Array ( [0] => 15485515 [id] => 15485515 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čáslav [uri] => Čáslav [3] => Čáslav-náměstí2015c.jpg [img] => Čáslav-náměstí2015c.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Čáslav Čáslav je historické město ve středočeském kraji, které se pyšní bohatou minulostí a živou současností. Nachází se v malebné krajině, obklopené rovnými poli a lesy, což vytváří příjemné prostředí pro život a rekreaci. Město má výbornou polohu, je dobře dostupné z hlavního města Prahy, což z něj činí ideální místo pro ty, kteří hledají harmonii mezi klidným bydlením a výhodami městského života. Historické jádro Čáslavi uchovává mnoho památek, které připomínají její význam v minulosti. Dominantou města je impozantní kostel svatého Petra a Pavla, jehož věž je oblíbeným panoramatickým bodem. Město se také může pochlubit krásnými náměstími a malebnými uličkami, které zvou k objevování. Čáslav je známá svými kulturními a společenskými aktivitami, které obohacují život obyvatel i návštěvníků. Místní akce, jarmarky, výstavy a festivaly podtrhují komunitního ducha a nabízejí příležitosti k setkání a sdílení zážitků. Město se dále aktivně podílí na zachování tradic a řemesel, čímž podporuje lokální kulturu a povědomí o své historii. V oblasti vzdělávání a sportu se Čáslav rovněž angažuje. Město má širokou nabídku škol a kroužků pro děti, které podporují jejich rozvoj. Sportovní kluby a zařízení lákají k aktivnímu trávení volného času a zdravému životnímu stylu. Obyvatelé Čáslavi jsou hrdí na svou komunitu, a to vytváří pozitivní atmosféru a pocit sounáležitosti. Historie města se prolíná se současností, která je plná naděje a možností. Čáslav je místem, kde se tradice setkává s inovací a kde má budoucnost jasnou perspektivu. [oai_cs_optimisticky] => Čáslav Čáslav je historické město ve středočeském kraji, které se pyšní bohatou minulostí a živou současností. Nachází se v malebné krajině, obklopené rovnými poli a lesy, což vytváří příjemné prostředí pro život a rekreaci. Město má výbornou polohu, je dobře dostupné z hlavního města Prahy, což z něj činí ideální místo pro ty, kteří hledají harmonii mezi klidným bydlením a výhodami městského života. Historické jádro Čáslavi uchovává mnoho památek, které připomínají její význam v minulosti. Dominantou města je impozantní kostel svatého Petra a Pavla, jehož věž je oblíbeným panoramatickým bodem. Město se také může pochlubit krásnými náměstími a malebnými uličkami, které zvou k objevování. Čáslav je známá svými kulturními a společenskými aktivitami, které obohacují život obyvatel i návštěvníků. Místní akce, jarmarky, výstavy a festivaly podtrhují komunitního ducha a nabízejí příležitosti k setkání a sdílení zážitků. Město se dále aktivně podílí na zachování tradic a řemesel, čímž podporuje lokální kulturu a povědomí o své historii. V oblasti vzdělávání a sportu se Čáslav rovněž angažuje. Město má širokou nabídku škol a kroužků pro děti, které podporují jejich rozvoj. Sportovní kluby a zařízení lákají k aktivnímu trávení volného času a zdravému životnímu stylu. Obyvatelé Čáslavi jsou hrdí na svou komunitu, a to vytváří pozitivní atmosféru a pocit sounáležitosti. Historie města se prolíná se současností, která je plná naděje a možností. Čáslav je místem, kde se tradice setkává s inovací a kde má budoucnost jasnou perspektivu. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Kutnohorsku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Čáslav [3] => | obrázek = Čáslav-náměstí2015c.jpg [4] => | popisek = Náměstí v Čáslavi [5] => | status = město [6] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [7] => | NUTS3 = CZ020 [8] => | okres = Kutná Hora [9] => | obec s rozšířenou působností = Čáslav [10] => | pověřená obec = Čáslav [11] => | země = [[Čechy]] [12] => | PSČ = 286 01 [13] => | počet ZSJ = 16 [14] => | počet částí obce = 3 [15] => | počet katastrálních území = 2 [16] => | adresa = Žižkovo nám. 1
