Array ( [0] => 16541414 [id] => 16541414 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čúai [uri] => Čúai [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Čúai''' ({{Vjazyce2|ja|仲哀天皇|Čúai-tennó}}, známý rovněž jako {{Cizojazyčně|ja|足仲彦天皇}}, ''Tarašinakacuhiko no Sumeramikoto'') byl čtrnáctý legendární [[Japonský císař|císař Japonska]]{{cite web|url=http://www.kunaicho.go.jp/ryobo/guide/014/index.html|title=仲哀天皇 (14)|work=[[Imperial Household Agency]] (Kunaichō)|language=ja|access-date=August 2, 2019}} v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). [https://books.google.com/books?id=SLAeAAAAMAAJ&q=The+Imperial+House+of+Japan&dq=The+Imperial+House+of+Japan&client=firefox-a&pgis=1 ''The Imperial House of Japan.''] Kyoto: Ponsonby Memorial Society. {{OCLC|194887}}. Vládl od roku [[192]] do své smrti v roce [[200]].Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). [https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC&dq=Gukansho&source=gbs_navlinks_s ''Gukanshō: The Future and the Past.''] Berkeley: University of California Press. {{ISBN|978-0-520-03460-0}}; {{OCLC|251325323}}[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac.]] (1834). ''Nihon Ōdai Ichiran''; ou, [https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&dq=nipon+o+dai+itsi+ran ''Annales des empereurs du Japon.''] Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. {{OCLC|5850691}} Obě nejstarší japonské kroniky ''[[Kodžiki]]'' a ''[[Nihonšoki]]'' zaznamenávají události, jež se staly za údajného Čúaiova života. Císař Čúai je první japonský vládce, který usedl na trůn, a přitom nebyl synem předchozího císaře, neboť jediný syn jeho předchůdce [[Seimu]]a zemřel velmi mlád. Čúai rovněž nevládl Japonsku z [[provincie Jamato]] jako jeho předchůdci, ale přenesl své hlavní město na [[Kjúšú]]. Podle záznamů byla jeho manželkou ''Okinagatarašihime-no-Mikoto'', jež se po jeho nástupu na [[Chryzantémový trůn]] stala císařovnou [[Džingu Kógó]]. [2] => [3] => Názor, že císař Čúai vládl od roku 192 do roku 200 je všeobecně přijímán, avšak události, jež vedly k císařově smrti, jsou poněkud záhadné, neboť záznamy se zmiňují o mstivém duchovi ([[kami]]), který měl na jeho skonu podíl. Došlo k tomu údajně poté, co se císař neuctivě vysmál duchově radě, aby napadl Koreu. Nicméně tato zmínka je již dlouho považována za legendu, nikoli za věrohodný údaj. Vzhledem ke skutečnosti, že místo, kde byl císař pohřben, není známo, je Čúai tradičně uctíván u pamětní hrobky ([[kofun]]u) v Hačimanově [[Šintoistická svatyně|svatyni]] v [[Nara|Naře]]. [4] => [5] => Moderní historici došli k závěru, že titul císař a jméno Čúai použily k označení tohoto legendárního císaře až pozdější generace. Domnívají se rovněž, že ve skutečnosti vládl mnohem později, než je mu běžně připisováno. Císař Čúai bývá někdy uváděn jako poslední císař [[období Jajoi]]. [6] => [7] => == Legenda == [8] => Japonci tradičně přijali historickou existenci tohoto panovníka a udržují jeho [[mauzoleum]] (''misasagi''). Následující informace jsou převzaty z dávných japonských kronik ''Kodžiki'' a ''Nihonšoki'', jež mají sice charakter spíše literárního díla, jsou však nejdůležitějším pramenem pro poznání nejstarších japonských dějin.Vlasta Winkelhöferová: ''Slovník japonské literatury'', Libri, Praha 2008, str. 172-173 Zahrnují jak legendy a mýty, tak pravděpodobná historická fakta, která však