Array ( [0] => 15495183 [id] => 15495183 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => ČEZ [uri] => ČEZ [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => ČEZ je česká energetická společnost, která se specializuje na výrobu, distribuci a prodej elektřiny a tepla. Je největším energetickým podnikem v České republice a patří mezi jedny z největších společností ve střední Evropě. Společnost byla založena v roce 1992 a jejím hlavním podílníkem je stát, který vlastní přes 70 % akcií. ČEZ provozuje několik tepelných elektráren, jadernou elektrárnu Dukovany, větrné elektrárny a další elektrárny v České republice a zahraničí. V posledních letech se ČEZ zaměřuje i na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární energie. Společnost také investuje do modernizace a digitalizace svých provozů a snaží se o snižování emisí skleníkových plynů. ČEZ je důležitým hráčem na českém trhu s elektřinou a teplem a přispívá k energetické bezpečnosti a ekonomickému rozvoji země. [oai] => ČEZ je česká energetická společnost, která se specializuje na výrobu, distribuci a prodej elektřiny a tepla. Je největším energetickým podnikem v České republice a patří mezi jedny z největších společností ve střední Evropě. Společnost byla založena v roce 1992 a jejím hlavním podílníkem je stát, který vlastní přes 70 % akcií. ČEZ provozuje několik tepelných elektráren, jadernou elektrárnu Dukovany, větrné elektrárny a další elektrárny v České republice a zahraničí. V posledních letech se ČEZ zaměřuje i na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární energie. Společnost také investuje do modernizace a digitalizace svých provozů a snaží se o snižování emisí skleníkových plynů. ČEZ je důležitým hráčem na českém trhu s elektřinou a teplem a přispívá k energetické bezpečnosti a ekonomickému rozvoji země. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - firma [1] => | jméno = ČEZ, a.s. [2] => | typ = [[akciová společnost]] [3] => | zakladatel = [[Fond národního majetku]] [4] => | sídlo město = Duhová 1444/2
[[Praha 4]], [[Michle]]
140 53 Praha 4 [5] => | sídlo stát = {{Vlajka a název|Česko}} [6] => | klíčoví lidé = [[Daniel Beneš]], generální ředitel{{Citace elektronické monografie [7] => | titul = Daniel Beneš se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ [8] => | url = http://www.cez.cz/cs/pro-investory/informacni-povinnost/1437.html [9] => | datum vydání = 2011-09-15 [10] => | datum aktualizace = [11] => | datum přístupu = 2011-10-03 [12] => | vydavatel = ČEZ [13] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111129211020/http://www.cez.cz/cs/pro-investory/informacni-povinnost/1437.html [14] => | datum archivace = 2011-11-29 [15] => | nedostupné = ano [16] => }} [17] => | produkty = výroba [[elektrická energie|elektrické energie]]
distribuce elektrické energie
zemní plyn
teplo
mobilní telefonie [18] => | kapitalizace = 571 miliard [[česká koruna|Kč]]
(30. 6. 2022) [19] => | počet zaměstnanců = 28 727 (31.12.2022) [20] => [https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport/investori/vz-2022/skupina-cez-vyrocni-financni-zprava-2022-pdf.pdf] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2022, strana 138
[21] => 28 043 (31.12.2021) [22] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2021-157808] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2021, strana 130 [23] => | datum založení = [[Praha]], [[Česko]], [[1992]] [24] => | obrat = 340,6 mld. Kč (2023) [25] => [https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2024-03/cz-zprava-k-hv-4q2023.pdf] Skupina ČEZ, Zpráva k výsledkům hospodaření Skupiny ČEZ za rok 2023, strana 12
[26] => 288,5 mld. Kč (2022) [27] => [https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2023-03/2022_zprava-k-vysledkum_cz.pdf] Skupina ČEZ, Zpráva k výsledkům hospodaření Skupiny ČEZ za rok 2022, strana 11
[28] => 227,8 mld. Kč (2021) [29] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2021-157808] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2021, strana 2
[30] => 213,7 mld. Kč (2020) [31] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2020-142645] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2020, strana 3 [32] => | provozní zisk = 124,8 mld. Kč (2023) [33] => [https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2024-03/cz-zprava-k-hv-4q2023.pdf] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2023, strana 12
[34] => 131,6 mld. Kč. (2022)
[35] => 63,2 mld. Kč (2021) [36] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2021-157808] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2021, strana 10
[37] => 64,8 mld. Kč (2020) [38] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2020-142645] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2020, strana 9 [39] => | výsledek hospodaření = 29,6 mld. Kč (2023) [40] => [https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2024-03/cz-zprava-k-hv-4q2023.pdf] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2023, strana 12
[41] => 80,7 mld. Kč (2022)
[42] => 9,9 mld. Kč (2021) [43] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2021-157808] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2021, strana 77