286 01 Čáslav [17] => | web = http://www.meucaslav.cz [18] => | e-mail = radnice@meucaslav.cz [19] => | starosta = Ing.{{Nowrap|[[Jaromír Strnad]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]])}} [20] => | starosta aktuální k = 2024 [21] => }} [22] => '''Čáslav''' (něm. ''Tschaslau'' nebo ''Časlau'') je město ležící v [[Okres Kutná Hora|okrese Kutná Hora]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => Město bylo založené v roce [[1264]] za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Nejstarší dochovanou památkou je románský kostelík sv. Michala z roku 1130, který je dnes součástí [[Kostel svatého Petra a Pavla (Čáslav)|chrámu sv. Petra a Pavla]]. Městem protéká říčka [[Brslenka]], na horním toku nazývaná také Čáslavka, která je levostranným přítokem řeky [[Doubrava (řeka)|Doubravy]]. [25] => [26] => == Historie == [27] => Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku [[neolit]]u (6. až 5. tis. př. n. l.). Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal [[Čáslav (hradiště)|Hrádek]], který je v 10. století tradičně spojován se [[Slavníkovci]]. V 11. století se Hrádek stal [[Přemyslovci|přemyslovským]] [[Hradská soustava|správním hradištěm]] a centrem přemyslovské provincie. [28] => [29] => [[Soubor:Čáslav - 1602 willenberg.jpg|náhled|300px|[[Veduta]] Čáslavi, [[Jan Willenberg]], 1602]] [30] => [31] => [[Královské město]] Čáslav vzniklo okolo poloviny 13. století za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys – velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec. Církevní život byl spojen s farním [[Kostel svatého Petra a Pavla (Čáslav)|kostelem svatého Petra a Pavla]]. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel sv. Michala z 11. století (dnešní [[sakristie]]), který zde původně stál. V jihozápadní části města stál [[Řád menších bratří konventuálů|minoritský]] klášter, zaniklý v husitských válkách. Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického opevnění je válcová tzv. [[Otakarova věž]], která stávala při Brodské bráně. [32] => [33] => Po vypuknutí [[husitství|husitského]] hnutí setrvala Čáslav na straně [[Zikmund Lucemburský|Zikmundově]]. Po jarní ofenzívě husitů v roce 1421 přešlo město na jejich stranu. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako [[Čáslavský sněm|Čáslavský]]. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i [[Jan Žižka]]. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku pod věží mariánské kaple. [34] => [35] => V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. V roce 1452 vyhořela polovina města, v roce 1522 padlo ohni za oběť skoro celé město. Po tomto požáru však došlo opět ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Čáslavi jich tehdy bylo 280. Rozvoji stavební činnosti přerušily až události [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. V září 1618 se jižně od města odehrála tzv. [[bitva u Čáslavi]], jedno z prvních bojových střetnutí po začátku [[České stavovské povstání|stavovského povstání]].{{Citace periodika [36] => | příjmení = Havlíček [37] => | jméno = Vladimír [38] => | titul = Jana Vaněčková přednášela v Čáslavi o třicetileté válce [39] => | periodikum = Kutnohorský deník [40] => | datum vydání = 2018-10-19 [41] => | jazyk = cs [42] => | url = https://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/jana-vaneckova-prednasela-v-caslavi-o-tricetilete-valce-20181019.html [43] => | datum přístupu = 2021-09-22 [44] => }} Především dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem pustým, ale navíc do 18. století silně zadluženým. [45] => [46] => V období [[Humanismus|humanismu]] a renesance došlo ke změnám ve školství, to postihuje i čáslavskou [[Latinská škola|partikulární