C. A. [121] => }}{{Citace elektronického periodika [122] => | titul = Birds dumping eggs on the neighbors [123] => | periodikum = ScienceDaily [124] => | url = https://www.sciencedaily.com/releases/2011/05/110524203605.htm [125] => | jazyk = en [126] => | datum přístupu = 2023-04-14 [127] => }} [128] => [129] => == Ohrožení a ochrana == [130] => K roku 2023 je nejohroženějším druhem čeledi [[ústřičník chathamský]] ([[Ohrožený taxon|EN]]), který je ohrožen hlavně introdukovanými predátory. Ústřičník velký je zase ohrožen ([[Téměř ohrožený taxon|NT]]) nadměrným rybolovem, v jehož důsledku ubývá mlžů. [[Ústřičník kanárský]] je někdy od 40. let vyhynulý patrně v důsledku predace introdukovanými [[krysa]]mi a [[Kočka domácí|kočkami]] a nadměrným sběrem mlžů lidmi.{{Citace elektronické monografie [131] => | titul = Search: Haematopus [132] => | url = https://www.iucnredlist.org/search [133] => | vydavatel = IUCN [134] => | datum vydání = 2023 [135] => | datum přístupu = 2023-04-10 [136] => | jazyk = en [137] => }} [138] => [139] => == Systematika == [140] => Ústřičníkovití zahrnují pouze jediný rod ''Haematopus''. Tento rod vytyčil švédský přírodovědec [[Carl Linné|Carl Linnaeus]] v roce 1758 v 10. edici svého monumentálního díla ''[[Systema Naturae]]''. Do rodu tehdy zařadil pouze jediného zástupce [[Ústřičník velký|ústřičníka velkého]] (''Haematopus ostralegus'').{{Citace monografie [141] => | příjmení = Linnaeus [142] => | jméno = Carl [143] => | titul = Systema Naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis [144] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/page/727059 [145] => | vydání = 10th [146] => | vydavatel = Laurentii Salvii [147] => | místo = Holmiae (Stockholm) [148] => | strany = 152 [149] => | jazyk = Latin [150] => | rok = 1758 [151] => | ročník = 1 [152] => }} Název ''Haematopus'' pochází ze [[Starořečtina|starořeckého]] slova ''haima'' (αἳμα) = krev, a ''pous'' (πούς) = noha, což odkazuje k červeným nohám ústřičníka velkého.{{Citace monografie [153] => | příjmení = Jobling [154] => | jméno = James A [155] => | titul = The Helm Dictionary of Scientific Bird Names [156] => | vydavatel = Christopher Helm [157] => | místo = London [158] => | strany = 184 [159] => | isbn = 978-1-4081-2501-4 [160] => | rok = 2010 [161] => }} Taxonomické počátky vzniku čeledi Haematopodidae sahají do roku 1838, kdy francouzský přírodovědec [[Charles Lucian Bonaparte]] vytyčil podčeleď Haematopodinae.{{Citace periodika [162] => | příjmení = Bonaparte [163] => | jméno = Charles Lucian [164] => | titul = Synopsis vertebratorum systematis [165] => | periodikum = Nuovi Annali delle Scienze Naturali, Bologna [166] => | ročník = 2 [167] => | strany = 105–133 [118] [168] => | jazyk = Latin [169] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/page/9327303 [170] => | author-link = Charles Lucian Bonaparte [171] => | rok = 1838 [172] => }}{{Citace monografie [173] => | příjmení = Bock [174] => | jméno = Walter J. [175] => | titul = History and Nomenclature of Avian Family-Group Names [176] => | url = http://digitallibrary.amnh.org/handle/2246/830 [177] => | vydavatel = American Museum of Natural History [178] => | místo = New York [179] => | strany = 139, 229 [180] => | rok = 1994 [181] => | series = Bulletin of the American Museum of Natural History [182] => | ročník = Number 222 [183] => }} [184] => [185] => V rámci širší systematiky se ústřičníkovití řadí do řádu [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]] a podřádu [[Charadrii]]. Podle Baker et al. (2007) jsou [[Sesterská skupina|sesterskou skupinou]] ústřičníkovitých [[srpatkovití]] (Ibidorhynchidae). Spolu se srpatkami tvoří klad, který je sesterskou skupinou k [[Tenkozobcovití|tenkozobcovitým]] (Recurvirostridae).