[44] => 5,5 mld. Kč (2020) [45] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2020-142645] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2020, strana 73 [46] => | aktiva = 1107,4 mld. Kč (2022) [47] => [https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport/investori/vz-2022/skupina-cez-vyrocni-financni-zprava-2022-pdf.pdf] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2022, strana 12
[48] => 1183 mld. Kč (2021) [49] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2021-157808] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2021, strana 12
[50] => 702,5 mld. Kč (2020) [51] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2020-142645] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2020, strana 11 [52] => | vlastní kapitál = 198,4 mld. Kč (2022) [53] => [https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport/investori/vz-2022/skupina-cez-vyrocni-financni-zprava-2022-pdf.pdf] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2022, strana 116
[54] => 116,4 mld. Kč (2021) [55] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2021-157808] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2021, strana 116
[56] => 201,4 mld. Kč (2020) [57] => [https://www.cez.cz/cs/pro-investory/vyrocni-zpravy-xbrl/vyrocni-zprava-2020-142645] Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2020, strana 86 [58] => | majitel = [[Ministerstvo financí České republiky]] (69,8 %) [59] => | rozsah působení = [[energetika]] [60] => }} [61] => '''ČEZ, a. s.''' (České energetické závody) je největší výrobce [[elektřina|elektřiny]] v [[Česko|České republice]] a mateřská společnost Skupiny ČEZ, která sdružuje další desítky společností {{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Konsolidační celek Skupiny ČEZ|url = http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/skupina-cez/o-skupine-cez/prehled-spolecnosti-a-konsolidacni-celek.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-06-25|url archivu = https://web.archive.org/web/20150626121132/http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/skupina-cez/o-skupine-cez/prehled-spolecnosti-a-konsolidacni-celek.html|datum archivace = 2015-06-26|nedostupné = ano}} a působí zejména na trzích střední Evropy. Skupina ČEZ se zabývá především výrobou, distribucí a prodejem energií koncovým [[Zákazník|zákazníkům]]. Kromě energií nabízí ale i další služby, jako například [[Mobilní operátor|mobilní volání]]. V roce [[2012|2021]] byl ČEZ druhou největší českou firmou podle tržeb{{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení = [63] => | jméno = [64] => | titul = CZECH TOP 100 [65] => | url = https://www.czechtop100.cz/cs/projekty/zebricky/100-nejvyznamnejsich [66] => | vydavatel = [67] => | místo = [68] => | datum vydání = [69] => | datum přístupu = 2022-10-12 [70] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150626115946/http://www.czechtop100.cz/menu/aktualne/czech-top-100-na-tiskove-konferenci-nejvyznamnejsi-firmy-v-cr-v.html [71] => | datum archivace = 2022-10-12 [72] => | nedostupné = ano [73] => }} se zhruba 28 tisíci zaměstnanců je druhým největším zaměstnavatelem v ČR.{{Citace elektronické monografie [74] => | příjmení = [75] => | jméno = [76] => | titul = SKUPINA ČEZ VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2021 [77] => | url = https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport/investori/vz-2021/skupina_cez_vyrocni_zprava_2021_pdf.pdf [78] => | vydavatel = [79] => | místo = [80] => | datum vydání = [81] => | datum přístupu = 2022-10-12 [82] => }} [83] => [84] => == Historie == [85] => Státní hospodářská organizace České energetické závody, koncern, byla zřízena rozhodnutím [[Seznam ministrů paliv a energetiky Československa|federálního ministra paliv a energetiky]] ČSSR č. 10/76 ze dne 16. prosince 1976 a vznikla k 1. lednu 1977.Justice.cz: [https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=698391&typ=UPLNY České energetické závody, koncern, ALVIII 1762 vedená u Městského soudu v Praze] – výpis z obchodního rejstříku Státní podnik České energetické závody, koncern, IČO 000291, byl založen zakládací listinou vydanou rozhodnutím č. 12/1988 ministra paliv a energetiky ČSSR z 23. června 1988 a vznikl k 1. červenci 1988. Po schválení privatizačního projektu tohoto státního podniku a převedením jeho majetku na [[Fond národního majetku České republiky|Fond národního majetku]] vznikla 6. května 1992 akciová společnost ČEZ, IČ 45274649.Justice.cz: [https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=59933&typ=UPLNY ČEZ, a. s., B 1581 vedená u Městského soudu v Praze] – výpis z obchodního rejstříku [86] => [87] => V letech 1992–1998 společnost ČEZ realizovala [[ekologie|ekologický]] a rozvojový projekt „vyčištění“ [[Uhelná elektrárna|uhelných elektráren]]. Na [[odsíření]] a modernizaci šlo v těchto letech 46 miliard Kč přímých investic a cca 65 miliard Kč souvisejících investic.{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = 90. léta - program „vyčištění“ uhelných zdrojů|url = http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/strategie-a-aktivity-cez-v-oblasti-ue.