školu]]. Budova se nacházela naproti kostelu u Žižkovy brány, v úvahu připadají domy č. p. 194, 195 a 186. Jejich interiér byl vybaven jako každý měšťanský dům. Jako učitelé zde působili: [47] => # rektor – nejvyšší učitel, ředitel školy. Učil v nejvyšší třídě (prima), byl to bakalář (absolvent [[Karolinum|Karolina]]), [48] => # prorektor – zástupce rektora, učil ve 2. nejvyšší třídě, [49] => # kantor – „řadový“ učitel, kantoři byli zpravidla hráči na nástroj. [50] => [51] => Žáci při přijetí do školy skládali žákovský slib: „Slibuji, že budu učitele poslušen ve všem dobrém a slušném, že věrně zachovám zákony školské a řád vyučovací, že budu pilně pěstovati svobodná umění a povinnosti svého povolání bedlivě vykonávati, jakož mě Bůh toho dopomáhej“. Ve středověku spravovala školy především církev, od humanismu bylo školství spravováno pražskou univerzitou.[[Soubor:Die Koenigliche Kreisstadt Czaslau gemahlt von Joann Venuto 1810.jpg|náhled|Královské krajské město Čáslav namalováno Joannem Venutem, 1810|vlevo]]V 18. století byla Čáslav významným správním centrem, sídlem krajského úřadu [[Čáslavský kraj|Čáslavského kraje]] (1715), pošty, vojenské posádky. Novodobým stavebním ruchem na začátku 19. století byl do značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města. V polovině 19. století získala Čáslav postupně také úřady s okresní působností a začaly zde vznikat i některé vyšší vzdělávací ústavy (gymnázium, odborné školy). V druhé polovině 19. a na začátku 20. století byly zakládány hospodářské a peněžní ústavy (např. městská spořitelna, živnostenská záložna, hospodářské družstvo), dále elektrárna, plynárna aj. Došlo i k nové výstavbě ve městě, a to především budov pro správní a školské účely. [52] => [53] => V roce 1884 bylo založeno městské muzeum podle projektu architekta Františka Tetřeva, které patří mezi nejstarší kamenná venkovská muzea. Budova muzea je novoklasicistní, interiéry napodobují např. [[Národní muzeum|Národní muzeum v Praze]] (chodby, exteriéry) nebo Britské národní muzeum v Londýně (vitríny). Na kopuli muzea je k vidění replika Svatováclavské koruny – symbol české státnosti. Stavbu muzea financovala záložna města Čáslavě. O založení muzea se silně zasloužil [[Kliment Čermák]] a Josef Kaunický (přispěl svými sbírkami). [54] => [55] => Obecní lidová knihovna Palackého v Čáslavi byla slavnostně otevřena 12. června 1898 ve dvou místnostech radnice. V roce 1928 byla vybudována čítárna a knihovna byla přestěhována do prostornějších místností do budovy vedle radnice. V roce 1936 nastoupil profesionální knihovník. V letech 1940–1945 bylo knihovně zabaveno množství knih. V roce 1950 byla znovu přestěhována do budovy radnice a v letech 1951–1960 vykonávala funkci knihovny okresní, od roku 1960 reorganizací je knihovnou městskou. Od roku 1994 součástí knihovny je informační středisko (dnes informační centrum), v letech 1998–2002 byl automatizován výpůjční provoz knihovny. V roce 2004 byla knihovna přestěhována do prostor, v nichž v současnosti sídlí a v témže roce schválilo městské zastupitelstvo sloučení městského muzea a městské knihovny do jednoho právního subjektu s názvem Městské muzeum a Čáslav (účinnost od 1. ledna 2005). [56] => [57] => Od roku 1960 přestala být Čáslav okresním městem, zůstala však přirozeným spádovým centrem. Na konci 90. let 20. století byl vystavěn obchvat města na silnice I/38. Začíná u části města Čáslav, které se říká Kalabousek a končí za městem u prodejny automobilů Škoda, kde pokračuje silnice I/38 směrem na Havlíčkův Brod. Obchvat odvedl z města dopravu od Prahy. V roce 2003 se stala Čáslav [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], což znamená, že se určité pravomoci bývalého okresního úřadu v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] opět přenesly do tohoto města. V posledních