byla během let zveličena anebo překroucena. Podle záznamů se Čúai narodil zřejmě v roce [[149]] a dostal jméno ''Tarašinakahiko'' nebo ''Tarašinakacuhiko'' ({{Cizojazyčně|ja|足仲彦天皇}}). Jeho matkou byla Futadži no Iri Hime,{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=tmYYAgAAQBAJ&q=Ch%C5%ABai+149&pg=PA487|title=Historical Dictionary of Japan to 1945|author=Kenneth Henshall|publisher=Scarecrow Press|year=2013|page=487|isbn=9780810878723}}{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=7pEOicqsjv0C&q=Futaji+no+Iri+Chuai&pg=PA344|title=Himiko and Japan's Elusive Chiefdom of Yamatai: Archaeology, History, and Mythology|author=Kidder, Jonathan E.|publisher=University of Hawaii Press|year=2007|page=344|isbn=9780824830359}}{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=uxUUAQAAMAAJ&q=Ch%C5%ABai|title=Memoirs of the Research Department of the Toyo Bunko (the Oriental Library), Issues 32-34|publisher=Toyo Bunko|year=1974|page=64|access-date=August 2, 2019}} jeho otcem byl údajně legendární princ Ósu (Jamato Takeru). Čúai byl první císař, který nebyl synem předchozího císaře, ale jeho synovcem.{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=z1ADAAAACAAJ&q=Sons+of+Heaven:+A+Portrait+of+the+Japanese+Monarchy|title=''Sons of Heaven: A Portrait of the Japanese Monarchy''|author=Packard, Jerrold M.|publisher=FireWord Publishing, Incorporated|year=2000|page=45|isbn=9781930782013}}{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=oguhmCO7bZEC&q=Ch%C5%ABai+died&pg=PA467|title=Confucianism O - Z|author=Xinzhong, Yao|publisher=Taylor & Francis US|year=2003|page=467|isbn=9780415306539}} Od svého strýce také před jeho smrtí v roce [[170]] získal titul korunní princ. Dva roky nato se Čúai stal novým císařem. Ze záznamů vyplývá, že na rozdíl od jeho předchůdců, kteří vládli z hlavních měst v provincii Jamato, určil Čúai místo pro svůj palác nejprve na severním pobřeží [[Kanmon|průlivu Kanmon]] (též Šimonoseki) a poté na jih od něj na ostrově Kjúšú.{{cite book|url=https://archive.org/details/bub_gb_NnsEAAAAMAAJ|quote=emperor Chūai.|title=A History of the Japanese People: From the Earliest Times to the End of the Meiji Era|author=Brinkley, Francis, Dairoku, Kikuchi|publisher=Encyclopaedia Britannica Company|year=1915|pages=[https://archive.org/details/bub_gb_NnsEAAAAMAAJ/page/n87 88]–89|access-date=August 2, 2019}}{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=A1nJbdwgQVUC&q=Ch%C5%ABai|title=''The Chrysanthemum Throne: A History of the Emperors of Japan''|author=Martin, Peter|publisher=University of Hawaii Press|year=1997|pages=23–24|isbn=9780824820299|access-date=August 2, 2019}} [9] => [10] => V kronikách ''Kodžiki'' a ''Nihonšoki'' se o císaři Čúaiovi píše, že byl deset stop (3 m) vysoký, s „tváří dokonalé krásy“. Na počátku své vlády rozšířil ovládané území až do dnešní [[Prefektura Fukui|prefektury Fukui]], k dnešnímu přístavnímu městu [[Curuga (Fukui)|Curuga]]. Když pak vedl výpravu do [[provincie Kii]], dostihly ho zprávy o vzpouře. Císařovna Džingu Kógó doprovázela manžela, když táhl na západ proti kmeni Kumasů v bývalé provincii Cukuši (dnes součást [[Prefektura Fukuoka|prefektury Fukuoka]]). V předvečer bitvy však císařovnu posedl nějaký neznámý duch (''kami''), který císaři radil, aby napadl a dobyl [[Korea|Koreu]]. Tvrdil přitom, že Kumasové nejsou hodni jeho meče. Čúai ducha s posměchem odmítl s tím, že hodlá vojenské tažení ukončit a že pochybuje, že nějaká taková země vůbec existuje.