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = }} Povedlo se tak snížit emise [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] o 92 %, pevných částic popílku o 95 %, [[Oxid dusnatý|oxidů dusíku]] o 50 % a [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] o 77 %. V roce 2003 byl položen základ dnešní podoby Skupiny ČEZ, kdy se energetická společnost ČEZ spojila s distribučními společnostmi. [88] => [89] => V roce 2006 byly do skupiny ČEZ začleněny SD, a.s. ([[Severočeské doly]]). Od roku 2004 probíhá se svolením majoritního akcionáře (stát ČR) [[akvizice|akviziční]] politika Skupiny ČEZ. První zahraniční akvizicí byl nákup 67% podílu ve třech distribučních společnostech v [[Bulharsko|Bulharsku]] v červenci 2004. Následovalo rozšíření působení do dalších zemí střední a jihovýchodní Evropy a do [[Turecko|Turecka]]. Podíl zahraničních aktiv na celkových aktivech Skupiny ČEZ v roce 2014 představoval 19 %.{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Výroční zpráva ČEZ 2014|url = http://www.cez.cz/cs/pro-investory/hospodarske-vysledky/vyrocni-zpravy.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-06-25|url archivu = https://web.archive.org/web/20150626120620/http://www.cez.cz/cs/pro-investory/hospodarske-vysledky/vyrocni-zpravy.html|datum archivace = 2015-06-26|nedostupné = ano}} [90] => [91] => Skupina ČEZ se průběžně přizpůsobuje úpravám [[energetická legislativa v Česku|energetické legislativy]] EU v oblasti trhu s elektřinou a [[environment]]álních norem. V roce 2007 byl dokončen projekt integrace Skupiny ČEZ v ČR, zaveden jednotný systém řízení a začaly se  maximálně využívat [[synergie|synergické]] efekty nového uspořádání akciové společnosti ČEZ i celé Skupiny ČEZ. [92] => [93] => Od roku 2010 začala energetická skupina ČEZ nabízet koncovým zákazníkům také dodávky [[Zemní plyn|zemního plynu]]. [94] => [95] => V roce 2011 vstoupila společnost ČEZ do decentralizované energetiky. Jeden z jejích strategických pilířů tvoří nově investice do kogenerací, decentralizované výroby elektřiny a tepla, elektromobility a inteligentních distribučních sítí.{{Citace elektronické monografie [96] => | titul = Výroční zpráva 2019 [97] => | url = https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/2019/03/2011-vyrocni-zprava.pdf [98] => | datum přístupu = 2022-10-12 [99] => }} V roce 2013 potom rozšířila své [[portfolio]] služeb také o [[Telefonie|mobilní telefonii]]. [100] => [101] => V roce 2014 byl uveden do provozu paroplynový zdroj v Počeradech o výkonu 838 MWe. Jednalo se o první projekt svého druhu v České republice.{{Citace elektronického periodika [102] => | titul = ČEZ spustí virtuálního mobilního operátora, osloví nejdříve své odběratele elektřiny a plynu [103] => | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/cez-spusti-virtualniho-mobilniho-operatora-oslovi-nejdrive-sve-odberatele-elektriny-a-plynu_201307251309_dbernardy [104] => | periodikum = iROZHLAS [105] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [106] => | vydavatel = Český rozhlas [107] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [108] => | datum vydání = 2013-05-17 [109] => | datum přístupu = 2022-10-12 [110] => }} [111] => [112] => V roce 2015 založila Skupina ČEZ společnost INVEN CAPITAL, venture kapitálový fond Skupiny ČEZ s podporou Evropské investiční banky (EIB). První investicí byl kapitálový vstup do německého výrobce bateriových úložišť Sonnen GmbH.{{Citace elektronické monografie [113] => | titul = Dcera ČEZ Inven vstoupila do německého výrobce úložišť energie [114] => | url = https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/dcera-cez-inven-vstoupila-do-nemeckeho-vyrobce-ulozist-energie-1207698 [115] => | datum vydání = 2015-09-07 [116] => | datum přístupu = 2022-10-12 [117] => }} [118] => [119] => V roce 2017 zahájil ČEZ provoz nadkritického uhelného bloku v [[Elektrárna Ledvice|Elektrárně Ledvice]]. Nový blok o výkonu 660 MW vyrostl na místě bývalé administrativní budovy. Kotelna je vysoká 145 metrů a jedná se o nejvyšší budovu na území ČR. Ve výstavbě byla od roku 2009, její spuštění se dlouhou dobu odkládalo, protože stejně jako u podobného zdroje v Německu se objevily problémy s ocelí použitou na membránové stěny kotle. [120] => [121] => Na konci druhé dekády se společnost začala postupně zbavovat některých svých zahraničních aktiv. Prodeje proběhly v souladu s novou strategií ČEZ schválenou v roce 2019, která počítala s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvořily firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chtěl ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.{{Citace elektronické monografie [122] => | titul = Konec letitého příběhu. ČEZ se podařilo dokončit prodej bulharských aktiv za více než 8 miliard korun [123] => | url = https://www.lidovky.cz/byznys/cez-dokoncil-prodej-bulharskych-aktiv-za-vice-nez-8-miliard-korun-v-arbitrazi-p.A210727_171709_ln_ekonomika_lihem [124] => | datum vydání = 2021-07-27 [125] => | datum přístupu = 2022-10-12 [126] => }} [127] => [128] => V květnu 2021 se ČEZ rozhodl zrychlit přechod k budoucí bezemisní energetice. Představil akcelerovanou strategii nazvanou Čistá energie zítřka, jejímiž hlavními prioritami jsou přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní již do roku 2030 a uhlíková neutralita do roku 2050.{{Citace elektronické monografie [129] => | titul = Čistá energie zítřka [130] => | url = https://www.cez.cz/cs/o-cez/udrzitelnost-a-etika/cista-energie-zitrka [131] => | datum přístupu = 2022-10-12 [132] => }} ČEZ v rámci přechodu na čisté zdroje energie a útlumu uhlí plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 MW, jednat by se mělo převážně o fotovoltaické elektrárny. Součástí portfolia zdrojů zůstanou také jaderné elektrárny, v plánu je i nadále stavba nového jaderného bloku v Dukovanech.