{{Citace periodika [186] => | příjmení = Baker [187] => | jméno = Allan J [188] => | příjmení2 = Pereira [189] => | jméno2 = Sérgio L [190] => | příjmení3 = Paton [191] => | jméno3 = Tara A [192] => | titul = Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds [193] => | periodikum = Biology Letters [194] => | datum vydání = 2007-04-22 [195] => | ročník = 3 [196] => | číslo = 2 [197] => | strany = 205–210 [198] => | issn = 1744-9561 [199] => | pmid = 17284401 [200] => | doi = 10.1098/rsbl.2006.0606 [201] => | jazyk = en [202] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2006.0606 [203] => | datum přístupu = 2024-04-21 [204] => }} Podle Černý & Natale (2022) však sesterským taxonem ústřičníkovitých jsou tenkozobcovití.{{Citace periodika [205] => | příjmení = Černý [206] => | jméno = David [207] => | příjmení2 = Natale [208] => | jméno2 = Rossy [209] => | titul = Comprehensive taxon sampling and vetted fossils help clarify the time tree of shorebirds (Aves, Charadriiformes) [210] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [211] => | datum vydání = 2022-12-01 [212] => | ročník = 177 [213] => | strany = 107620 [214] => | issn = 1055-7903 [215] => | doi = 10.1016/j.ympev.2022.107620 [216] => | jazyk = en [217] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790322002330 [218] => | datum přístupu = 2024-04-21 [219] => }} [220] => [221] => === Seznam druhů === [222] => Ústřičníkovití k roku 2023 zahrnují následujících 12 druhů:{{Citace elektronického periodika [223] => | titul = Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes [224] => | periodikum = www.worldbirdnames.org [225] => | vydavatel = IOC World Bird List v13.1 [226] => | url = https://www.worldbirdnames.org/bow/buttonquail/ [227] => | datum vydání = 2023 [228] => | datum přístupu = 2023-04-14 [229] => }} [230] => {| class="wikitable" style="width:70%;" [231] => ! width="20%" |Běžné jméno [232] => ! width="20%" |Vědecké jméno [233] => ! width="40%" |Fotografie [234] => ! width="20%" |Rozšíření [235] => |- [236] => |[[ústřičník žlutooký]] [237] => |''H. leucopodus''
[[Prosper Garnot|Garnot]], 1826 [238] => |[[Soubor:Magellanic_Oystercatcher.jpg|střed|150x150pixelů]] [239] => |jižní oblasti Jižní Ameriky [240] => |- [241] => |[[ústřičník tmavý]] [242] => |''H. ater''
[[Louis Jean Pierre Vieillot|Vieillot]] & Oudart, 1825 [243] => |[[Soubor:Haematopus_ater.jpg|střed|150x150pixelů]] [244] => |Jižní Amerika [245] => |- [246] => |[[ústřičník západní]] [247] => |''H. bachmani''
[[John James Audubon|Audubon]], 1838 [248] => |[[Soubor:Black_Oystercatcher.jpg|střed|150x150pixelů]] [249] => |západní pobřeží Severní Ameriky [250] => |- [251] => |[[ústřičník americký]] [252] => |''H. palliatus''
[[Coenraad Jacob Temminck|Temminck]], 1820 [253] => |[[Soubor:American_Oystercatcher.jpg|střed|150x150pixelů]] [254] => |Severní a Jižní Amerika [255] => |- [256] => |[[ústřičník kanárský]] [257] => |''H. meadewaldoi'' †
[[David Armitage Bannerman|Bannerman]], 1913 [258] => |[[Soubor:Canarian_Oystercatcher.jpg|střed|150x150pixelů]] [259] => |Kanárské ostrovy [260] => |- [261] => |[[ústřičník jihoafrický]] [262] => |''H. moquini''