letech se ve městě ve velkém rekonstruuje. Rekonstrukcí prošly ulice (Gen. Moravce, Jeníkovská, Chrudimská, a další), stavby (prostory kolem nádraží, nemocnice) nebo byly nově postaveny (nová hasičská stanice). Územněsprávní začlenění [58] => [[Soubor:Čáslav od Filipova 1.jpg|náhled|Panorama Čáslavi od Filipova]] [59] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo: [60] => * do 1849 země česká, [[Čáslavský kraj|kraj Čáslav]], [[soudní okres Čáslav]] [61] => * 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918] [62] => * 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav [63] => * 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav [64] => * 1939 země česká, [[Oberlandrat]] Kolín, politický i soudní okres Čáslav[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [65] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres ČáslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [66] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }} [67] => * 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [68] => * 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora [69] => * 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav [70] => [71] => === Rok 1932 === [72] => Ve městě Čáslav ''(přísl. [[Filipov (Čáslav)|Filipov]], 10637 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 118-120. (česky a německy) [73] => * Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, okresní finanční ředitelství, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, lesní inspektorát, expozitura zemědělské rady, velitelství 5. oddělení zemského četnického velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, 2  katol. kostely, evang. kostel, českosl. kostel, synagoga, posádkové velitelství pěšího pluku 21 [74] => * Ústavy: divadlo, loutkové divadlo, městské muzeum, okresní nemocnice, městský [[chudobinec]], městský [[sirotčinec]], okresní sirotčinec, městská opatrovna, jatky, elektrárna, plynárna, sbor dobrovolných hasičů, státní vyšší reálné gymnázium, učitelský ústav, vyšší hospodářská zelenářsko-semenářská škola, hospodyňská škola [75] => * Živnosti a průmysl (výběr): obchodní grémium, společenstvo holičů a kadeřníků, hostinských a výčepníků, kovářů a podkovářů, oděvních živností, pekařů, řezníků a uzenářů, stavebních živností a kolářů, továrna na droždí, továrna na kůže, lihovar, továrna na margarín, pivovar, 2 pily, 2 cihelny, 2 mlýny [76] => * Služby (výběr): 12 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 7 advokátů, notář, Česká průmyslová banka, biograf Pokrok, biograf Sokol, 4 časopisy, 4 fotoateliéry, 2 geometři, 4 hotely (Hvězda, U bílého koně, U české koruny, U Prince), 2 kavárny, lázně, 2 lékárny, 4 restaurace, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna města Čáslavě, Záložna Čáslavská, Živnostensko-obchodnická záložna, Lidová záložna, 3 vinárny, 2 zubní ateliéry [77] => [78] => == Části města == [79] => * [[Staré Město (Čáslav)|Čáslav-Staré Město]] [80] => * [[Nové Město (Čáslav)|Čáslav-Nové Město]] [81] => * [[Filipov (Čáslav)|Filipov]] [82] => [83] => == Doprava == [84] => [85] => === Dopravní síť === [86] => Městem prochází [[silnice I/38]] Jihlava – Havlíčkův Brod – Čáslav – Kolín – Nymburk. Z města vychází [[silnice I/17]] Čáslav – Chrudim – Zámrsk. Městem procházejí [[silnice II/337]] Uhlířské Janovice – Čáslav – Seč – Skuteč, [[silnice II/338]] Chvaletice – Čáslav – Zbýšov – Ledeč nad Sázavou a [[silnice II/339]] Čáslav – Červené Janovice – Ledeč nad Sázavou. [87] => [88] => Město Čáslav leží na železniční [[Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod|trati 230]] Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod, z níž odbočuje železniční [[Železniční trať Čáslav–Třemošnice|trať 236]] Čáslav – Třemošnice. Železniční [[Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod|trať 