{{Citace elektronické monografie [133] => | titul = ČEZ zezelenal a mění strategii. Politický tlak na konec uhlí roste, musíme reagovat, říká šéf Beneš [134] => | url = https://echo24.cz/a/SYfyM/cez-zezelenal-a-meni-strategii-politicky-tlak-na-konec-uhli-roste-musime-reagovat-rika-sef-benes [135] => | datum vydání = 2021-05-23 [136] => | datum přístupu = 2022-10-12 [137] => }} [138] => [139] => V roce 2023 žádá ČEZ po ruském [[Gazprom|Gazpromu]] přes jednu miliardu Kč za nedodaný plyn v souvislosti s [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazí na Ukrajinu]] v únoru 2022.{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = Kahánek [141] => | jméno = Adam [142] => | titul = ČEZ žádá po ruském Gazpromu miliardu, arbitráž posuzuje jeho nárok [143] => | periodikum = Novinky.cz [144] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cez-zada-po-ruskem-gazpromu-miliardu-arbitraz-posuzuje-jeho-narok-40454983 [145] => | datum vydání = 2023-12-21 [146] => | jazyk = cs [147] => | datum přístupu = 2023-12-26 [148] => }} [149] => [150] => == Strategie společnosti == [151] => Platná strategie byla definována v roce 2019 ve vazbě na aktualizovanou koncepci podnikatelské činnosti společnosti. V květnu 2021 Skupina ČEZ v rámci své akcelerované strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka definovala strategické cíle do roku 2030 zohledňující dekarbonizační vizi EU a stanovila si konkrétní ambice v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje s cílem maximalizovat hodnotu pro akcionáře. Hlavní strategické cíle a závazky jsou definované v rámci jednotlivých strategických priorit včetně cílů v oblasti ESG. [152] => [153] => == Vlastnická struktura (22. 6. 2020) == [154] => [[Soubor:Akcie_cez_graf_ceny.png|náhled|Akcie ČEZ, graf ceny na Burze Praha[https://www.pse.cz/detail/CZ0005112300 Akcie ČEZ], graf ceny na Burze Praha]] [155] => [156] => * [[Ministerstvo financí České republiky|Ministerstvo financí ČR]] – 69,78 % [157] => * ČEZ, a. s. – 0,47 % [158] => * Ostatní právnické osoby – 17,19 % [159] => * Fyzické osoby – 12,56 % [160] => [161] => Celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., zapsaná v [[Obchodní rejstřík|obchodním rejstříku]] činila k 30. 6. 2022 celkem 53 798 975 900 Kč. Skládal se z 537 989 759 ks [[Akcie|akcií]] ČEZ, a.s., ISIN CZ0005112300 o nominální hodnotě 100 Kč zaknihovaných v [[Centrální depozitář cenných papírů|Centrálním depozitáři cenných papírů]]. [162] => [163] => Akcie ČEZ se od 15. 6. 1993 obchodují na [[Burza cenných papírů Praha|pražské burze]] a tvoří jeden z pilířů [[Index PX|Indexu PX]]. ČEZ je nejvíce obchodovanou akcií na [[Burza cenných papírů Praha|BCPP]]. Akcie společnosti jsou přijaty k obchodování také na Burze cenných papírů ve [[Varšava|Varšavě]] v Polské republice a jsou neomezeně převoditelné. [164] => [165] => == Příjmy státu z ČEZ == [166] => Český stát je jakožto většinový vlastník energetické skupiny ČEZ významným příjemcem finančních prostředků z jeho podnikatelské činnosti. [167] => [168] => Od roku 1992 do roku 2021 získala Česká republika finanční prostředky ve výši 771 mld. Kč, z toho: [169] => * 510 mld. Kč na daních [170] => * 209 mld. Kč na dividendách [171] => * 10 mld. Kč na darech [172] => * 42 mld. Kč za emisní povolenky [173] => [174] => == Státní regulační a dohledové úřady == [175] => ČEZ z velké části naplňuje energetickou koncepci stanovenou vládou České republiky.{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Lidové noviny|url = http://byznys.lidovky.cz/sef-cez-stat-nema-duvod-se-nas-zbavit-plnime-plan-a-vydelavame-ptj-/energetika.aspx?c=A150203_154107_energetika_pave|vydavatel = |místo = |datum vydání = }} Kontrolu nad energetickými společnostmi v České republice provádí [[Energetický regulační úřad]]. Na bezpečnost provozu jaderných elektráren dohlíží [[Státní úřad pro jadernou bezpečnost]]. [176] => [177] => ČEZ mimo jiné vlastní [[Ústav jaderného výzkumu Řež]],http://press.amic.cz/cs/cez/tiskove-zpravy/na-podporu-vyzkumu-dala-skupina-cez-vice-nez-460-milionu-kc/{{Nedostupný zdroj}} který sídlí v obci [[Husinec (okres Praha-východ)|Husinec]]-[[Řež]] a již od roku 1955 provádí aplikovaný výzkum a inženýrskou činnost a usiluje o převedení výzkumných a vývojových projektů do praxe. [178] => [179] => == Elektrárny v Česku == [180] => [[Soubor:Cooling towers of Dukovany Nuclear Power Plant in Dukovany, Třebíč District.JPG|náhled|[[Jaderná elektrárna Dukovany]]]][[Soubor:Lipno nad Vltavou, přehradní hráz, přehrada.JPG|náhled|[[Vodní elektrárna Lipno I|Vodní elektrárna Lipno]]]][[Soubor:Dlouhe strane horni nadrz.jpg|náhled|[[Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně|Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně]]]] [181] => Elektrárny, které provozuje ČEZ v České republice. [182] => [183] => === Jaderné === [184] => * [[Jaderná elektrárna Dukovany|Dukovany]] [185] => * [[Jaderná elektrárna Temelín|Temelín]] [186] => [187] => === Uhelné === [188] => * [[Elektrárna Dětmarovice|Dětmarovice]] [189] => * [[Elektrárna Hodonín|Hodonín]] [190] => * [[Elektrárna Ledvice|Ledvice]] [191] => * [[Elektrárna