([[Charles Lucien Bonaparte|Bonaparte]], 1856) [263] => |[[Soubor:African_Black_Oystercatcher,_(Haematopus_moquini)_standing_on_the_sand.jpg|střed|150x150pixelů]] [264] => |jižní Afrika [265] => |- [266] => |[[ústřičník velký]] [267] => |''H. ostralegus''
[[Carl Linné|Linnaeus]], 1758 [268] => |[[Soubor:Haematopus_ostralegus_He.jpg|střed|150x150pixelů]] [269] => |Evropa, Asie a severní Afrika [270] => |- [271] => |[[ústřičník dlouhozobý]] [272] => |''H. longirostris''
[[Louis Jean Pierre Vieillot|Vieillot]], 1817 [273] => |[[Soubor:Pied_Oystercatcher.jpg|střed|150x150pixelů]] [274] => |Austrálie [275] => |- [276] => |[[ústřičník jižní]] [277] => |''H. finschi''
[[Gustav Heinrich Martens|Martens]], 1897 [278] => |[[Soubor:South_Island_pied_oystercatcher_2c.JPG|střed|150x150pixelů]] [279] => |Nový Zéland [280] => |- [281] => |[[ústřičník chathamský]] [282] => |''H. chathamensis''
[[Ernst Hartert|Hartert]], 1927 [283] => |[[Soubor:Chatham_Island_Oystercatcher_(Haematopus_chathamensis).jpg|střed|150x150pixelů]] [284] => |Chathamské ostrovy [285] => |- [286] => |[[ústřičník proměnlivý]] [287] => |''H. unicolor''
[[Johann Reinhold Forster|Forster]], 1844 [288] => |[[Soubor:Variable_Oystercatcher.jpg|střed|150x150pixelů]] [289] => |Nový Zéland [290] => |- [291] => |[[ústřičník australský]] [292] => |''H. fuliginosus''
[[John Gould|Gould]], 1845 [293] => |[[Soubor:Sooty_Oystercatcher.jpg|střed|150x150pixelů]] [294] => |Austrálie [295] => |} [296] => [297] => == Odkazy == [298] => [299] => === Reference === [300] => [301] => [302] => === Literatura === [303] => * {{Citace monografie [304] => | příjmení = Elphick [305] => | jméno = Jonathan [306] => | titul = The handbook of bird families [307] => | url = [308] => | vydavatel = Natural History Museum [309] => | místo = London [310] => | rok vydání = 2019 [311] => | počet stran = [312] => | strany = [313] => | isbn = [314] => | isbn2 = 978-0-565-09378-5 [315] => | oclc = 1028614864 [316] => | jazyk = en [317] => | ref = Elphick [318] => }} [319] => * {{Citace monografie [320] => | spoluautoři = et al. [321] => | titul = Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 10, Birds II [322] => | vydavatel = Gale [323] => | místo = Detroit [324] => | isbn = 978-0-7876-5786-4 [325] => | jazyk = en [326] => | ref = Grzimek [327] => | příjmení1 = Grzimek [328] => | jméno1 = Bernhard [329] => | rok = 2003 [330] => }} [331] => [332] => === Externí odkazy === [333] => * {{Commonscat}} [334] => * {{Wikidruhy|taxon=Haematopodidae}} [335] => {{Autoritní data}} [336] => [337] => {{Portály|Ptáci|Živočichové}} [338] => {{Taxonbar}} [339] => [340] => [[Kategorie:Ústřičníkovití| ]] [341] => [[Kategorie:Čeledi ptáků]] [] => )
good wiki

Ústřičníkovití

Ústřičníkovití (Haematopodidae) je čeleď dlouhokřídlých ptáků s jediným rodem Haematopus. Tito bíločerně zbarvení ptáci s nápadným načervenalým zobákem a nohama jsou rozšíření ve většině pobřežních oblastí světa s výjimkou polárních oblastí, tropické Afriky a jihovýchodní Asie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Carl Linné','Dlouhokřídlí','ústřičník velký','Louis Jean Pierre Vieillot','ústřičník chathamský','Charles Lucien Bonaparte','Černé moře','Charadrii','Soubor:Haematopus_ostralegus_He.jpg','Soubor:Song_of_Chatham_oystercatcher_(Haematopus_chathamensis).mp3','Ryby','Teritorium (ekologie)'

Dlouhokřídlí

Ryby