230]] Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla zahájena roku 1869. Železniční [[Železniční trať Čáslav–Třemošnice|trať 236]] Čáslav – Třemošnice je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1881. Z Čáslavi vedla i trať Čáslav – Močovice. Byla to jednokolejná nákladní trať, zahájení dopravy bylo roku 1881, zrušení tratě 1965, část tratě slouží jako vlečka do závodu KOSMOS. [89] => [90] => Do nádraží Čáslav je napojena vlečka vojenského [[letiště Čáslav]], neboť poblíž je vojenské neveřejné mezinárodní letiště a [[21. základna taktického letectva|základna taktického letectva]]. [91] => [92] => === Veřejná doprava 2011 === [93] => Příměstské autobusové linky vedly z města např. do Havlíčkova Brodu, Hradce Králové, Chotěboře, Kolína, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou, Pardubic, Přelouče, Třemošnice, Zbýšova, Zruče nad Sázavou a Žlebů {{Malé|(dopravce Arriva Východní Čechy, a. s.)}}. Městem projížděly tyto dálkové autobusové linky: [94] => * Praha-Chotěboř-Hlinsko-Svratka-Polička ''(v pracovních dnech 1 spoj, v neděli 1 spoj)'' a Lanškroun-Česká Třebová-Litomyšl-Vysoké Mýto-Chrudim-Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha ''(v pracovních dnech 1 spoj, v neděli 1 spoj)'' {{Malé|(dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s.)}}. [95] => * Ždírec n.Doubravou-Chotěboř-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha ''(v pracovních dnech 1 spoj, v neděli 1 spoj)'' a Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha ''(v pracovních dnech 5 spojů)'' {{Malé|(dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.)}}. [96] => * Praha-Čáslav-Polička ''(v pátek, sobotu a neděli 1 spoj)'' {{Malé|(dopravce Zlatovánek, s. r. o.)}}. [97] => * Mrákotín-Telč-Jihlava-Praha ''(v pracovních dnech 1 spoj)'' {{Malé|(dopravce ICOM transport, a. s.)}}. [98] => Odbočnou železniční stanicí ''Čáslav'' jezdilo po trati [[Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod|230]] v pracovních dnech 12 párů rychlíků a 16 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů rychlíků a 10 párů osobních vlaků. Po trati [[Železniční trať Čáslav–Třemošnice|236]] jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků. [99] => [100] => [[Městská hromadná doprava|Městskou hromadou dopravu]] ve městě o dvou linkách zajišťuje v současné době dopravce [[Arriva Východní Čechy|ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY, a.s.]] [101] => [102] => == Školství == [103] => Předškolní zařízení: [104] => * Mateřská škola Čáslav, Čeplov, Jahodová [105] => * Mateřská škola Čáslav, Bojovníků za svobodu [106] => * Mateřská škola Čáslav, R. Těsnohlídka [107] => * Mateřská škola Čáslav, Masarykova [108] => * Mateřská škola Čáslav, Husova [109] => [110] => Základní školy: [111] => * Základní škola Čáslav, Nám. Jana Žižky z Trocnova [112] => * Základní škola Čáslav, Masarykova 357 [113] => * Základní škola Čáslav, Sadová 1756 [114] => [115] => Střední školy: [116] => * Střední odborné učiliště Čáslav, Žižkovo náměstí 75 [117] => * Střední zemědělská škola Čáslav, Sadová 1234 [118] => * Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 [119] => * [[Střední odborná škola a Střední odborné učiliště dopravní Čáslav]] [120] => * [[Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Čáslav]] [121] => [122] => Vyšší odborné školy [123] => * [[Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Čáslav]] [124] => [125] => Speciální školy [126] => * Základní škola speciální a praktická škola [[Diakonie Českobratrské církve evangelické]] [127] => [128] => == Pamětihodnosti == [129] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Čáslavi}} [130] => [131] => * [[Městské opevnění (Čáslav)|Městské opevnění]] [132] => * [[Kostel svatého Petra a Pavla (Čáslav)|Kostel svatého Petra a Pavla]] [133] => * [[Pomník Jana Žižky v