Mělník|Mělník]] [192] => * [[Elektrárna Počerady|Počerady]] [193] => * [[Elektrárna Poříčí|Poříčí]] [194] => * [[Elektrárny Prunéřov|Prunéřov II]] [195] => * [[Teplárna Trmice|Trnice]] [196] => * [[Elektrárny Tušimice|Tušimice II]] [197] => [198] => === Vodní === [199] => * [[Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice]] mezi [[Vodní nádrž Dalešice|vodní nádrží Dalešice]] a [[Vodní nádrž Mohelno|vodní nádrží Mohelno]] [200] => * [[Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně]] [201] => ** přečerpávací vodní elektrárna ''Dlouhé stráně I'' [202] => ** malá vodní elektrárna ''Dlouhé stráně II'' [203] => * Malá vodní [[Vodní elektrárna Hněvkovice|elektrárna Hněvkovice]] u [[Vodní nádrž Hněvkovice|vodní nádrže Hněvkovice]] [204] => * Vodní [[elektrárna Kamýk]] u [[Vodní nádrž Kamýk|vodní nádrže Kamýk]] [205] => * Malá vodní [[elektrárna Kořensko]] u [[Vodní nádrž Kořensko|vodní nádrže Kořensko]] [206] => ** malá vodní elektrárna ''Kořensko I'' [207] => ** malá vodní elektrárna ''Kořensko II'' [208] => * Vodní [[vodní elektrárna Lipno|elektrárna Lipno]] u [[Vodní nádrž Lipno|vodní nádrže Lipno]] [209] => ** vodní elektrárna ''Lipno I'' [210] => ** malá vodní elektrárna ''Lipno II'' [211] => * Vodní [[elektrárna Mohelno]] u [[Vodní nádrž Mohelno|vodní nádrže Mohelno]] [212] => * Vodní [[Vodní elektrárna Orlík|elektrárna Orlík]] u [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]] [213] => * Vodní [[Vodní elektrárna Slapy|elektrárna Slapy]] u [[Slapy (přehrada)|vodní nádrže Slapy]] [214] => * Vodní [[elektrárna Štěchovice]] u [[Vodní nádrž Štěchovice|vodní nádrže Štěchovice]] [215] => ** vodní elektrárna ''Štěchovice I'' [216] => ** přečerpávací vodní elektrárna ''Štěchovice II'' [217] => * Vodní [[elektrárna Vrané]] u [[vodní nádrž Vrané|vodní nádrže Vrané]] [218] => * Malá vodní [[elektrárna Želina]] u [[Kadaň|Kadaně]], poblíž [[elektrárna Tušimice|elektrárny Tušimice]] [219] => [220] => === Větrné === [221] => * [[Větrné elektrárny Věžnice]] [222] => * [[Větrné elektrárny Janov]] [223] => [224] => === Sluneční === [225] => * Fotovoltaická elektrárna [[Bežerovice]] [226] => * Fotovoltaická elektrárna [[Buštěhrad]] [227] => * Fotovoltaická elektrárna [[Čekanice]] [228] => * Fotovoltaická elektrárna [[Dukovany]] [229] => * Fotovoltaická elektrárna [[Hrušovany]] [230] => * Fotovoltaická elektrárna [[Chýnov]] [231] => * Fotovoltaická elektrárna [[Přelouč]] [232] => * Fotovoltaická elektrárna [[Žabčice]] [233] => * Fotovoltaická elektrárna [[Mimoň]] [234] => * Fotovoltaická elektrárna [[Pánov]] [235] => * Fotovoltaická elektrárna [[Ralsko]] [236] => * Fotovoltaická elektrárna [[Ševětín]] [237] => * Fotovoltaická elektrárna [[Vranovská Ves]] [238] => [239] => == Investice v zahraničí == [240] => Zahraniční expanzi zahájila Skupina ČEZ v lednu 2005. V poslední době se Skupina ČEZ v zahraničí zaměřuje zejména na obnovitelné zdroje, a to hlavně v oblasti větrných a vodních elektráren.{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Zahraniční majetkové účasti|url = http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/skupina-cez/dcerine-spolecnosti-cez-v-zahranici.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-06-26|url archivu = https://web.archive.org/web/20150626234045/http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/skupina-cez/dcerine-spolecnosti-cez-v-zahranici.html|datum archivace = 2015-06-26|nedostupné = ano}} [241] => [242] => V lednu 2005 Skupina ČEZ po úspěchu v privatizačním tendru převzala většinové podíly ve třech bulharských distribučních společnostech (Elektrorazpredelenie Sofia Oblast AD, Elektrorazpredelenie Pleven AD a Elektrorazpredelenie Stolichno AD).{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zaloba-proti-cezu-neuspela-soud-ji-zamitl-45054|url = https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zaloba-proti-cezu-neuspela-soud-ji-zamitl-45054 [243] => | periodikum = Novinky.cz [244] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [245] => | vydavatel = Borgis [246] => |datum vydání = }} [247] => [248] => V roce 2005 koupil ČEZ od [[Rumunsko|rumunské]] vlády většinový podíl v distribuční společnosti Electrica Oltenia S.A.{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | odkaz na autora = ČTK | titul = Roman: ČEZ zajímá případný prodej rumunských distributorů | periodikum = FinančníNoviny.cz | datum vydání = 2008-04-08 | datum přístupu = 2008-12-03 | url = http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/energetika/index_view.php?id=306369}} [249] => [250] => V roce 2006 získal ČEZ většinové podíly v černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho.{{Citace elektronického periodika | autor = Internet Securities | titul = CEZ kupuje udziały Elektrowni Skawina i Elektrociepłowni Chorzów Elcho | periodikum = Puls Biznesu | datum vydání = 2006-01-31 | datum přístupu = 2008-12-03 | url = http://www.pb.pl/Default2.aspx?ArticleId=0C81549A-CEA8-4B55-A793-18AFCA8B9946 }}{{Nedostupný zdroj}} Oba zdroje se nacházejí v [[Polsko|Polsku]] nedaleko od českých hranic. [251] => [252] => V květnu roku 2007 podepsal ČEZ dohodu s energetickou společností Republiky srbské (ERS) o založení společného podniku. Téhož roku byl ČEZ vybrán jako jeden z partnerů v projektu výstavby a provozu 3. a 4. bloku rumunské jaderné elektrárny [[Černavoda]]. V roce 2011 ČEZ svůj podíl v projektu dostavby jaderné elektrárny prodal jeho majoritnímu vlastníkovi, společnosti Societatea Nationala Nuclearelectrica S.A. [253] => [254] => Koncem roku 2007 ČEZ podepsal dohodu o založení společného podniku s [[Maďarsko|maďarskou]] společností [[MOL (společnost)|MOL]]. Nový podnik se zaměří na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách v Maďarsku, [[Slovensko|Slovensku]], [[Slovinsko|Slovinsku]] a [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Součástí transakce byla i ujednání o tom, že dceřiná společnost ČEZ, CEZ MH B.V., koupí zhruba 7,5% podíl ve společnosti MOL a tento podíl bude držet. Poté, co se ČEZ a MOL dohodly, že v důsledku změn na energetických trzích (ztrátová výroba elektřiny v plynových elektrárnách) nebude výstavba plynových elektráren realizována, ztratily akcie MOL pro ČEZ strategický význam, v roce 2017 proto ČEZ zahájil proces prodeje akcií MOL.{{Citace elektronické monografie [255] => | titul = ČEZ prodává svůj 7,5% podíl ve společnosti MOL [256] => | url = https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-prodava-svuj-75-podil-ve-spolecnosti-mol-44252 [257] => | datum vydání = 2017-07-30 [258] => | datum přístupu = 2022-10-12 [259] => }} [260] => [261] => Severočeské doly, které patří energetické Skupině ČEZ, a finanční skupina [[J&T]] koupily v roce 2008 za 404 milionů eur saskou hnědouhelnou těžební firmu Mibrag. V roce 2011 ČEZ svůj 50% podíl v Mibragu prodal druhému spoluvlastníkovi, kterým se mezitím stal Energetický a průmyslový holding (EPH).{{Citace elektronické monografie [262] => | titul = ČEZ prodává Mibrag, na oplátku získá Energotrans [263] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1250311-cez-prodava-mibrag-na-oplatku-ziska-energotrans [264] => | datum vydání = 2011-07-28 [265] => | datum přístupu = 2022-10-12 [266] => }} [267] => [268] => ČEZ investoval v [[Rumunsko|Rumunsku]] více než jednu miliardu eur do výstavby dvou větrných farem Fantanele a Cogealac o celkovém výkonu 600 MW. První z celkového počtu 240 větrných turbín byla spuštěna v červnu 2010, poslední byla k síti připojena v říjnu 2012. V té době šlo o největší projekt svého druhu v Evropě.{{Citace elektronické monografie [269] => | titul = Větrný park ČEZ v Rumunsku je největší v Evropě. Podívejte se Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/nejvetsi-vetrny-park-cez-v-evrope-je-v-rumunsku.A121012_100554_ekonomika_neh [270] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/nejvetsi-vetrny-park-cez-v-evrope-je-v-rumunsku.A121012_100554_ekonomika_neh [271] => | datum vydání = 2012-10-12 [272] => | datum přístupu = 2022-10-12 [273] => }} [274] => [275] => V květnu roku 2009 ČEZ dokončil nákup poloviny majoritního podílu v [[Turecko|turecké]] firmě Akenerji. Partneři Akkök Group a ČEZ tak společně ve firmě drží téměř 75% podíl. Tyto firmy v Turecku podnikají prostřednictvím společného podniku Akcez. Koncem května byla podepsána dohoda, na základě které se ČEZ stal oficiálním partnerem výstavby nového bloku [[Slovensko|slovenské]] [[Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice|jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice]].  Ve společném podniku JESS se slovenskou firmou JAVYS drží ČEZ 49 % prostřednictvím své dceřiné společnosti ČEZ Bohunice. {{Citace elektronické monografie [276] => | titul = VÝROČNÍ ZPRÁVA ČEZ BOHUNICE A.S. 2019 [277] => | url = https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/2020/07/vz_2019_cez_bohunice.pdf [278] => | datum přístupu = 2022-10-12 [279] => }} [280] => [281] => V červnu roku 2009 se stal ČEZ majitelem 76% podílu v jediné [[Albánie|albánské]] distribuční společnosti OSSH. Společnost přejmenoval na [[CEZ Shpërndarje]] a začlenil do své nadnárodní skupiny firem. Následoval spor české firmy s albánskou vládou poté, co místní regulátor odebral distributorovi [[CEZ Shpërndarje]] licenci, proti čemuž se ČEZ bránil prostřednictvím mezinárodní arbitráže. V roce 2014 obě strany uzavřely dohodu o narovnání, která českému podniku zaručila kompenzaci 100 mil. EUR, což odpovídá počáteční investici ČEZ.{{Citace elektronické monografie [282] => | titul = ČEZ se dohodl s Albánií, dostane zpět investované miliardy [283] => | url = https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/cez-se-dohodl-s-albanii-dostane-zpet-investovane-miliardy-1095635 [284] => | datum vydání = 2014-06-24 [285] => | datum přístupu = 2022-10-12 [286] => }} [287] => [288] => V prosinci roku 2011 ČEZ koupil 67% podíl ve společnosti Eco-Wind Construction S.A., což je developer větrných parků v Polsku. [289] => [290] => Další významnou akvizicí Skupiny ČEZ byl vstup do německého výrobce baterií sonnenbatterie. Skupina ČEZ do této německé společnosti investovala v červenci 2015 prostřednictvím dceřiné společnosti Inven Capital (dále investovala do [[Woltair]] v ČR) a získala kromě vlastnického podílu také možnost podílet se na strategických rozhodnutích firmy. Tržby společnosti Sonnenbatterie se každoročně více než zdvojnásobují a je tak přímou konkurencí bateriových systémů společnosti [[Tesla Motors|Tesla]]. Investiční kapitálový fond Inven Capital skupiny ČEZ za šest let od první akvizice (do roku 2021) prověřil na 2400 příležitostí z celé Evropy. Uskutečnil čtrnáct akvizic včetně dvou českých. Celkově proinvestoval zhruba 3,4 miliardy korun. Podíly ve dvou společnostech, zmíněné sonnen a Cyber-X, prodal globálním hráčům, Microsoftu a Shellu.