{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=_Q81DQAAQBAJ&q=Ch%C5%ABai+died&pg=PA91|title=Shinto: A History|author=Hardacre, Helen|publisher=Oxford University Press|year=2017|page=91|isbn=9780190621711}} Legenda praví, že ducha taková neúcta natolik rozzuřila, že císař Čúai byl později zabit v bitvě, v níž bylo jeho vojsko poraženo. [11] => [12] => Císařovna Džingu manželovu smrt zamlčela a krátce nato Kumasy hnána zuřivou touhou po pomstě rozdrtila. Poté, dbalá duchova přání, zaútočila na Korejský poloostrov a podmanila si východokorejské království [[Silla]]. Sousední království [[Kaja (kmenový svaz)|Kaja]] se dobrovolně podrobilo a Džingu Kógó usedla na trůn jako císařovna. Nicméně její obsazení Korejského poloostrova a vláda coby císařovny jsou dnes považovány spíš za legendu než za historickou skutečnost.{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=_oEfAAAAYAAJ|title=Nihongi: Chronicles of Japan from the Earliest Times to A.D. 697, Volume 2|author=Aston, William George.|publisher=The Japan Society London|date=1896|page=|author-link= }} Moderní [[historiografie]] má za to, že Čúaiovým nástupcem na Chryzantémovém trůně se stal jeho syn Homutawake jako císař [[Ódžin]]. Džingu Kógó působila v mezidobí jako jeho [[regent]]ka, nepočítá se proto mezi oficiálně číslované císaře. [13] => [14] => == Známé informace == [15] => [[Soubor:Oka Misanzai Kofun, haisho-2.jpg|náhled|Čúaiův kofun (mauzoleum) „Ega no Naganu no niši no misasagi“]] [16] => Historici řadí Čúaie mezi „legendární císaře“, protože nemají k dispozici dostatek podkladů k důkladnějšímu probádání jeho života. Jeho existence je vzhledem k tomuto nedostatku sporná.{{cite web|url=http://www.t-net.ne.jp/~keally/kofun.html|title=Kofun Culture|author=Kelly, Charles F.|work=t-net.ne.jp|access-date=31 July 2019}} Pokud Čúai skutečně existoval, nemáme žádný důkaz, který by naznačoval, že se titul ''tennó'', císař, v době, do níž podle dostupných informací Čúaiova vláda spadá, skutečně používal. Je mnohem pravděpodobnější, že byl náčelníkem nebo místním vůdcem klanu a že vládl jen na malé části území dnešního Japonska. Jméno Čúai-tennó mu bylo nejspíš přiděleno až [[Posmrtné jméno|posmrtně]], o mnoho generací později.{{cite book|url=https://archive.org/details/ahistoryjapanes00kikugoog|title=''A History of the Japanese People from the Earliest Times to the end of the Meiji Era''|author=Brinkley, Frank|publisher=Encyclopaedia Britannica Company|year=1915|page=[https://archive.org/details/ahistoryjapanes00kikugoog/page/n33 21]|author-link=}}{{Poznámka|Postmrtná jména byla japonským císařům přidělena až za vlády císaře Kammu (782–805), tedy až po datu sestavení ''Záznamů'' a ''Letopisů''.}} Jeho jméno mohlo být upraveno celá staletí po životě, který mu byl připisován, možná v době, kdy byly sepisovány legendy o původu dynastie Jamato do kroniky, kterou dnes známe jako ''Kodžiki''. [17] => [18] => Čúaiovu smrt se od té doby snažily vysvětlit nejméně dvě teorie. Profesor Jao Sin-čung ve své knize ''Konfucianismus O – Z'' poznamenává, že je pravděpodobné, že zesnulý císař mohl spíš podlehnout nemoci než zemřít na bojišti. Někteří historici, například Francis Brinkley či Dairoku Kikuči, ale i Jao Sin-čung, se rovněž zmiňují o možnosti nepřátelského šípu. Jak již bylo zmíněno výše, není místo, kde byl císař Čúai pohřben, známé. Je proto tradičně uctíván v pamětní [[Šintoistická svatyně|šintoistické svatyni]] (''misasagi'') v [[Nara|Naře]]. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako císařovo [[mauzoleum]], takže nese formální jméno ''Ega no Naganu no niši no misasagi''.{{cite book|title=''Studies in Shinto and Shrines''|author=Ponsonby-Fane, Richard|publisher=Ponsonby-Fane Society Publications|year=1953|page=419}} Císařovo [[kami]] je rovněž uchováváno ve svatyni Tamukejama Hačiman v Naře. Císař Čúai bývá tradičně uváděn jako poslední císař období Jajoi, který mohl ve skutečnosti vládnout ve 4. století. Následující období je známé jako [[období Kofun]]. O císařích, kteří v tomto období vládli, je toho díky poznatkům moderní archeologie známo víc. [19] => [20] => Odhlédneme-li od kronik ''Kodžiki'' a ''Nihonšiki'', je teprve vláda 29. císaře [[Kinmei]]e (asi 509–571) první, které současná historiografie dokázala přiřadit ověřitelná data.{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=axRyAAAAMAAJ&q=According+to+legend%2C+the+first+Japanese+Emperor+was+Jimmu.+Along+with+the+next+13+Emperors%2C+Jimmu+is+not+considered+an+actual%2C+historical+figure.+Historically+verifiable+Emperors+of+Japan+date+from+the+early+sixth+century+with+Kimmei.|title=''Japanese Politics: Fixed and Floating Worlds''|author=Hoye, Timothy.|publisher=Prentice Hall|year=1999|page=78}}{{Poznámka|Podle legend byl prvním japonským císařem Džimmu. Spolu s následujícími 13 císaři však není považován za skutečnou historickou osobu. Historicky ověřitelní japonští císaři se datují od počátků šestého století počínaje Kinmeiem.}} Standardně přijímaná jména a data prvních císařů však byla schválena za „tradiční“ teprve od vlády císaře [[Kammu]] (737–806), 50. panovníka [[Japonská císařská dynastie|dynastie Jamato]]. [21] => [22] => == Rodina == [23] => Hlavní císařovou manželkou byla ''Okinagatarašihime-no-Mikoto'', která se stala císařovnou Džingu Kógó. S ní a dvěma dalšími manželkami zplodil Čúai celkem 4 syny. [24] => Císař Čúai a císařovna Džingu byli oba pra-pra-pravnoučaty 9. císaře [[Kaika|Kaiky]]. [25] => [26] => == Odkazy == [27] => === Poznámky === [28] => {{Poznámky}} [29] => [30] => === Reference === [31] => {{Překlad|en|Emperor Chūai|1116351193}} [32] => [33] => [34] => === Externí odkazy === [35] => * {{Commonscat}} [36] => [37] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[192]]–[[200]]|předchůdce=[[Seimu]]|nástupce=[[Ódžin]]}} [38] => {{Japonští císařové}} [39] => {{Autoritní data}} [40] => {{Portály|Japonsko|Lidé}} [41] => [42] => {{DEFAULTSORT:Čúai}} [43] => [[Kategorie:Japonští císaři]] [44] => [[Kategorie:Období Jajoi]] [45] => [[Kategorie:Narození ve 2. století]] [46] => [[Kategorie:Úmrtí ve 2. století]] [47] => [[Kategorie:Šintoismus]] [48] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Čúai

Čúai ( známý rovněž jako , Tarašinakacuhiko no Sumeramikoto) byl čtrnáctý legendární císař Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti. Vládl od roku 192 do své smrti v roce 200.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Šintoistická svatyně','Ódžin','Imperial Household Agency','Nara','192','Seznam japonských císařů','200','kami','Seimu','mauzoleum','Kategorie:Období Jajoi','Korea'

192

200

Kami

Korea

Mauzoleum

Nara

Ódžin

Ódžin je obec v okrese Stará Ľubovňa ve východním Slovensku.

Seimu