Čáslavi|Pomník Jana Žižky]] [134] => * [[Radnice v Čáslavi|Radnice]] [135] => * [[Evangelický kostel v Čáslavi|Evangelický kostel]] [136] => * [[Evangelická fara v Čáslavi|Evangelická fara]] [137] => * [[Čáslav (hradiště)|Čáslavské hradiště]] [138] => * [[Synagoga v Čáslavi|Synagoga]] [139] => [140] => [141] => Soubor:Čáslav - městské hradby.jpg|Pozůstatky městských hradeb [142] => Soubor:Čáslav - náměstí.jpg|Pohled z náměstí směrem k Otakarově věži [143] => Soubor:Čáslav - Otakarova bašta.jpg|Otakarova věž [144] => Soubor:Čáslav - pomník Matěje Ulického.jpg|Pomník Matouše Ulického u kostela sv. Petra a Pavla [145] => Soubor:Čáslav - schody pod kostelem.jpg|Žižkova brána [146] => Soubor:Synagoga 01(col).jpg|Rekonstruovaná čáslavská synagoga z roku 1900 [147] => [148] => [149] => === Muzeum zemědělské techniky === [150] => V těsné blízkosti města je umístěno [[Muzeum zemědělské techniky Čáslav|Muzeum zemědělské techniky]], které je součástí [[Národní zemědělské muzeum|Národního zemědělského muzea]]. V Čáslavi lze spatřit jednu z největších sbírek historické zemědělské mechanizace v Evropě, zejména [[traktor]]ů, [[Sklízecí mlátička|kombajnů]], [[mlátička|mlátiček obilí]], [[stabilní motor|stabilních motorů]], [[oradlo|oradel]], [[Lokomobila|lokomobil]] a originál ruchadla bratrů Veverkových. [151] => [152] => == Náboženské organizace == [153] => * [[Apoštolská církev]] [154] => * [[Církev československá husitská]] [155] => * [[Českobratrská církev evangelická]] [156] => ** [[Diakonie Českobratrské církve evangelické]] [157] => * [[Náboženská společnost Svědkové Jehovovi]] [158] => * [[Římskokatolická církev]] [159] => [160] => == Osobnosti == [161] => {{viz též|Čáslavské osobnosti}} [162] => *[[Jan Ladislav Dusík]] (1760–1812), skladatel [163] => *[[Alois Vraný]] (1851–1907), akademický malíř, krajinář [164] => *[[Kliment Čermák]] (1852–1917), historik, archeolog [165] => *[[Rudolf Těsnohlídek]] (1882–1928), spisovatel, básník [166] => *[[Jiří Mahen]] (1882–1939), literát, ředitel knihovny v Brně [167] => *[[Alois Eliáš]] (1890–1942), velitel 21. pěšího pluku v Čáslavi [168] => *[[František Moravec (generál)|František Moravec]] (1895–1966), brigádní generál, odbojář [169] => *[[Josef Svoboda (scénograf)|Josef Svoboda]] (1920–2002), scénograf, jevištní výtvarník a pedagog [170] => *[[Miloš Forman]] (1932–2018), režisér, scenárista [171] => *[[Vladimír Remek]] (*1948), kosmonaut, studoval v Čáslavi [172] => *[[Jarmila Kratochvílová]] (*1951), atletka, držitelka světového rekordu [173] => *[[Ludmila Formanová]] (*1974), atletka [174] => [175] => == Partnerská města == [176] => * {{Flagicon|SUI}} [[Opfikon]], Švýcarsko [177] => [178] => == Reference == [179] => [180] => [181] => == Literatura == [182] => * DÚBRAVČÍK, Jan. ''Padesáté výročí založení leteckého pluku v posádce Čáslav: základna taktického letectva''. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS, 2007. {{ISBN|978-80-7278-413-4}}. [183] => * FROLÍK, Jan. ''Čáslav - místo pro život: svědectví archeologie''. Praha: Set Out, 1999. {{ISBN|80-86277-04-6}}. [184] => * JINDROVÁ, Alena a Marek LAUERMANN. ''Židé v Čáslavi a Uhlířských Janovicích - zapomenutí sousedé''. Kutná Hora: Kultura do města, 2007. [185] => * KREMER, Vilém Václav. ''Děkanský chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi''. Čáslav: Včela Čáslavská, 2014. {{ISBN|978-80-86406-70-1}}. [186] => * NOVÁK, Pavel. ''Historie a současnost podnikání na Kutnohorsku a Čáslavsku''. Žehušice: Městské knihy, 2003. {{ISBN|80-86699-06-4}}. [187] => * NOVÁKOVÁ, Drahomíra. ''Čáslav: proměny města''. Čáslav: Město Čáslav ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou, 2013. {{ISBN|978-80-260-3823-8}}. [188] => * SEDLÁČEK, August. ''Děje města Čáslavě''. V Praze: GARN, 2012. Monografie měst, městeček a obcí, 