{{Citace elektronické monografie [291] => | titul = Od fondu ČEZ kupovaly Microsoft i Shell. Proinvestoval už 3,4 miliardy [292] => | url = https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/od-fondu-cez-kupovaly-microsoft-i-shell-proinvestoval-uz-3-4-miliardy-1379192 [293] => | datum vydání = 2021-03-30 [294] => | datum přístupu = 2022-10-12 [295] => }} [296] => [297] => V roce 2017 začal divestiční proces v Bulharsku prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna, který byl završen prodejem celkem 7 distribučních a prodejních společností v roce 2021.{{Citace elektronické monografie [298] => | titul = Skupina ČEZ dokončila prodej bulharských aktiv za 335 milionů euro [299] => | url = https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/skupina-cez-dokoncila-prodej-bulharskych-aktiv-za-335-milionu-euro-147493 [300] => | datum vydání = 2021-07-27 [301] => | datum přístupu = 2022-10-12 [302] => }}  V sousedním Rumunsku zahájila Skupina ČEZ divestiční proces v roce 2019 a završila jej v roce 2021 prodejem celkem sedmi rumunských společností do rukou fondů spravovaných Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Součástí prodeje byly i obří větrné parky Fantanele a Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechal pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v ESCO službách a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. {{Citace elektronické monografie [303] => | titul = ČEZ dokončil prodej rumunských aktiv, vypořádal se s firmou MIRA [304] => | url = https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/cez-dokoncil-prodej-rumunskych-aktiv-vyporadal-se-s-firmou-mira-1379269 [305] => | datum vydání = 2021-03-31 [306] => | datum přístupu = 2022-10-12 [307] => }} [308] => [309] => Od roku 2020 se ČEZ snaží prodat také pět polských firem. Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažoval ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. Zájem projevilo 14 potenciálních investorů, k prodeji ale nakonec nedošlo. Na podzim roku 2021 skupina prodej zastavila s odůvodněním, že nabízené ceny nebyly dostatečně ekonomicky atraktivní.{{Citace elektronické monografie [310] => | titul = ČEZ se soudí s Polskem o čtvrt miliardy korun kvůli nevydaným povolenkám [311] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cez-se-soudi-s-polskem-o-ctvrt-miliardy-korun-kvuli-nevydanym-povolenkam [312] => | datum vydání = 2022-05-13 [313] => | datum přístupu = 2022-10-12 [314] => }} [315] => [316] => ČEZ se snaží zbavit také svých aktiv v Turecku, kde vlastní společně s tureckými partnery firmu Akcez Enerji, která má podíl v distribuční a prodejní společnosti. Kromě toho má ČEZ téměř 37,4procentní podíl ve firmě Akenerji Elektrik Üretim, která provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer.{{Citace elektronické monografie [317] => | titul = ČEZ se znovu pokouší zbavit tureckých investic. Prodej bude velmi složitý [318] => | url = https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/cez-se-znovu-pokousi-zbavit-tureckych-investic-prodej-bude-velmi-slozity-1381823 [319] => | datum vydání = 2021-07-01 [320] => | datum přístupu = 2022-10-12 [321] => }} [322] => [323] => == Společensky odpovědná společnost == [324] => Při svém podnikání se Skupina ČEZ řídí přísnými etickými standardy zahrnujícími odpovědné chování k zaměstnancům, společnosti a životnímu prostředí. V rámci své podnikatelské činnosti se hlásí k principům trvale udržitelného rozvoje s důrazem na oblast ESG (Environmental, Social, Governance), která je integrální součástí řízení. Skupina ČEZ podporuje energetickou úspornost, prosazuje nové technologie, vytváří prostředí pro profesní růst zaměstnanců i rovné příležitosti a zaměřuje se na investice do moderních technologií, vědy a výzkumu. Nedílnou součástí společenské odpovědnosti je dárcovství: Nadace ČEZ již od roku 2002 patří k největším firemním nadacím v České republice. Firemní kultura je orientována na bezpečnost, stálé zvyšování vnitřní efektivity a podporu inovací v zájmu růstu hodnoty Skupiny ČEZ. [325] => [326] => Za šest let své existence snížil ČEZ svou emisní intenzitu z 0,78 t CO2e/MWh na 0,29 CO2e/MWh. Emise CO2 se do roku 2021 snížili na úroveň 50 % oproti roku 1992, emise NOX klesly na 11 % a emise SO2 klesly na 1 % v porovnání s rokem 1992. [327] => [328] => == Kritika společnosti == [329] => Od roku 2005 je ČEZ každoročně nejziskovější českou společností. V minulosti kritici upozorňovali na monopolní postavení ČEZ ve výrobě elektřiny. Vysoká cena elektrické energie se prostřednictvím [[Dividenda|dividend]] stala příjmem [[Státní rozpočet|státního rozpočtu]] a tedy vlastně jakousi formou skryté [[Daň|daně]]. Od roku 2007 už se ale v ČR obchoduje silová elektřina na burze PXE, její cenu tak určuje trh. [330] => [331] => Mezi kritiky společnosti ČEZ patří zejména [[ekologické organizace]] a také [[Strana zelených]]. Nesouhlasí s tím, že stát firmě prodal většinu distribučních společností a některé severočeské firmy těžící hnědé uhlí. Argumentují, že tak byla potlačena svobodná soutěž na energetickém trhu. Kritika rovněž směřuje k malé podpoře údajně ekologičtějších