80. {{ISBN|978-80-86347-09-7}}. [189] => * ŠANDEROVÁ, Jolana. ''Městské muzeum Čáslav: nejstarší venkovské muzeum v Čechách''. Žehušice: Městské knihy, 2004. [190] => [191] => == Související články == [192] => * [[Čáslavský kraj]] [193] => * [[Čáslavský sněm]] [194] => [195] => == Externí odkazy == [196] => * {{Commons}} [197] => * {{Commonscat}} [198] => * {{Wikislovník|heslo=Čáslav}} [199] => * {{Otto|heslo=Lochy}} [200] => * {{Oficiální web}} [201] => * {{RÚIAN}} [202] => * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:534005 Statistické údaje obce Čáslav] [203] => * [http://www.flickr.com/groups/366828@N25 Fotografie Čáslavi na flickr.com] [204] => * [http://www.virtualczech.cz/kraj-stredocesky/710-caslav Virtuální prohlídka] [205] => * [http://virtualni-caslavsko.cz/virtualni-prohlidky/jarmark-caslav-2012-kostelni-namesti-rytirske-souboje Virtuální Čáslavsko regionální info systém] {{Wayback|url=http://virtualni-caslavsko.cz/virtualni-prohlidky/jarmark-caslav-2012-kostelni-namesti-rytirske-souboje |date=20160308084448 }} [206] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Čáslav}} [207] => [208] => {{Části české obce}} [209] => {{Okres Kutná Hora}} [210] => {{Autoritní data}} [211] => {{Portály|Česko|Geografie}} [212] => [213] => [[Kategorie:Čáslav| ]] [214] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [215] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [216] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [217] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [218] => [[Kategorie:Obce v okrese Kutná Hora]] [219] => [[Kategorie:Mikroregion Čáslavsko]] [220] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [221] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [222] => [[Kategorie:Města v okrese Kutná Hora]] [223] => [[Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli]] [] => )
good wiki

Čáslav

Čáslav (něm. Tschaslau nebo Časlau) je město ležící v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

More about us

About

Nachází se v malebné krajině, obklopené rovnými poli a lesy, což vytváří příjemné prostředí pro život a rekreaci. Město má výbornou polohu, je dobře dostupné z hlavního města Prahy, což z něj činí ideální místo pro ty, kteří hledají harmonii mezi klidným bydlením a výhodami městského života. Historické jádro Čáslavi uchovává mnoho památek, které připomínají její význam v minulosti. Dominantou města je impozantní kostel svatého Petra a Pavla, jehož věž je oblíbeným panoramatickým bodem. Město se také může pochlubit krásnými náměstími a malebnými uličkami, které zvou k objevování. Čáslav je známá svými kulturními a společenskými aktivitami, které obohacují život obyvatel i návštěvníků. Místní akce, jarmarky, výstavy a festivaly podtrhují komunitního ducha a nabízejí příležitosti k setkání a sdílení zážitků. Město se dále aktivně podílí na zachování tradic a řemesel, čímž podporuje lokální kulturu a povědomí o své historii. V oblasti vzdělávání a sportu se Čáslav rovněž angažuje. Město má širokou nabídku škol a kroužků pro děti, které podporují jejich rozvoj. Sportovní kluby a zařízení lákají k aktivnímu trávení volného času a zdravému životnímu stylu. Obyvatelé Čáslavi jsou hrdí na svou komunitu, a to vytváří pozitivní atmosféru a pocit sounáležitosti. Historie města se prolíná se současností, která je plná naděje a možností. Čáslav je místem, kde se tradice setkává s inovací a kde má budoucnost jasnou perspektivu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Železniční trať Kolín - Havlíčkův Brod','Kostel svatého Petra a Pavla (Čáslav)','Čáslavský kraj','Železniční trať Čáslav-Třemošnice','Přemysl Otakar II.','Filipov (Čáslav)','Čáslav (hradiště)','Středočeský kraj','Kliment Čermák','Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Čáslav','Diakonie Českobratrské církve evangelické','Čáslavský sněm'