zdrojů energie a upřednostňování výroby z neobnovitelných zdrojů – jádra a fosilních paliv. V neposlední řadě kritici poukazovali na nízkou účinnost tepelných elektráren provozovaných společností ČEZ, která je však výrazně zvyšována díky nákladnému Programu obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ, jehož realizační fáze se chýlí ke konci. V rámci něj došlo jednak k odstavení či komplexní obnově starých bloků a výstavbě nového moderního nadkritického 660MW bloku v Ledvicích s účinností 47 %. Aktivisté z Greenpeace přesto kritizují modernizaci jako nedostatečnou. [332] => [333] => Odpůrci společnosti také kritizují na evropské poměry mírné limity, které společnosti ČEZ stanovila vláda a parlament v případě havárie jaderného zařízení. Pokud by došlo k havárii jaderné elektrárny, ČEZ podle tzv. atomového zákona ručí za škody jen do výše 6 miliard Kč. Sama společnost by ze smluvního pojištění získala okolo 35 miliard odškodného. [334] => [335] => === Kauza zaměstnanců ČEZ Měření === [336] => Policejní [[Útvar pro odhalování organizovaného zločinu]] (ÚOOZ) počátkem listopadu 2008 obvinil 32 zaměstnanců ČEZ Měření s.r.o. z vydírání. Podle policie vstupovali obvinění na pozemky odběratelů elektřiny bez povolení a nutili je k zaplacení vysokých částek za tzv. černý odběr. Mluvčí firmy ČEZ pro [[Česká tisková kancelář|ČTK]] uvedl, že společnosti za svými zaměstnanci stojí. V únoru [[2010]] ÚOOZ podalo návrh obžaloby 26 zaměstnanců firmy ČEZ Měření, které policie obvinila z vydírání odběratelů elektřiny ve 48 případech. [337] => [338] => V březnu 2010 [[Státní zastupitelství|státní zástupce]] oznámil, že navrhuje obžalovat 13 kontrolorů společnosti ČEZ z [[útisk]]u, u ostatních stíhání zastavil. O obžalobě rozhodovalo Okresní státní zastupitelství v Olomouci. [[Okresní soud v Olomouci]] stíhání zastavil, když se podle jeho názoru trestný čin nestal, což poté potvrdila i olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě. Nejvyšší státní zástupce [[Pavel Zeman]] následně podal [[dovolání]] k [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššímu soudu]], které však soud v červenci 2012 odmítl a potvrdil rozhodnutí nižších soudů. [339] => [340] => Pro ČEZ příznivě ale vyznívá stanovisko [[Státní energetický inspekce|Státní energetické inspekce]], která na podnět [[ERÚ|Energetického regulačního úřadu]] prověřila kontroly společnosti ČEZ Distribuce a postup ČEZ v případě 94 odběratelů. Dospěla k závěru, že firma nepřekročila oprávnění, která má podle energetického zákona. [341] => [342] => === Spotřebitelské žaloby === [343] => Sdružení proti nemravným cenám elektrické energie (Sponel) podalo 12. března 2009 první spotřebitelskou žalobu na firmu ČEZ, která má podle žalobců „zamezit protizákonnému jednání ČEZu v oblasti odpojování elektroměrů domácností a malých podniků, následnému stanovování škody a připojování k elektřině“. Sdružení předložilo soudu zhruba 50 případů údajného nezákonného jednání ČEZ a během projednání má být předvoláno asi 300 svědků. Poškozeným měla vzniknout škoda až 20 miliónů korun. V červnu 2010 ale městský soud v Praze žalobu proti Skupině ČEZ zamítl ve všech bodech. [344] => [345] => Současné vedení společnosti ČEZ ve snaze předcházet dalším žalobám vydalo v květnu 2014 Zákaznický kodex ČEZ, který shrnuje rozsah i úroveň služeb, kterou mohou domácnosti a malí podnikatelé při využívání produktů Skupiny ČEZ očekávat. [346] => [347] => === Financování politických stran === [348] => ''Související informace naleznete také v článku [[Toskánská aféra]].'' [349] => [350] => V září 2011 předseda politické strany [[TOP 09]] [[Karel Schwarzenberg]] prohlásil, že ČEZ skrytě financoval politické strany v Česku. Toto tvrzení dále podpořil bývalý ředitel české rozvědky a exministr vnitra [[František Bublan]]. [[Martin Roman]], který společnost ČEZ vedl od roku 2004 do roku 2011, ke spekulacím o jeho vlivu na politiku a skrytém financování politických stran pro časopis Týden uvedl: ''„Jestli mám nějaký vliv, tak jen v tom, že se lidé příležitostně zajímají o mé názory. Nevím, jak a z jakých peněz bych mohl někoho financovat.“'' Současné vedení společnosti si naopak zakládá na tom, že je prodlouženou rukou plnící energetickou koncepci jeho akcionáře – českého státu [351] => [352] => == Reference == [353] => [354] => [355] => == Externí odkazy == [356] => * {{Commonscat}} [357] => * {{Wikislovník|heslo=ČEZ}} [358] => * [http://www.cez.cz www.cez.cz] – oficiální stránky [359] => * Aktuální i historické [https://forbino.com/akcie/bcpp/cez/ kurzy ČEZ akcií] [360] => [361] => {{Index PX}} [362] => {{Autoritní data}} [363] => [364] => [[Kategorie:ČEZ| ]] [365] => [[Kategorie:České energetické firmy]] [366] => [[Kategorie:Zkratky]] [367] => [[Kategorie:Firmy v Praze]] [368] => [[Kategorie:Firmy založené roku 1992]] [369] => [[Kategorie:Firmy kotované na Varšavské burze]] [370] => [[Kategorie:Firmy kotované na Pražské burze]] [] => )
good wiki

ČEZ

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Burza cenných papírů Praha','Slovensko','Česko','Elektrárna Ledvice','Ministerstvo financí České republiky','Rumunsko','Vodní nádrž Mohelno','CEZ Shpërndarje','Turecko','Slapy (přehrada)','Zemní plyn','Elektrárna Poříčí'

Česko

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Slovensko

Turecko